Příběh Aleše začal v roce 2015 tragicky: praskla mu deformovaná céva v mozku. Pohodový třicátník měl doma tři dcery, nejmladší byly čtyři měsíce. Podle všech prognóz měl zemřít. Díky lékařům i manželce Katce, která ho nedovolila odpojit od přístrojů, však nakonec přežil.
Alešovi se v novém domě líbí, konečně je i s rodinou ve vlastním.
Jenže vedle radosti z přežití přišla i řada problémů, protože pouze šest dní před osudným dnem se rodina nastěhovala na nezateplenou půdu starého rodinného domu bez vytápění, kterou si chtěli zrekonstruovat na důstojné bydlení.
Po zveřejnění příběhu na portálu iDNES.cz, který dlouhodobě spolupracuje s Nadací Terezy Maxové, se spustila lavina pomoci: pomohli čtenáři, Nadace Agrofert i Nadace Terezy Maxové, osobně výrazně přispěli i manželé Babišovi. Výsledek? Podařilo se vybrat 1 900 000 korun.
Z řady oslovených firem se do pomoci Městeckým zapojila stavební firma Avanta Systeme, která rodině postavila dřevostavbu s dispozicí 4+kk a obytnou plochou přibližně 90 m2 (zastavěná plocha je necelých 110 m2) za výrazně nižší částku, než bývá standardní cena domu.
Jen na stavbě se podílelo kolem 30 firem, většina z nich přispěla výraznou slevou, nebo dokonce materiál rovnou darovala. Od sponzorů se podařilo získat i část vybavení, od kuchyně, spotřebičů až po světla. Pohovka pro Městecké dokonce „připutovala“ jako dárek až z Německa díky českému zastoupení.
Malý, ale náš
Dům není pro pětičlennou rodinu příliš velký, necelých 90 m2 se muselo navíc uspořádat tak, aby se v něm mohl Aleš na vozíku snadno pohybovat. Velkou roli zde tak sehrály i detaily.
Všechno, co se do domu pořizovalo, se pečlivě zvažovalo: materiály musely být odolné a snadno udržovatelné, aby vydržely nárazy invalidního vozíku i „nápady“ neposedných holčiček ve věku tři až devět let.
A také dvou kocourů a malého pejska, dva z těchto domácích mazlíčků měla Kateřina ještě před narozením první dcery, jsou to už členové rodiny.
Na prvním místě byl ovšem snadný pohyb v domě, v nepříliš široké chodbě představovaly posuvné dveře do pouzdra jediné vhodné řešení, to velmi dobře znají i obyvatelé malých panelákových bytů.
„Do domu jsme dodali stavební pouzdra pro posuvné dveře, abychom Alešovi co nejvíce usnadnili život, protože otevírání klasických otočných dveří je pro člověka na invalidním vozíku náročné a pro každodenní manipulaci takřka nemyslitelné. Výhodou je také absence prahu, což mu ulehčí přejezd mezi místnostmi,“ popisuje Petr Paksi, obchodní ředitel firmy J.A.P.
Lednice se šířkou 70 cm nahrazuje i spíž, myčka usnadňuje práci v kuchyni. Skleněné obložení mezi skříňkami (J. A. P.) je pro údržbu ideální. Lamino (Trachea) v dřevodekoru dub halifax výborně vypadá a odolá prakticky všemu.
Bojovalo se doslova o každý centimetr. „Těší nás, že jsme se mohli do tohoto projektu zapojit a pomoci tak této rodině. Bylo potřeba, aby výstavba proběhla v co nejkratší době, proto jsme zvolili novinku, vysokopevnostní desky Habito H,“ vysvětluje Robert Hošek, garant technické podpory společnosti Rigips.
Předností těchto desek jsou nejen dobré akustické vlastnosti, ale díky jejich konstrukci, která je o hodně užší než cihla, získala rodina o trochu větší užitnou plochu domácnosti.
Kuchyň pro ženu „cukřenku“
Velký jídelní stůl s deskou z masivního dřeva se podařilo Katce koupit s velkou slevou u jednoho nábytkářského řetězce.
Kuchyňský kout si vzala „pod patronát“ společnost Trachea. Nejenže dodala dvířka z odolného lamina, ale na své náklady nechala vyrobit i korpus kuchyně podle návrhu architekta Hynka Maňáka.
Paní Kateřina měří pouze 156 cm (takovým ženám Miroslav Horníček přezdíval „cukřenky“), takže musel pečlivě zvažovat, jak jí práci v kuchyni usnadnit.
Pomohl mu v tom i další sponzor, společnost Hettich, která dodala vhodné kování, což u vybavení kuchyňského nábytku není malá položka. S ohledem na rodinnou situaci bylo nutné zvolit hodně odolný materiál, zejména na spodní dvířka, navíc takový, na němž není vidět každá šmouha. Na to mnohá rodina s dětmi zapomíná.
Pomoc rodiněNa pomoc rodině lze prostřednictvím veřejné sbírky posílat finanční dary i nadále. Číslo účtu je 2102710424/2700, variabilní symbol 08042017. |
„Vybrali jsme skládaná dvířka T.segment s povrchem z LTD lamina v dřevodekoru dub halifax, které má vysokou mechanickou odolností v ploše, což je důležité zejména kvůli případnému střetu s invalidním vozíkem,“ prozrazuje Martin Dusík ze společnosti Trachea, největšího českého výrobce nábytkových dvířek.
Ta jsou po celé délce horní hrany opatřena subtilními kovovými úchytkami, které svým tvarem připomínající písmeno „J“, umožňují tak pohodlné vložení prstů a jednoduché otevření, přitom nevyčnívají do okolního prostoru. Zaručují tak potřebnou bezpečnost s ohledem na děti.
Horní skříňky mají naopak dvířka T.classic s povrchem z bílé lesklé fólie, která dodává kuchyňské lince designový vzhled. Díky absenci spáry na přední straně umožňují velmi jednoduchou údržbu, což Katka oceňuje.
Potravinovou skříň si Katka přivezla jako jedinou z předchozího bytu, naopak drobné kuchyňské spotřebiče v perleťové růžové byl dárek od společnosti Sencor.
Kvůli snadné údržbě si vybrala i granitový šedý dřez a šedou pracovní MDF desku s dekorem přírodního kamene, obojí dobře ladí s šedou dlažbou RAKO na podlaze.
Právě u kuchyně, kde se kombinovaly věci od sponzorů a ty, které si rodina koupila sama, se ukázalo, jak se nikoli „firmy“, ale lidé sami osobně angažovali v pomoci rodině.
Ti, kteří měli na starost výrobu kuchyně, neváhali zajet do obchodu, kde si paní Katka zboží objednala přes internet, aby nemusela popojíždět desítky kilometrů tam a zpět jen kvůli dřezu nebo pracovním deskám.
A co by to bylo za kuchyň bez spotřebičů! Nejen pro snadnou údržbu byly jednoznačnou volbou vestavné. A když se ve společnosti Electrolux dozvěděli, kolik dětí v rodině je, neváhali a „přihodili“ ke kuchyňským spotřebičům i pračku a sušičku.
Moc dobře věděli, že když na Českomoravské vrchovině začne pršet, bývá to nadlouho. A kde chcete v tak malém domku sušit prádlo pro tři malé děti a pacienta, který leží a hodně se potí? Taková péče je velmi náročná...
„Jsme velice rádi, že jsme se mohli se společností Electrolux zapojit do projektu, který pomohl mladé rodině v nouzi. Společně s dalšími jsme dokázali najít manželům Městeckým i jejich dcerkám cestu z bezvýchodné situace. Doufejme, že se jim teď v novém domově bude žít snáze,“ říká Ivona Balážová ze společnosti Electrolux.
„Na pračku a sušičku AEG nedám dopustit, běží u nás snad každý den,“ říká s nadšením Kateřina.
V kuchyni si Kateřina hodně pochvaluje i židle Simple od značky TON. „Jsou neuvěřitelně pohodlné, když si po celém dni konečně můžu na chvilku sednout, jsou pro mě jako křeslo,“ říká spokojeně.
Občas se totiž zastavit potřebuje. Náročné chvíle se stěhováním a balením se podepsaly na jejím zdravím, dvakrát skončila v nemocnici, absolvovat musela i gynekologickou operaci. Domů šla po pár dnech na revers. Neměla by nic těžkého nosit, ani nákup... Rada, kterou maminka od tří dětí a ochrnutým, téměř dvoumetrovým manželem může jen těžko dodržet.
V kuchyni nelze přehlédnout ani samostatně stojící chladničku. „Rádi pomáháme v projektech, které mají smysl a pomáhají konkrétním lidem,“ prozrazuje Kateřina Menšíková ze společnosti Miele.
V interiéru zaujme i polohovací pohovka od Himolly, kterou prostřednictvím distributora Mobax poslali rodině přímo z Německa poté, co si přečetli o jejich osudu. Pohovka má výsuvné opěrky nohou, aby si Aleš mohl odpočinout i jinak než na invalidním vozíku.
Na něm „vyjíždí“ i na terasu. Tu rodině postavil ochotný soused, takže Katka může Aleše vyvézt rovnou z obývacího pokoje ven. Časem by pod terasu měly přibýt ještě dřevěné stěny a dvířka, aby bylo možné bezpečně uložit dřevo, sekačku, kola, nebo (za pár let) třeba i pár kousků zahradního nábytku na zimu.
Bez terasy by si Aleš radost ze zahrady neužil, skvělá jsou i krbová kamna HAAS+SOHN Rukov. „Vytopí nám celý dům,“ říká s nadšením Katka. Dům se jinak vytápí elektrickým podlahovým topením Nexwarm.
„Stavební firma chtěla 150 tisíc, soused to udělal zdarma, sám si sehnal sponzory na materiál. Před lety jsme se poznali ve stacionáři, kam jsem ještě na škole chodila pomáhat postiženým, pamatoval si mě. A teď nám zase pomáhá on, minulý týden nám přivezl a nasekal dříví, jen tak, jen proto, že je to laskavý a hodný člověk, vidí, jak na to jsme,“ vysvětluje dojatá Kateřina.
Není naštěstí sám. Když Michaela Cintlová, zástupkyně z firmy Haas+Sohn Rukov, která dodala krbová kamna, viděla osobně na místě, jak se věci mají, iniciovala v práci sbírku a Městeckým dorazla kupa oblečení na děti.
Ne všichni však mají takový přístup. Někdo se neštítil ukrást ze stavby hned několik desítek metrů čtverečních dlažby, ačkoliv moc dobře věděl, že je určená pro rodinu postiženého Aleše. Bohužel to nebyla jediná ztráta.
O to víc potěšila rychlá reakce Petra Kratochvíla ze společnosti KPP, který, když chyběl materiál na podlahy, během pár dní poslal na stavbu kvalitní speciální laminát určený pro namáhané prostory.
Pokoji holčiček samozřejmě vévodí růžová barva.
Vůbec sponzoři vybírali zajímavé novinky. Třeba družstvo Obzor kromě zásuvek a vypínačů po dohodě s architektonickým ateliérem poskytlo Městeckým i inteligentní elektroinstalací.
„Dodali jsme žaluziové ovladači s kolébkovým mechanismem s blokací, analogové termostaty včetně teplotního čidla pro řízení tepla v domácnosti i pohybová čidla s integrovaným akustickým senzorem, která reagují na pohyb i zvuk a automaticky bezdotykově spínají osvětlení,“ vypočítává Ing. Martina Obadalová z Obzoru.
Život není žádné peříčko
Ačkoliv klíče stavební firma předala už na konci června, stěhování se stále posouvalo. Chyběla totiž kolaudace, ta vázla na chybějících podkladech od geodeta, teprve s nimi lze totiž přidělit číslo popisné a číslo organizační. Úředníci měli jasno: nastěhujte se, ale pokud vás někdo „oznámí“, můžete hodně zaplatit.
A s penězi musí rodina nakládat hodně opatrně. „Aleš má důchod necelých jedenáct tisíc, bohužel přibližně osm a půl tisíce splácí měsíčně dluh, který udělala jeho maminka, rodičům hrozila exekuce na jejich dům. Aleš těsně před svým kolapsem zaplatil část dluhů a bohužel si vzal půjčku na zbývající část, jeho dva sourozenci odmítli matčiny dluhy platit. Splácet budeme ještě více než dva roky,“ prozrazuje Kateřina nelehkou situaci.
O vybavení bezbariérové koupelny se postarala JIKA.
Vztahy s rodiči Aleše jsou napjaté, synovu ochotu berou jako samozřejmost a nehodlají se na splátkách podílet.
Na péči o Aleše přitom dostává Katka včetně příspěvku 550 korun na mobilitu (stát tak nemusí poskytovat sanitku na časté cesty Aleše k lékařům) necelých 14 tisíc. „Když zaplatím všechny stálé platby, zůstane mi na jídlo na měsíc kolem tří tisíc, bohužel na příspěvek na děti nárok nemáme. Do příjmů se nám totiž počítají i peníze, které přišly na účet u nadace, ta z nich platila faktury za stavbu,“ objasňuje.
Další úpravy zahrady, domu či interiéru tak budou muset počkat minimálně do doby, než Aleš doplatí půjčku. Nelehká finanční situace se odrazila i ve vztazích v rodině, manželé však krizi přestáli a teď jen doufají, že vše nejhorší mají už za sebou. „Nikdy nepřestaneme být vděčni všem, kteří nám pomohli,“ říkají svorně.
Sponzoři domuSponzoři hrubé stavby Avanta Systeme: celkové zajištění výstavby a koordinace všech dodavatelů Manželé Krejčíkovi: oplocení zahrady Interiér Sepos - dveře Kärcher: podlahový mycí stroj |
