Lukáš Fiedler letos odmaturuje na Gymnáziu Jírovcova v Českých Budějovicích, ale je to pro něj jen začátek dlouhé cesty za vysněnou vědeckou dráhou. „Mám individuální studijní plán. Když se připravuji na soutěže a olympiády, do školy chodit nemůžu,“ vysvětlil 18letý student.
V létě si odnesl stříbrnou medaili z biologické olympiády, které se účastnilo 245 studentů ze 70 zemí světa. V následujících dnech se bude připravovat na další chemickou a biologickou olympiádu na odborných seminářích v Praze. V mezičase se učí na přijímačky na univerzitu v anglické Cambridge. „Znám hodně studentů, kteří tam studují, láká mě to. Když řeknu, že tam chci jít, řada lidí má pocit, že jde o něco nedosažitelného. Podle mě je to normální univerzita, kam se může každý přihlásit a má šanci,“ konstatuje.
Mladý biolog říká, že je perfekcionista a baví ho soutěžit. Zároveň má rád přírodu, s níž je spjatý odmalička. S rodiči a bratrem bydlí v Plavu u Budějovic. „Prostředí, ve kterém jsem vyrůstal, mě hodně ovlivnilo. Za domem je les, kde jsem běhal se síťkou a chytal hmyz. Jako starší jsem se začal víc zajímat o molekulární biologii, což už je méně samozřejmé, ale o mnoho zajímavější. Cesta k tomu ale byla dlouhá,“ říká.
Láká ho oživení mamutů
Od dětství se zajímal nejen o hmyz. „Už když jsem šel na základní školu, tak všichni věděli, že rád pěstuji kaktusy a že jsem takhle divnej,“ směje se mladík, který už se sukulenty skončil. Svoji pozornost zaměřil víc na svět živočichů. Přesněji na parazity slunéček východních.
„Když jsem byl na gymnáziu v kvartě, tak mi z Jihočeské univerzity přišla nabídka, jestli bychom nechtěli dělat vlastní projekt, a měl jsem jít do laboratoře Oldřicha Nedvěda z katedry zoologie. Spolupracujeme dodnes. Díky tomu jsem se nakonec i podílel na vědeckém článku o parazitech slunéčka,“ vypráví Lukáš Fiedler.
„Pokud chceme proti slunéčku umět bojovat, tak musíme studovat i jeho parazity. Ti by se pak mohli použít na to, abychom množení slunéčka regulovali. Já jsem se věnoval parazitické houbě, co na nich roste, nebo hlístici, která bují uvnitř jejich těla.“
Rodiče, kteří jsou oba lékaři, ho v zájmu o biologii vždy podporovali. On sám rád svoje znalosti předává dál. „Baví mě chodit ven s dětmi a učit je o hmyzu. Jsem vedoucím v rámci ekologických soutěží i gymnaziálního kroužku a dělám exkurze s mladšími žáky,“ vyjmenoval. Od přírodních věd si ovšem umí odpočinout i jinak. „Člověk by asi neměl zakrnět a soustředit se v životě jen na jednu věc. Mám rád beletrii, hlavně knihy od Terryho Pratchetta, rád lítám s dronem, lyžuji, plavu a surfuji,“ dodává.
Od slunéček a hmyzu by se chtěl posunout dál. Zatím neví, co ho bude bavit, ale aktuálně ho zaujala syntetická biologie. „Je to nový obor, který se formuje v posledních letech a je v něm velká budoucnost. Díky tomu bychom mohli třeba znovu oživit neandrtálce, mamuty nebo vytvořit od píky novou buňku ve zkumavce. Zní to trochu jako sci-fi, ale to je na tom to skvělé,“ říká s nadšením.
