Krize v Číně, kterou trápí africký mor prasat, může pomoci nastartovat chov těchto zvířat na jihu Čech. Meziročně jich v regionu opět výrazně ubylo, ale situace na trhu to může změnit.
Prasat bylo v uplynulém roce v Jihočeském kraji 85 675, což je o osm a půl tisíce kusů méně než loni. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Tragédie pokračuje. Za posledních devět let se počet prasat chovaných v regionu snížil z více než čtyř set na sto tisíc kusů,“ vypočítá ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
Podle ní za to může hned několik faktorů. Jedním z nich je, že se k nám dováží maso za velice nízkou cenu, která hraničí s náklady na samotnou výrobu. Tuzemská produkce tomu může těžko konkurovat.
„Dále přísné zákonné požadavky podmiňující čerpání dotací, výkyvy v cenách a nedostatek pracovních sil v odvětví. Také máme rezervy v českém zpracovatelském sektoru. Cena vepřového se zmátořila na výnosnou úroveň až koncem loňského roku,“ uvádí Šťastná.
Chovná zvířata v Jihočeském krajiSkot Prasata Drůbež Zdroj: Český statistický úřad |
Meziročně klesl počet selat, mladých prasat, prasat na výkrm i těch chovných. Čísla mírně klesla i v Zemědělském obchodním družstvu Borovany. To se může změnit.
„Poptávku po vepřovém teď cítíme. Možná budeme navyšovat z důvodu propadu produkce masa v Číně. Řekl bych, že zájem v nadcházejících letech potrvá. Kdo prasata má a pracuje s nimi dobře, neměl by na nich prodělávat,“ myslí si předseda představenstva Jindřich Kořínek. V Borovanech na Českobudějovicku mají 130 prasnic a dalších 850 prasat ve výkrmu.
Jeho slova potvrzuje i Hana Šťastná. „Pokud se stabilizuje situace v Číně, kde kvůli africkému moru prasat vybili stamiliony kusů, dá se očekávat renesance zájmu o vepřové u nás,“ přidává ředitelka.
„Z celkového počtu chovaných prasat v České republice náleželo Jihočeskému kraji 5,7 procenta. Tímto podílem, shodně jako v předchozím roce, obsadil sedmou pozici mezi všemi kraji,“ uvádí Ivana Vacková z Krajské správy ČSÚ v Budějovicích. Meziroční pokles zaznamenalo celkem osm regionů, největší úbytek byl v Olomouckém kraji.
Téměř každá šestá česká kráva loni žila v jižních Čechách
Výrazný pokles naopak nepociťují chovatelé skotu. To se týká i Zemědělského družstva (ZD) Třebonín na Českokrumlovsku, kde by dokonce chtěli počty navýšit. V současné době tam mají 400 zvířat, družstvo chová pouze skot.
„Držíme se už několik let na stejném počtu. Zvyšovat ho nemůžeme kvůli kapacitám luk a orných půd. Také jsou tu zábory, takže si to nemůžeme dovolit. Kdyby zde byla dostatečná plocha, tak by to smysl mělo. Řekl bych, že ostatní v oboru na tom budou podobně,“ líčí předseda představenstva Jan Rytíř.
Má pravdu. V ZD Ločenice na Českobudějovicku je situace totožná. „Máme 670 dojnic a celkem 1 700 kusů dobytka. Ta čísla se příliš nemění, protože je to navázané na technologie a kapacity,“ přidává ředitel ločenického družstva Petr Šedivý.
„Je potěšující, že téměř každá šestá česká kráva vloni žila v jižních Čechách. Díky vhodným přírodním podmínkám, největším pastvinám v republice, tradici, silnému odbytovému družstvu a příznivé ceně mléka se v posledních letech stavy skotu v našem regionu udržují na stabilní úrovni,“ reaguje Šťastná.
Podle ní se na mírném snížení dojivosti z minulého roku podepsalo tropické letní počasí a suchem způsobený nedostatek kvalitního krmiva.
Kromě počtu prasat v loňském roce ubylo také drůbeže. Většina oslovených chovatelů ho však přitom nezaznamenala.
„Drůbeže si držíme stále stejně a podobně jsou na tom i jinde. Teď budeme mít o něco méně, protože opravujeme jednu halu. Důvodem jsou vysoká horka. V létě máte 15 dní v kuse 35 stupňů, což je špatně. Potřebujeme proto nové chladicí systémy, které umožní, aby kuřata přežila,“ líčí Kořínek z borovanského družstva.
Podle něj je za současné situace těžké předpovídat, jak bude vypadat rok 2020. „Dnes je všechno otevřené, nikdo pořádně neví, co bude za pár týdnů. Například kvůli koronaviru. Nebojím se nemoci, ale ekonomických důsledků. Teď se proto všechno těžko předpovídá,“ uzavírá Kořínek.
