Na 1 300 květin a bylinek, celkem asi 31 rostlinných druhů se na svislé zahradě dlouhé 11,4 metru a široké 4,2 metru obyvatelům města představí poprvé na konci června. Zatím je před zvídavými pohledy kolemjdoucích zakrytá plachtou.
„Polička je jedním z prvních měst v Česku, které pořídilo vertikální zahrady takto do veřejných prostor. Zelené stěny jsou obvyklé spíše ve firemním prostředí velkých měst. My jsme si na ni vzpomněli, když jsme chtěli kolem knihovny kultivovat veřejnou zeleň a protože knihovna je na náměstí, není možné v jejím okolí vysadit prakticky žádnou jinou zeleň,“ představil zahradu nastojato ředitel Městské knihovny Polička Jan Jukl.
Navíc zahrada nebude potřebovat nikoho, kdo by s konví v ruce pravidelně doplňoval na 600 speciálních kapes, z nichž každá zavlažuje minimálně dvě rostliny. O to se postará počítač.
Knihovna totiž za 13 milionů korun s pomocí evropské dotace buduje Centrum technického vzdělávání, kde mají vzniknout vzdělávací prostory, které by měly sloužit k rozvíjení zájmů o přírodovědné obory v úzké vazbě na umělou inteligenci a robotiku. A visutá zahrada bude součástí tohoto centra.
„Visu tá zahrada v Poličce představuje syntézu zahradního umění a technologie třetího tisíciletí,“ řekla autorka a realizátorka zahrady Zuzana Klusová.
Dostatek vláhy a hnojiva budou hlídat speciální čidla. „Měří vlhkost a další hodnoty. Na základě toho je celá obsluha automatická samozřejmě s možností lidského zásahu. Zahrada koresponduje s cílem našeho Centra polytechnického vzdělávání, kde se chceme podobným počítačům na obsluhu věcí lidské potřeby věnovat. Bude to místo, kde si může přijít zahrádkář vyrobit čidlo pro svůj skleník nebo pro vodu do studny,“ uvedl Jan Jukl.
Životnost stěny je podle realizátorů vypočítaná na 30 let. Do největší krásy by měla zahrada dorůst za dva roky.
Nejčastější otázkou lidí v Poličce však je, jak bude nová zahrada chráněna proti horlivým zvědavcům a vandalům.
Zelené stěny ve městech Zelená stěna pařížského hotelu Pershing Hall z roku 2001 je prvním velkým provedením Blancova systému. Do té doby byl aplikován pouze na relativně malé svislé plochy. S kolmými zahradami přišel před více než třiceti lety poprvé francouzský designér Patrick Blanc. Designér a botanik se specializuje na tropické rostliny. Vytvořil stovky kreací ve Francii, ale také v Berlíně, Madridu či Tchaj-peji. Jeho výtvory jsou na zdech muzeí, například Quai Branly v Paříži, hotelů, luxusních rezidencí, ale také obchodních center, jako je Clayes-Sous-Bois v pařížském regionu. |
Podle ředitele knihovny bude zahradu z knihovny zabírat kamera.
„Přesto věříme a studie z celého světa nám to potvrzují, že vertikální zahrady jsou tak hezké, že se jim vandalové vyhýbají. Je u nich prokázán výrazně menší vandalismus než u jiných veřejných objektů. A pokud nám tam nějaký šprýmař zasadí semínko konopí, tak pokud ho nezavřou, a rostlině se bude dařit a esteticky se bude hodit k ostatním, diskriminovat ji určitě nebudeme,“ dodal s úsměvem ředitel knihovny Jan Jukl.
Pokud vše dobře půjde, plachtu, za kterou se vysázená zahrada nachází, plánují v Poličce odstranit na konci června.
Knihovníci rovněž jednají s výtvarníkem Jaromírem Švejdíkem, který je známý pod pseudonymem Jaromír 99. Ten by měl vedle visuté zahrady vytvořit portrét skladatele Bohuslava Martinů, po kterém by byla pojmenována.
