Jak nahradit pracovníky v zemědělství nebo jak pomocí moderních technologií zachránit podniky. Na agrosalonu Země živitelka to řešili odborníci od ministra zemědělství až po experty z praxe či univerzity.
Konference nazvaná v češtině Věda pro chytré a udržitelné zemědělství na budějovickém výstavišti přiblížila, jak by mohlo moderní zemědělství v příštích letech nejen na jihu Čech vypadat. Je totiž zatížené velkým úbytkem pracovní síly, což společně se stále vyššími nároky dělá družstvům i menším farmářům velké potíže.
„V kraji se moderní technologie zavádějí ve velké míře, a to díky univerzitě i Biologickému centru Akademie věd ČR. Nyní nejvíce chybí lidé v živočišné výrobě a všeobecně v zemědělské prvovýrobě,“ uvedla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Podle ní je důležité, aby investice do moderních technologií byly výdělečné a aby si zákazníci kupovali produkty, které vznikly moderními způsoby v zemědělství.
„Musíme spotřebitele přesvědčit, aby je upřednostnili před produkty vyrobenými ne příliš efektivní cestou. Měla by je motivovat i cena, protože takto vypěstované nebo vyprodukované potraviny mají být automaticky levnější,“ doplnila Šťastná.
Stále vyšší zájem o automatizované systémy potvrzuje například Tomáš Hrůša, výkonný ředitel soběslavské společnosti Agro-Partner, která dodává na český trh programovatelné roboty. Podle něj i kvůli nadměrné byrokracii trvá od prvotního nápadu po zavedení systému až čtyři roky.
„Specializujeme se hlavně na skot a kvůli delším dodacím lhůtám řešíme už nyní objednávky na celý příští rok. Tolik jsme jich doposud ani zdaleka neměli,“ vysvětlil Hrůša.
Sám si také všímá, že důvodem není až tak snaha jít s trendem nebo zajistit zvířatům kvalitnější život. „Dnes k tomuto kroku firmy nutí hlavně nedostatek kvalitní pracovní síly. Čím větší podnik, tím větší problémy se zaměstnanci,“ dodal Hrůša.
Za pravdu mu dává Šťastná, podle níž je málo pracovníků hlavním důvodem, proč se družstva a farmáři pouštějí do instalace moderních robotů nebo umělé inteligence.
„Obecně je velký problém i v tom, že mladí a děti zemědělců nechtějí v oboru zůstávat, protože ho nevnímají jako perspektivní. Dnes není kde brát pracovní sílu, což je v době ekonomické krize trochu zvláštní,“ podivila se jihočeská šéfka agrární komory.
Na modernizaci farem a podniků reagují také na Zemědělské a technologické fakultě Jihočeské univerzity v Budějovicích, kde kromě klasických oborů nabízejí programy zaměřené na chytré zemědělství.
„Máme navíc připravený záměr akreditace pro Zemědělství 4.0 a získali jsme na to z Národního plánu obnovy 25 milionů korun. Reagujeme tak na rostoucí zájem o podobné technologie. Hlásí se k nám i zahraniční studenti,“ řekl na konferenci děkan fakulty Petr Bartoš.
Pokud by se vše podařilo stihnout a Akreditační komise schválí návrh univerzity, dorazí na fakultu první studenti nového oboru už přibližně za rok.
„Chtěli bychom ho otevřít pro co nejvíce studentů, ale jsme limitovaní počtem školitelů. Program bude vázaný na řadu výzkumů, s tím nám pomůže i agrární komora nebo Jihočeský kraj,“ potvrdil Bartoš s tím, že fakulta v minulosti uspěla se svými projekty i u technologických lídrů na trhu.
Patnáct miliard za deset let
S tím vším by mělo také pomoci ministerstvo zemědělství, jež připravuje program výzkumu, vývoje a inovací do roku 2032. Minulý týden jej schválila vláda.
„Jedním z bodů je právě podpora precizního zemědělství, na niž bychom měli vyčlenit více než miliardu na příštích pět let. Do inovací v zemědělství, potravinářství, vodního hospodářství a lesnictví plánuje ministerstvo vyčlenit v příštích deseti letech až patnáct miliard,“ vysvětlil ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Podle Šťastné se na pomoci s inovacemi podílí i kraj, a to hlavně podpůrnou kampaní či osvětovou činností. „Co se týče dotací, na to bohužel není v krajském rozpočtu místo. Zatím se do modernizace zapojují hlavně větší a střední podniky. Existují ale výjimky, i když u malých farem se podle mě zavádění moderních systémů zatím tolik vyplácet nebude,“ uvedla Šťastná.
S tím však nesouhlasí Hrůša, podle něhož se do inovací pouštějí i malí producenti. „A není to jen záležitost posledních let, malí farmáři totiž při budování novostaveb rovnou přemýšlejí nad automatizací. U středních a větším farem je to trend posledních několika let. V tom jsme ještě hodně pozadu ve srovnání se západní Evropou, kde je velký zájem už řadu let,“ dodal.
