Téměř stotisícové krajské město bez hlavního architekta. To je případ Českých Budějovic, které za tento stav dlouhodobě kritizuje veřejnost i odborníci. V minulosti už bylo město v podobném postavení několikrát, poslední hlavní architekt položil funkci před dvěma lety.
Mluvilo se o tom, že neustál tlak politiků. Budějovice jsou tak jedním z mála měst, kde hlavní architekt chybí. Přitom ho využívá i mnoho okresních měst v Jihočeském kraji.
Mít, či nemít architekta je dilema, kterým se zabývá nové vedení města. Také jeho zastupitelé mají na věc různý názor. Některým připadá vhodnější, aby se architekturou, rozvojem a urbanistikou zabýval kolektiv městských úředníků, jiní navrhují tým odborníků v poradním sboru. A tuto myšlenku razí i současní radní.
„Budeme obsazovat v prvním čtvrtletí letošního roku novou komisi pro architekturu a územní rozvoj. Její náplň bude odpovídat potřebám města i souvislosti širších vztahů celé metropolitní oblasti,“ řekl náměstek budějovické primátorky pro rozvoj a architekturu Lubomír Bureš (ODS).
V Písku chystají výběrové řízení
Komise slouží jako poradní orgán pro radní. Podle nich by se samostatná pozice hlavního městského architekta úzce vázala na možné strukturální změny magistrátu, které přinášejí komunální volby. Protože funkce hlavního architekta nemá podporu v legislativě, záleží jen na samosprávě, jaké dostane kompetence.
Řada měst tak řeší jeho pozici různě – od té samostatné spadající pod stát až po úředníka samosprávy s tabulkovým platem. V prvním případě je více vázaný na příslušný stavební úřad, v opačném zase na politiky samosprávy. Jeho nezávislost je skoro nemožná.
Nově má hlavního městského architekta město Tábor. Nejde však o samostatnou funkci. Působí jako součást odboru, který se jmenuje Kancelář architekta města.
„Je to poradní orgán rady. Než jsme odbor ustanovili, objeli jsme více měst a vzali si od nich příklad. S fungováním kanceláře jsme spokojeni,“ uvedl starosta Tábora Štěpán Pavlík (Tábor 2020).
Neuskutečněné vize politiků |
V podobné situaci jako krajské město je také Písek. Kolem městského architekta se vede diskuse. Řada měst má totiž architekta externího, který není závislý na úřednickém platu.
„Městského architekta rozhodně chceme. Připravujeme k němu výběrové řízení. Líbí se mi pozice, jakou má v Táboře, ale ještě nic není uzavřené,“ prozradila první místostarostka města architektka Petra Trambová (Pro Písek).
Podle těchto měst by měl být hlavní architekt také osobností, která dokáže komunikovat s veřejností a představovat jí koncepci rozvoje na příští desetiletí, ne jen pro jedno volební období. Měl by mít autoritu na veřejnosti i mezi politiky a odolávat tlakům lobbistů a developerů.
Snad i kvůli tomu mají odborníci v Budějovicích spoustu námětů od architektů, ale do výběrového řízení na tuto funkci by z nich nikdo nešel. Návrh, aby hlavního architekta suplovala v krajském městě komise pro architekturu a rozvoj, se líbí třeba krajskému vedoucímu odboru rozvoje, územního plánování a stavebního řádu Petru Hornátovi. Další odborníci jsou k tomu skeptičtí. Komise při radě města to hodnotí jako alibismus a komedii.
„Komise vznikají dle nominací politických subjektů. Bývají v nich lidé, kteří absolutně nevědí, o co jde. Někdy na jednání chodí pověřený náměstek. Podle mě je na radnici na odborech tolik lidí, že pokud by všichni byli kompetentní, tak by to úplně stačilo,“ zamyslel se architekt Vladimír Musil.
On sám je přitom členem památkové komise města a předsedou Klubu přátel Českých Budějovic. Nelíbí se mu, jak se poslední komise pro architekturu, ovládaná bývalým vedením města, podílela na vypsání několika problémových soutěží, například na rekonstrukci KD Slavie nebo na galerii na Senovážném náměstí. Podle něj podpořila špatné zadání výběrového řízení na projektovou studii.
Poslední hlavní městský architekt fungoval v Budějovicích jako externista od roku 2014 do roku 2021. Podle historických pramenů vtiskl nezaměnitelnou podobu městu v době jeho založení zvíkovský purkrabí Hirzo, který určil podobu jeho území s pravidelným náměstím, klášterem a katedrálou a pravoúhlými ulicemi, v té době nejmodernějším řešením v Evropě.
