Rodinný dům vznikl jako součást nové zástavby v oblasti Podluží. Inspirací pro architekty bylo nejen přání majitelů, ale především samotný pozemek s výhledem na Pálavu. Díky jeho malé ploše a nerovnému terénu představoval návrh skutečnou výzvu.
Díky neobvyklému tvaru a betonové stěrce na přilehlé zdi je tak schodiště nejen funkčním, ale i výrazně designovým prvkem.
Podstatnou roli hrála i jeho lokace. Ačkoli domy v právě vznikající ulici příliš nezohledňovaly kontext tradiční slovácké vesnice, svou úlohu měl v této realizaci i vliv původní lidové architektury. Ve směřování návrhu byli investoři a architekti v podstatě za jedno.
„Majitelé byli neuvěřitelně osvícení. Na začátku jsme měli interně několik pracovních verzí. Prezentovali jsme pouze jednu, o které jsme si mysleli, že je nejlepší, a ta se v podstatě téměř neliší od realizace,“ popisuje architekt Václav Navrátil, spoluzakladatel ateliéru SENAA architekti.
Krokve v oceli
Jednopatrový rodinný dům se dvěma terasami respektuje morfologii členitého terénu, ale přesto je jeho tvar v podstatě symetrický. Základ zděné stavby stojí na betonových pasech a má téměř čtvercový půdorys. Nosné stěny tvoří keramické bloky, na které nasedají železobetonové stropy a nakonec střecha z falcovaného plechu.
Zajímavě zde byly řešeny krovy. „Krov je kombinovaný systém dřevěných krokví, uložených mezi plné vazby z ocelových rámů. Krokve jsou kladeny takzvaně po vlašsku do ocelových rámů, aby v interiéru nevyběhla táhla nebo kleštiny,“ vysvětluje architekt Václav Navrátil.
Neméně zajímavé řešení bylo zvoleno pro prostor ploché střechy nad vchodem, kterou architekti navrhli s extenzivní zelení. Vytápění domu pak zajišťuje teplovodní podlahové topení. To zajišťuje příjemný pocit při kontaktu s podlahou a zároveň omezuje výskyt rušivých linií potrubí.
Domů jako na dovolenou
Z polozapuštěného venkovního atria lze po schodech vystoupat o úroveň výš do kaskádové zahrady, na vyvýšené terasy a nakonec do prvního patra domu.
Hlavní vstup je ve středu přední části domu přístupné ze silnice. Čelo budovy je z obou stran lemováno garážovým stáním, vytvořeným z dřevěných pohledových rámů.
Patra od sebe opticky odděluje barva fasády: zatímco přízemí disponuje tmavě šedou barvou s hrubší texturou, první patro má odlehčenou přírodní omítku. Neutrální barvy dokreslují dřevěné prvky dveří, rámů a oken ve spojení s vraty pro vjezd aut a přístupovým chodníkem.
Souběžné umístění dveří a oken v patrech, spolu s párovou zelení před okny, jen podtrhuje dojem pravidelnosti stavby a použití okrasné trávy a světlých tónů navozuje dojem poklidné, až přímořské vesnice.
Designovou čistotu dřevěných vchodových dveří architekti zachovali použitím kliky Minimal s neviditelnou rozetou nepřesahující obrys kliky a samostatně instalovanou bezpečností rozetou ze stejné kolekce z dílny české rodinné manufaktury M&T.
Volba výrobce kování zde nebyla náhodná. „Kliky od M&T používáme rádi. Je to pro nás sázka na jistotu,“ uvádí architekt Václav Navrátil, a vysvětluje: „Důležité pro nás je, aby celá modulová řada byla v jednom designu. Vstupní klika je tak stejná jako kliky na ostatních dveřích v interiéru, a to i celoskleněných, a dokonce i na oknech.“
Rodinný dům ve svahu je otevřený světlu i díky terasám a spoustě skla |
„Kování Minimal je univerzálně připravené pro všechny typy dveří od otočných po posuvné či kyvné, od dřevěných po celoskleněné. Pozadu nezůstávají ani okenní kliky nebo cylindrické, dozické i WC zámky ve stejném designu. Díky tomu může být celý projekt sladěný do posledního detailu,“ popisuje Roman Ulich, hlavní designér společnosti M&T, jejíž filozofií je výroba eticky udržitelného kvalitního dveřního a okenního kování.
Středobod všeho: atrium
Přízemí domu má tvar pomyslného U. V jeho srdci leží polozapuštěné venkovní atrium, ze kterého lze po schodech vystoupat o úroveň výš do kaskádové zahrady, na vyvýšené terasy a nakonec do prvního patra domu.
Atrium je logickým středobodem celé kompozice, proto je prostor přízemí uzpůsobený tomu, aby do něj bylo vidět ze všech místností. Ihned po vstupu do domu se návštěvník octne v zádveří, ze kterého lze díky prosklené stěně vidět skrz halu až do atria. To je tak v zásadě první věcí, která je v domě k vidění.
Díky neobvyklému tvaru a betonové stěrce na přilehlé zdi je tak schodiště nejen funkčním, ale i výrazně designovým prvkem.
Otevřenost vstupního prostoru podporuje velké zrcadlo, sahající od podlahy až ke stropu. Čirá stěna je osazena skleněnými dveřmi Dorsis s kontrastním tmavým rámem a klikou Minimal v úpravě titan černý mat.
Schody jako výzva
Ihned za dveřmi z předsíně je zřejmě jeden z nejkomplikovanějších komponentů celé stavby, robustní esovitě stočené schodiště. Jeho rozměry a atypický tvar vyžadovaly technologicky vynalézavé řešení.
„Sochařsky pojaté schodiště, vedoucí z haly do horní obytné části, je ústředním motivem domu. Pro řemeslníky bylo obtížné vybednit elegantní oblouk a dvojité zalomení schodů. Nakonec to pojali jako osobní výzvu a výsledek je perfektní,“ vysvětluje architekt Václav Navrátil.
Díky neobvyklému tvaru a betonové stěrce na přilehlé zdi je tak schodiště nejen funkčním, ale i výrazně designovým prvkem. V domě ho lze najít hned dvakrát, v hlavní hale a v menším provedení i ve skladovacím prostoru, umístěným za levým garážovým stáním.
Středová hala, kde schodiště architekti navrhli, slouží pro vchod do všech místností v přízemí a společně tvoří soukromé jádro domu. Díky barevně neutrálnímu ladění a návaznosti na prosklené atrium je hala velmi vzdušným prostorem, navozujícím takřka důstojnost antického městského domu. Skvěle také vyvažuje stísněnost menších místností a prosvětluje střed domu.
Vpravo a vlevo od hlavního vstupu lze najít dětské a v případě potřeby hostinské pokoje, orientované směrem do ulice. Jejich vybavení v neutrálních bílých a šedých odstínech umožňuje nerušený odpočinek, dřevěný nábytek a podlaha příjemně zmírňují chladnost barevné palety. Pravá ložnice navazuje na prostorově skrovnou koupelnu s vanou a úzkou šatnu.
Jídelní stůl se židlemi Merano (TON) lze i zaměnit za stolování na terase.
Levá ložnice zase přiléhá k malé prádelně, sousedící s druhou koupelnou se sprchovým koutem a saunou. Za zmínku určitě stojí hlavní ložnice majitelů, v níž absenci oken nahrazuje výhled a možnost průchodu do bodově nasvíceného atria.
V centru dění
Nápaditá práce s prostorem se promítá i v pojetí prvního patra. Koncept středovosti se zde opakuje, avšak v opačné formě: zatímco v přízemí byly místnosti orientovány kolem středního otevřeného pole, zde je hmota soustředěna doprostřed.
„Celé horní podlaží je jedním spojitým prostorem otevřeným do hřebene střechy. Do prostoru umístěný ´box´ zázemí integruje pracovnu, knihovnu, WC, spíž a krb. Box zároveň vymezuje obývací pokoj, jídelnu a kuchyň. A z jídelny i obývacího pokoje se vstupuje přímo na terasu a zahradu,“ popisuje architekt Václav Navrátil.
Prostor se tak stáčí okolo vstupního jádra s přístupovými schody. Miniverzi pracovny zde supluje posezení, situované v jedné linii s hranou schodiště. I tady lze najít motiv společný s přízemím. Koncept skleněné stěny v zádveří je tu modifikován do podoby obdélníkového průhledu směrem k zahradě. Díky němu tak lze mít perfektní přehled o dění v kuchyni a zároveň i venku.
Chlad betonové stěrky, použité na obývací stěně a okolí schodiště, opět zjemňují prvky ze světlého dřeva, zejména podlaha v obývací zóně a rozložité posezení v jídelně. Výše stropu a četné prosklené plochy zabraňují pocitu stísněnosti, velkou výhodou je možnost využití venkovních teras, vyvýšených nad úroveň zahrady.
Vybavení teras odpovídá prostoru, na nějž navazují: větší z nich, s průchodem z obývací části, je vybavena jako obývací pokoj, zatímco menší, vycházející z jídelny, zase jako jídelní prostor. Nabízejí se tak jako sofistikované řešení skromných rozměrů vnitřního zázemí a odpovídají záměru propojení s přírodou, aplikovaného při tvorbě atria i zahrady.
Pro chladné a deštivé dny je potom uvnitř připraveno široké posezení u krbu, který zajistí nejen potřebné teplo, ale i dokonalou atmosféru zasněženého zimního dne.
Z jídelny i obývacího pokoje se vstupuje přímo na terasu a zahradu.
Do kuchyně na zahradu
Nepostradatelnou součást rodinného domu tvoří zahrada. Cílem architektů bylo maximálně vytěžit potenciál pozemku, terasovitá zahrada zde proto funguje jako důmyslné rozšíření interiéru. Díky venkovnímu obývacímu pokoji, jídelně a kuchyni tvoří funkční komplet s vybavením domu a zajišťuje majitelům pohodlné bydlení s potřebným zázemím i prostorem.
Trsovité rostliny a vyhřáté terasy zde navozují pocit dovolené v přímořské oblasti, vinný sklípek a bazén jsou pak jen třešničkou na dortu komfortu obyvatel. Nechybí zde ani typické zahradní propriety. Přítomen je sklad zahradního nářadí, bylinkové záhony i kompost. Zahrada domu je tak opravdu všestranným místem a svými vlastnostmi kompletně naplňuje představy investorů.
Technické údajePrůběh realizace: projekt 2016, realizace 2019 Plocha pozemku: 570 m2 Užitná plocha: 158 m2 Zastavěná plocha: 214 m2 Typ vytápění: teplovodní podlahové topení Výrobci a dodavatelé: · Realizátor stěrkových povrchů – Němec Luxusní povrchy · Dodavatel oken – Janošík okna-dveře · Dodavatel interiérových dveří – Dorsis · Dodavatel vodovodních baterií – Grohe ČR. · Dveřní kliky – M&T, kování Minimal Architekti: Ing. arch. Václav Navrátil a Ing. arch. Jan Sedláček, SENAA architekti,, ve spolupráci s Davidem Korsou a Janem Gadzialou Zahradní architekti: Atelier Partero |
Velkou výhodou domu je možnost využití venkovních teras, vyvýšených nad úroveň zahrady.
SENAAArchitektonický ateliér založili Jan Sedláček a Václav Navrátil. „Cenné pracovní zkušenosti jsme získali v ateliérech v Brně, Praze, Rotterdamu, Los Angeles, New Yorku a dále je rozvíjíme. Ke každému zadání přistupujeme individuálně, hledáme nová řešení a klademe velký důraz na proveditelnost stavby. Pracujeme v týmu zkušených architektů a spolupracujeme s řadou specializovaných firem. Zabýváme se všemi oblastmi architektury od urbanismu přes novostavby, rekonstrukce až po návrhy interiérů. Jelikož pocházíme z Hané a Slovácka, jsou nám blízké tradiční principy a selský rozum.“ |
