Kancelářské budovy s prosklenými obvodovými stěnami představují stále větší problém. Jejich energetická náročnost na vytápění, ale především na klimatizaci je obrovská. A právě zde mohou hodně pomoci vertikální zahrady. V tomto případě bylo vytvoření rozsáhlé vertikální zahrady na fasádě budovy AFI Karlín (pojmenované příznačně Butterfly) v tuzemských klimatických podmínkách opravdu velkou výzvou.
Pro budovu se testovalo přibližně sto druhů rostlin, nakonec bylo vybráno deset. Některé kvetou, jiné jsou zelené celoročně.
„Vertikální zahrady jsou živý organismus, vyvíjejí se průběžně v čase, v tom je také jejich kouzlo a krása. Příští rok budou vypadat zase jinak, budou bohatší, košatější, vytvoří souvislé zelené pásy rostlin,“ říká Josef Němec, jehož společnost se zaměřuje na vertikální kaskádové zahrady.
Cesta k zelené fasádě nebyla jednoduchá
Celý projekt byl nesmírně náročný, rostliny se začaly sázet v létě 2017, kdy ještě nebylo možné spustit automatické zavlažování a zahrady se musely zavlažovat manuálně, což vyžadovalo ohromné množství práce.
Závlahu zeleně nyní samozřejmě zajišťuje inteligentní zavlažovací systém, který hlídá množství vody v systému a automaticky ji podle potřeby dopouští.
Společnost Němec použila vlastní konstrukci vertikální kaskádové zahrady, která funguje na principu samozavlažovacích květináčů. Voda se napouští z horního patra, jakmile hladina v truhlíku pod květináči stoupne do potřebné výšky, teče pomocí přepadů dolů, do nižších pater. Pouze v přízemí je voda pro závlahu napojena na kanalizaci.
„Je to náš vlastní patentovaný systém, který je velmi jednoduchý a velmi efektivní. Velkou výhodou je také jednoduchý následný servis a případně i výměna rostlin,“ vysvětluje Josef Němec.
Zelená fasáda výrazně snižuje spotřebu energie na chlazení, pojme totiž značné množství tepelného záření. Rostliny také odpařují v letních měsících velké množství vody a vlhký vzduch se následně méně otepluje. Její velkou výhodou je i vysoká schopnost pohlcovat hluk.
Zazeleňování měst a „zelená architektura“ se dnes staly nutností. Tento trend reaguje na výrazné znečištění prostředí, nárůst hustoty dopravy i zvyšování hluku a prašnosti ve městech. Na mnoha místech musely bohužel parky, zahrady či stromy ustoupit jiným projektům, a městské zeleně tak stále ubývá. Vertikální zelené zahrady tak představují jednu z mála možností, jak „klasickou“ zeleň nahradit.
„Kancelářská budova AFI Karlín je velmi zdařilým příkladem dobré praxe šetrného stavebnictví, zohledňující aspekty trvalé udržitelnosti a energeticky úsporných řešení. Vedle respektu k životnímu prostředí stavba splňuje i veškerá kritéria zdravého vnitřního prostředí a zaručuje maximální uživatelský komfort,“ konstatuje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Vedle zelení porostlé fasády použili architekti také inteligentní systém vnějšího stínění z materiálu z tkaných skelných vláken potažených PVC, s velmi vysokou účinností tlumit tepelné sluneční záření.
O budově AFI KarlínAFI Karlín, kterou navrhlo architektonické studio CMC Architects, tvoří dvě pětipodlažní budovy s ustupujícím šestým podlažím. Představuje moderní administrativní budovu, navrženou podle standardu certifikace BREEAM Excellent. Toho prestižní mezinárodní ocenění mohou dosáhnout jen stavby s pozitivním vlivem na životní prostředí dodržující principy trvalé udržitelnosti a splňující co nejnižší nároky na spotřebu energie. Na stavbě se podílela řada firem, které jsou členy České rady pro šetrné budovy: Armstrong Building Products, Heluz, Hunter Douglas, Kingspan, Knauf Insulation, Legrand, Němec a divize Building Technologies společnosti Siemens. |
