Dílo tohoto šumavského barda je v mnohém aktuální a atraktivní, stále se vydává i půjčuje v knihovnách. Podle literárních historiků ho čtenáři dodnes považují za autoritu a s jeho popisem šumavských míst a událostí porovnávají některé současné situace.
K jeho nejznámějším prozaickým dílům patří román Ze světa lesních samot, kronika Mlhy na Blatech nebo povídkový soubor V srdci šumavských hvozdů.
„Klostermann je jedním z nejčtenějších autorů 19. století. To nám dokazují výpůjčky z knihoven a reedice knih. Je asi oblíbenější než třeba Alois Jirásek, který je vnucován jako povinná četba,“ domnívá se Veronika Faktorová, literární historička z Jihočeské univerzity.
Spisovatelovu popularitu lze podle ní přirovnat k Julesu Vernovi nebo Karlu Mayovi, kteří byli nejen Klostermannovými současníky, ale jejich díla kdysi vycházela i u stejného nakladatele a inzerovali je jako stejný literární žánr. Klostermann byl totiž ve své době považovaný za autora dobrodružné prózy pro masovou čtenářskou obec.
Podle Faktorové i dnes studenti zjišťují, že je pro ně Klostermann poutavým autorem. „Pořád ho mohou číst z aktuální perspektivy. Určitě tam rezonuje zobrazení Šumavy jako pustiny a divočiny. Je tam aspekt dobrodružnosti, dramatičnosti a to studenty láká,“ popisuje historička.
Připomíná, že Klostermann navíc žije nejen na stránkách knih, ale i v prostoru Šumavy. „Jeho jménem jsou označené turistické trasy, rozhledny, turistické chaty a taky pivo. Když se podíváte na turistické informační cedule, často je tam Klostermann citovaný. Jako kdyby se návštěvník měl na Šumavu dívat z pohledu jeho textů, přečíst si, co říká Klostermann jako nějaká autorita, a pak teprve si prožít ten prostor sám,“ dodává historička.
Začal psát v němčině
V polovině 80. let 19. století začal Klostermann publikovat v novinách články a fejetony. Jejich častým námětem byla právě Šumava, kterou autor dobře znal z dob svého dětství.
„Nadčasové je jeho tolerantní národní cítění. Zprvu psal německy, ale brzy se cítil být Čechem. Ale přál oběma etnikům, a tak je Klostermannova Šumava prostorem, kde se lidé existenčně neprosazují díky národnostní identitě, nýbrž díky charakterovým vlastnostem,“ vysvětluje David Franta z Pedagogické fakulty Západočeské univerzity.
K literárním kritikům své doby, kteří ho označovali za autora senzačních románů až krváků, si musel cestu proklestit. „Vytýkali mu, že jeho popisy krajiny jsou příliš turistické, že líčí šumavské horaly způsobem podobným tomu, jako by seznamoval s životním stylem Eskymáků a podobně,“ konstatuje Franta.
V Srní dokončují dům s expozicí
Na jubileum spisovatelova odchodu plánovala obec Srní na Šumavě otevřít Dům Karla Klostermanna, který vzniká v objektu bývalé fary. Stavební práce tam ale stále trvají. Budoucí expozice představí spisovatelův život i jeho dílo.
„Přestavba by měla být hotová v listopadu. Chceme se v Srní více orientovat na osobnost Karla Klostermannna a na šumavském Březníku na jeho román Ze světa lesních samot,“ upřesňuje předseda spolku Karel Klostermann – spisovatel Šumavy Václav Sklenář.
Výstavu věnovanou románu Ze světa lesních samot si mohou zájemci prozatím prohlédnout v informačním středisku na Kvildě. Do hájenky na Březníku, do jejíhož okolí spisovatel známý román zasadil, se výstava podle Sklenáře dosud nepřesunula kvůli nedostatku financí.
„Na výstavě si návštěvníci kromě jiného prohlédnou miniatury hájovny a dřevařských domků,“ popsal. Další expozici věnovanou šumavskému autorovi s názvem Klostermannova světnička připravilo Muzeum Šumavy v Kašperských Horách. Zájemci ji mohou navštívit každý den mimo pondělí mezi 9. a 17. hodinou. Ve Štěkni na zámku je od roku 2002 otevřený pokoj s jeho romány.
