„Jsem za to moc rád. Opravdu cítím velkou změnu. Můžu v noci spát, nepotím se, nemám závratě, dušnost trochu ustoupila, cítím se daleko lépe. Dokonce už zvládnu i krátké procházky,“ říká čtyřiapadesátiletý Petr Tkáč z Borotína, který se před nemocí živil jako bagrista, jeřábník a řidič nákladních aut.
Nový defibrilátor by měl výrazně zvýšit věk dožití pacienta a snížit jeho případné srdeční potíže. A při srovnání s dosavadními přístroji má podle lékařů řadu bonusů.
„Je menší a lehčí. Obrovskou devizou je dvojnásobná životnost defibrilátoru oproti standardním přístrojům a mnohá technická vylepšení,“ srovnává lékař Alan Bulava z kardiocentra v budějovické nemocnici.
S tímto nejmenším defibrilačním přístrojem na světě mohou také pacienti podstoupit kompletní magnetickou rezonanci, což dosud nešlo. Jeho životnost dosahuje až patnáct let.
„Prodloužená životnost znamená méně reoperací kvůli nutnosti výměny přístroje. Každá obnáší větší riziko možných komplikací pro pacienta včetně rizika hojení ran. A zároveň to snižuje náklady,“ popisuje kardiolog Bulava.
Když drží v ruce implantát, který měří jen několik centimetrů a váží jen 82 gramů, neubrání se srovnání s prvními defibrilátory. „Byly velké jako moje dlaň a vážily přes čtvrt kilogramu,“ přibližuje Bulava, který stál před 11 lety u zrodu pracoviště arytmologie a kardiostimulace v uznávaném kardiocentru na jihu Čech.
Hlavní funkcí defibrilátoru je zrušení závažných poruch srdečního rytmu pomocí elektrických impulsů.
Lékaři kardiocentra v budějovické nemocnici ročně implantují 250 těchto přístrojů a kondici pacientů nepřetržitě sledují pomocí dálkového monitoringu přímo v jejich domácím prostředí.
V současnosti jich budějovičtí kardiologové na dálku hlídají 1 500. „Vedení nemocnice nám umožňuje používat hi-tech medicínu a jít s dobou tak, abychom byli na špici nejen v evropském, ale i ve světovém kontextu. Chceme se takto starat o všechny své pacienty s implantovanými defibrilátory, protože víme, že to zlepšuje jejich prognózu, a to je pro nás podstatné. Přitom to není léčba a způsob sledování, který je v Česku zcela běžný,“ konstatuje Bulava.
Při průzkumu, který si budějovičtí kardiologové dělali před dvěma lety, zjistili, že v České republice se dálkově sleduje necelá polovina pacientů se srdeční resynchronizační léčbou.
Kůže je hladká, po zákroku není ani stopy
V celé zemi podstoupí každoročně implantaci defibrilátoru přibližně 4 500 lidí. Údaje o tom, kolik Čechů celkem by tento zákrok v současnosti potřebovalo, však nemají lékaři k dispozici.
„Pacienti v nemocnici se mě ptali, ty do toho půjdeš? Opáčil jsem, že okamžitě. Proč do sebe cpát denně deset silných prášků, které zabírají jen krátkodobě, když mi lékaři nabídli tohle, co mi umožní žít lépe,“ vypráví Petr Tkáč.
Zároveň si rozepíná košili a ukazuje místo na hrudi, kde mu kardiolog zavedl přístroj hlídající jeho srdce. Kůže je hladká, po zákroku není ani stopy.
„Je super, že to není vůbec vidět. A hlavně je příjemné, že do nemocnice nemusím za pět let znovu na výměnu, ale nejdřív za devět let. A doktoři mě mají pod kontrolou touto krabičkou připomínající mobil, kterou mám pořád u sebe. Prodlouží mi to život a jsem jistější. Kdyby se projevila arytmie, přístroj mě nakopne,“ chválí budějovické lékaře pacient.
Patří mezi špičku v republice
Kardiocentrum v budějovické nemocnici patří k nejvýkonnějším v zemi. Péčí čtyřicítky zdejších lékařů a 150 sester projde ročně 5,5 tisíce hospitalizovaných pacientů.
„Nejčastějším zákrokem je angioplastika koronárních tepen se zavedením stentu. Děláme ji lidem, kteří mají zúžené tepny, nebo je rovnou přivezou s infarktem. Těchto pacientů ošetřujeme 2 100 ročně,“ vysvětluje ředitel kardiocentra v budějovické nemocnici Ladislav Pešl.
Kromě transplantací tu odborníci poskytují plný rozsah dostupné léčby o pacienty s postižením srdce. Z hlediska přístrojové vybavenosti a kvality péče se zdejší kardiocentrum řadí mezi tři nejlépe hodnocená pracoviště svého druhu v Česku.
