Železniční most v Táboře spojuje břehy Lužnice už od roku 1902. A po 120 letech se dostal na seznam kulturních památek. Ani to však nezabrání tomu, aby ho zbourali.
Na jeho stavu se totiž za dlouhá léta výrazně podepsaly povětrnostní podmínky a současným standardům nevyhovuje ani jeho maximální nosnost. Správa železnic (SŽ) tak plánuje most na trati Tábor–Bechyně vyměnit za jeho věrnou kopii.
Jde o unikátní stavbu tvořenou třemi kamennými a dvěma ocelovými oblouky, která je součástí první elektrifikované dráhy v Rakousku-Uhersku. Kvůli špatnému technickému stavu projektanti SŽ a památkáři už druhým rokem řeší, jak s mostem naložit.
Plánovaná rekonstrukce už nepřipadá v úvahu. Podle odhadů odborníků by se tím životnost prodloužila přibližně jen o 25 let. Byla by to zároveň finančně náročná akce s dlouhou výlukou na trati. Zpevnění by navíc podle památkářů narušilo historický vzhled mostu.
„František Křižík navrhl ocelovou konstrukci velmi efektivně a ekonomicky, ale bohužel se nedá opravit a vyztužit tak, aby unesla moderní elektrické vlakové soupravy,“ vysvětlil mluvčí SŽ Dušan Gavenda.
Z dlouhých jednání tedy vzešla podmínka, že pokud bude nutné most demontovat, musí ho nahradit jeho přesná kopie. Jen konstrukce už nebude nýtovaná jako nyní, ale svařovaná. Nýty na povrchu nahradí jejich atrapy. Laik by pak neměl poznat rozdíl.
„Hodně jsme stáli o to, aby se zachovala stávající konstrukce, ale nebylo to ze strany projektanta akceptované jako řešení. Tak jsme to konzultovali ještě s naším centrem v Ostravě, které se specializuje na technické památky. Nakonec jsme došli k závěru, že pokud tam vznikne kopie mostu s tím, že tam zůstanou původní kamenné pilíře, tak je to varianta, na niž přistoupíme,“ potvrdil ředitel českobudějovické pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Daniel Šnejd.
Památkáři navíc doporučují použít vysokopevnostní ocel spojenou speciálním svařováním, která umožní zachovat subtilitu prvků, ale zároveň splní i požadované vlastnosti.
„Správce trati totiž uvažuje nad zvýšením zatížení mostu na 22,5 tuny na nápravu z důvodu rozšíření regionální dopravy a zejména možnosti přesunu vojenské techniky na letiště,“ doplnila Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu.
Nová konstrukce bude mít podle odhadů životnost více než 100 let. Výměna bude vyžadovat montáž ve vedlejší poloze a výluku jen 3,5 měsíce. Dvořáková zároveň doplnila, že historická konstrukce, nebo alespoň jedno celé pole musí být zachované, opravené a použité například jako muzejní exponát či lávka. Stavba by mohla začít do dvou let.
Kaple je cenná i bez střechy
Seznam kulturních památek na jihu Čech se však rozšířil o další čtyři položky. Aktuálně jich v kraji je 5 100. Nově je na něm Hardtmuthova vila v Českých Budějovicích, kterou si nechal v roce 1911 postavit podnikatel a majitel tužkárny Franz von Hardtmuth.
„Jde o naprostou špičku mezi předválečnými vilami, co se týče velikosti stavby, luxusního komfortu, technického vybavení i míry dochování původních konstrukcí a materiálů,“ vyzdvihl Šnejd.
Seznam doplnila také návesní kaple, která spolu se dvěma usedlostmi zbyla v Herbertově na Českokrumlovsku. Původní zástavba čítala 42 domů. „Kapli postavili po roce 1826, a přestože se dochovala bez střechy, vykazuje i nadále vysoké památkové hodnoty,“ upřesnila Jana Štorková z NPÚ.
Své místo na seznamu kulturních památek získal také písecký Nový most s válcovým jezem. Ten vybudovali při regulaci řeky v letech 1938 až 1941.
„Most i vodní elektrárnu navrhl přední představitel českého funkcionalismu architekt Adolf Benš, který projektoval například odbavovací halu letiště na pražské Ruzyni,“ naznačila Štorková. Válcový jez nýtované konstrukce je navíc jedním z posledních dochovaných jezů tohoto typu v České republice.
Poslední nově zařazenou stavbou na prestižní seznam je kovárna v Číčenicích na Strakonicku. Usedlost na návsi postavili patrně v 18. století, pak se dočkala přestavby zřejmě v 19. a 20. století. „Památkově nejhodnotnější částí je kovárna s obydlím tovaryše, která je ukázkou dochovaného zázemí řemeslnického živnostníka z 19. století,“ zakončila Štorková.
