Necelá desítka studentů s krumpáči, lopatami nebo jen se škrabkami kousek po kousku odkrývala různě zbarvené vrstvy. Z hlinité půdy v jedné linii vystoupila mohutná, asi metr a půl široká zeď, na niž navazuje neméně silná příčka.
Mladí archeologové z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity na Karlově hrádku u Purkarce na Budějovicku před pár dny dokončili poslední práce záchranného výzkumu, při němž během dvou týdnů odkryli část nádvoří a budovy gotické památky.
Její založení bylo až donedávna připisováno panovníkovi Karlu IV., velmi pravděpodobně zde však první hrad vystavěli už Přemyslovci.
„S jistotou můžeme říci, že hrad zde stál už ve 13. století, ale z archeologických nálezů zatím nejsme schopní určit, jak dlouho bylo v té době místo obývané. Potvrdilo se nám, že karlovská aktivita nebyla v tomto místě ani zdaleka první,“ vysvětluje u velké sondy vedoucí univerzitního archeologického týmu Rudolf Krajíc.
Výzkumný tým se přímo do terénu vypravil po dvou letech, kdy zde vyhloubil pouze úzkou průzkumnou sondu vedoucí od paláce směrem do nádvoří. Nyní na něj navázali odkryvem velkým 7 krát 13 metrů, na jehož místě bude po zasypání stát pódium pro venkovní kulturní akce.
„Objevili jsme pozůstatky hradní architektury, především část obvodové zdi paláce a na to napojenou mohutnou příčku. Dostali jsme se do hloubky základového zdiva a překvapivě jsme pod těmi základy našli i pozůstatky pravěkého osídlení,“ říká Krajíc.
Takový nález ho prý nepřekvapil. „Vypovídá to o tom, o čem mluví krajina. Máme pod sebou řeku, veliký ostroh, tedy místo, které se velmi dobře chránilo. V širokém okolí Purkarecka je několik takových sídel navíc doloženo,“ dodává.
Z novějších nálezů datovaných do období z konce vrcholného středověku jsou typické hlavně keramické střepy různě velkých nádob. Část z nich má na sobě typické hrnčířské značky, které odborníkům pomáhají s datací. Z kovových předmětů se zachovaly především hřebíky nebo šipky z kuše.
„Zajímavé jsou také zbytky petlicového zámku velkých dveří nebo také mimořádně zachovalá ostruha s upínacími přezkami. I to nám ukazuje, že tu pobývaly ve své době významné osoby,“ líčí Krajíc.
Nové nálezy naznačují i zcela jiné souvislosti existence hradu, než s jakými historici donedávna pracovali.
„Vybudování hradu u Purkarce odpovídá trendu z konce vlády Přemyslovců, kteří hrady na jih od Prahy stavěli jeden za druhým, jmenovitě například Orlík, Zvíkov, Bechyně, Hluboká či Budějovice. Byl to řetězec strategických opor a teď se ukazuje, že do nich zapadá i Karlův hrádek,“ podotýká Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích.
Přemyslovský hrad však podle zjištění archeologů postihl požár, po němž pravděpodobně na nějakou dobu zanikl. Význam celému místu se později pokusil vrátit právě Karel IV., který zde v polovině 14. století plánoval vybudovat na svou dobu poměrně velké město.
„V listině z roku 1364 se hovoří o povýšení kostelu na farní. Plánované městečko Karlshaus mělo v té době navržené i náměstí, ulice, ustavenou městskou radu i rychtáře. Orgány městské samosprávy už tam tedy fungovaly a je dost možné, že část vytyčených parcel se i zastavovala,“ vysvětluje Kovář.
Podle něho je ale důvodem neúspěchu dokončení většího osídlení i obnovení hradu nedostatek obyvatel po velké morové epidemii, která v té době decimovala velkou část Evropy.
„Pokud chce panovník osídlit tak velké místo, potřebuje stovky lidí, a ty nebylo zkrátka kde vzít. I kvůli tomu se zřejmě Karel IV. pokusil založit za své vlády pouze dvě města a Purkarec mělo být jedno z nich,“ dodává Kovář.
Archeologové před zahrnutím výkopů pokryjí odhalená místa speciální fólií, která budoucím generacím ukáže, kam až se nyní odborníci dostali.
„Bylo by skvělé, pokud bychom mohli brzy odkrýt i další místa zde na Hrádku. Zajímavé věci bychom mohli objevit v prostoru kaple nebo v okolí studny,“ přeje si Krajíc a dodává, že vše bude záležet na radnici v Hluboké nad Vltavou, do jejíhož katastru místo spadá.
