V Číně kámen po kameni opravují Velkou zeď. Beton vyvolal hněv a odpor

aktualizováno 
Je to gigantický úkol. Na úseku zchátralé Velké čínské zdi na předměstí Pekingu dělníci v potu tváře, s pomocí oslů a vápna upevňují kameny, které vypadly z této tisícileté stavby. Ke staré metodě, která se u opravy zahájené v lednu používá, přinutil úřady tlak veřejnosti.

Velká čínská zeď, Čína - Nejrozsáhlejší stavba na světě a prý jediná viditelná z vesmíru se začala stavět ve 3. století před naším letopočtem jako ochrana před mongolskými nájezdy. Dnešní podoba pochází z 15. až 17. století. Zeď měří až 6 400 kilometrů a vysoká je místy až jedenáct metrů.

„Toto jsou cihly, které vypadly z původní zdi. Používáme je k opravě poškozených částí,“ vysvětlil agentuře AFP Li Ťing-tung, jeden z dělníků, kteří se oprav účastní.

Rekonstrukce jednoho z úseků Velké čínské zdi skončila fiaskem. Zchátralá část...

Rekonstrukce jednoho z úseků Velké čínské zdi skončila fiaskem. Zchátralá část majestátního opevnění přišla o zbytky cimbuří, dělníci vrchol zdi zarovnali a vyplnili ji betonem.

Počasí, zub času a kroky milionů lidí zanechaly svou stopu na mnoha úsecích Velké čínské zdi, která byla budována mezi 5. stoletím před Kristem a 18. stoletím. Jejím úkolem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdníky. Její celková délka je 8 851 kilometrů. Od roku 1987 je zařazena na seznam památek UNESCO.

Minimum techniky

Na části zdi v Ťien-kchou, venkovském předměstí Pekingu, mají dělníci k dispozici jen elektrický zdvihač, aby obrovský kámen vynesli vzhůru a zasadili jej do části zhroucené zdi. Používají směs vody a vápenné malty přivážené na hřbetech oslů, aby kameny pospojovali. Někdy trvá až 45 minut, než se jim podaří zasadit jeden jediný kámen.

Je to vyčerpávající a poměrně špatně placená práce: pouze 150 jüanů na den (asi 490 Kč). S touto částkou je ve městě obtížné vyjít, ale na venkově umožňuje slušný život.

Inženýr Čcheng Jung-mao, který řídí práce v Ťien-kchou už patnáct let, novou metodu restaurování vítá. Umožňuje podle něho vyvolat v návštěvnících dojem, že je zeď původní, jako by nikdy nebyla opravována.

Vše pro turisty?

Na Velkou čínskou zeď se přijíždí ročně podívat asi deset milionů turistů. Nejde o souvislou stavbu od jednoho konce ke druhému, ale o komplex někdy velmi rozdílných opevnění postavených v různých obdobích s cílem chránit starou severní hranici Říše středu.

Fotogalerie

Od severovýchodu Číny až po poušť Gobi na severu země stojí části různých zdí na tisíci kilometrech.

V roce 2016 byl úsek starý 700 let v Liao-ningu na severovýchodě ve spěchu zrestaurován a cesta na vrcholu zdi umožňující průchod pěším byla celá pokryta cementem.

Snímky byly uveřejněny na sociálních sítích a mnoho lidí pobouřily. Psalo se tam o zrestaurovaném úseku jako o „práci lidí, kteří ani nedokončili základní školu“, někteří zase psali, že jim při pohledu na takovou práci puká srdce. Někteří restaurátoři si „pletou restaurování zdi se stavbou turistické atrakce“, napsal oficiální list Cina Daily.

Ministerstvo kultury a turistiky v reakci na to zveřejnilo začátkem letošního roku nový plán, podle něhož by měly být zrestaurovány poškozené části, ale jen minimálně.

Číňané zfušovali opravu. Velkou zeď zalili do betonu.

Číňané zfušovali opravu. Velkou zeď zalili do betonu.

Někteří dělníci jsou však skeptičtí. „V minulosti se opravovala celá zeď. Dnes se spíše opravuje méně a více se nechává v původním stavu,“ vysvětluje Li Ťing-tung.

Nový plán sice umožní zachovat původní vzhled, Li se však obává, jak dlouho vydrží opravy, které dělá. „Nápad je to dobrý. Osobně si však myslím, že to bude vypadat stále jako poškozené, zvláště ve svahu. Za rok se to turistům pod nohama rozpadne,“ předpovídá.

V Pa-ta-lingu, na jedné ze sekcí nejbližších Pekingu, to vypadá úplně jinak: zeď pocházející ze 16. století byla nedávno s obtížemi restaurovaná a návštěvnost je taková, že to tam vypadá jako v metru v době špičky. V reakci na to Čína od začátku června omezila na 65 000 za den počet turistů, kteří mohou na zeď.

Velká čínská zeď.

Velká čínská zeď má délku téměř devět tisíc kilometrů.

Konstrukce zdi

Odedávna užívaným způsobem budování opevnění v Číně bylo dusání zeminy po tenkých vrstvách do připraveného bednění. Takto vytvořené velmi pevné jádro bylo obezděno. Stavební materiál je různý. Poblíž Pekingu se při budování používaly vápencové kameny, jinde žula a pálené cihly, v závislosti na místních zdrojích. Velká zeď zpravidla probíhá v obtížně prostupném terénu po hřebenech hor.

Parametry stavby se různí: opevnění z mingské doby má u paty šířku kolem 7 až 8 metrů, v koruně kolem 5 metrů a dosahuje výšky 6 až 10 metrů. Uvnitř zdi jsou spojovací chodby a skladovací prostory.

Každých několik set metrů je zeď zesílena věžemi, které sloužily jako pozorovací a signální stanoviště, skladiště zbraní a v případě nutnosti i jako útočiště obránců. Celkový počet věží se odhaduje na 25 000. Ve větších rozestupech pak byly budována kasárna, zásobovací skladiště a velitelství.

Zdroj: Wikipedia

Autoři: ,
Témata: Čína, Peking

Nejčtenější

Zásadní životní zvrat. Naše cesta z paneláku byla kolotočem překvapení

1

Touha utéct z betonového sídliště do náruče přírody může být ošidná. Romantické představy se od skutečnosti liší. Ale...

Úřednice se vrhla na proměnu garsonky. Výsledek je mistrovským dílem

Nově zrekonstruovaná garsoniéra stojí v samém srdci francouzského města...

Mladá úřednice, která se v kanceláři starosty podílí na urbanistické koncepci a rozvoji francouzského Bordeaux,...

Na zahradě si postavili venkovní kuchyni. Svépomocí a za tři měsíce

Anna a Marek si na zahradě v obci Krásné na Vysočině postavili za tři měsíce a...

Anna a Marek si na zahradě v obci Krásné na Vysočině postavili za tři měsíce a svépomocí krásnou dřevostavbu. Vysněnou...

Katastrofa jí změnila život. Vrátila se domů a vytvořila nádherný ráj

Portorikánka Sylvia se po takřka dvou dekádách vrátila na rodnou půdu a...

Patnáct let jezdila Sylvia na karibský ostrov Vieques, kde odpočívala od hektického New Yorku, do kterého se...

Malý byt s tepelným čerpadlem majitel zrekonstruoval za čtyřicet dní

V obývacím pokoji se dá pohodlně odpočívat, je tu i malý jídelní kout....

Rekonstrukce malého pražského bytu pod střechou trvala pouhých čtyřicet dní. Majitel Tomáš Iľko si navrhl úpravy, které...

Další z rubriky

Funkcionalistickou vilu si postavil svépomocí. Přiznává i chyby

Dům navržený architektem Radomírem Grafkem z ateliéru RG architects studio...

Velkorysá a moderní rodinná vila v Brandýse leží na okraji zahrádkářské kolonie. V tichu, zeleni a s výhledem na Labe....

Jak vyčistit nebo doplnit zašlé či chybějící staré dlaždice v domě

Prostory starých činžovních domů se vyplatí vyčistit a opravit. Obnovená je i...

Pokud máte v domě originální staré slinuté dlaždice, které však vypadají „unaveně“ a takřka na odpis, nevzdávejte se....

Vyberte projekty, které pomohou ve vedrech domům, městům i krajině

Soutěžní projekt: Dům s mokřadní střechou v Praze 7

Rozpálené ulice a kolabující lidé. I tak letos vypadají města v tuzemsku. I proto nadace Partnerství spustila anketu,...

Najdete na iDNES.cz