Vilu v italském stylu si nechal v roce 1906 postavit továrník Josef Bačina podle projektu sanatoria, jež navštěvoval jeho syn. Nový domov rodiny podnikatele stál hned vedle chemické továrny na hnojiva z roku 1890.
Nemovitost s jednopatrovou středovou budovou a třemi k ní přiléhajícími obytnými věžemi se samostatnými vchody měla 36 místností s výškou stropu 3,8 metru. Obytný prostor měl 480 metrů čtverečních v přízemí a 480 metrů čtverečních v patře. Půdní prostor o rozloze 400 metrů čtverečních se k bydlení tehdy nevyužíval.
Továrna prosperovala více jak 30 let. Dominantou byl padesátimetrový komín, který byl v roce 1929 zbourán již novým majitelem celého objektu, velkostatkářem Kokešem. Stavební materiál ze zbořených budov posloužil na stavbu menší továrny, z které se později stal Výzkumný ústav elektrotechnický a dodnes se tomuto místu říká Na Kokešově.
Z Bačinova továrního areálu na Pohřebačce (část Opatovic nad Labem) zůstala jen velká obytná vila čp. 45.
Pošlete rekonstrukciPošlete nám svou rekonstrukci - záchranu chátrající budovy, domu, vily, chalupy. Fotografie a popis příběhu rekonstrukce, případně historii nemovitosti zašlete na e-mail: bydleni@idnes.cz. |
Poslední majitel po únoru 1948 emigroval údajně do Anglie a vila se dostala do vlastnictví obce a národního výboru. Nejdříve sloužila k pronájmu, pak zde do 90. let byla mateřská škola. Následně byla vila prodána do soukromého vlastnictví a začalo období různých dílčích rekonstrukcí.
Majitelé se střídali, z vily se stala ubytovna, od roku 2011 budova chátrala. Zaměřili se na ni zloději, kteří kompletní vybavení vily včetně všech rozvodů rozkradli a zdevastovali. Následně byla vila osídlena bezdomovci. Místnosti zaplnili velkým množstvím odpadků a poslední zbytky interiérů zničili.
V roce 2013 koupila vilu soukromá společnost, která se rozhodla Bačinovu vilu zachránit, vybudovat v ní rodinné bydlení a navrátit jí původní charakter. Projekt navrhlo architektonické studio Řezanina a Bartoň. Výsledkem je třináct prostorných bytových jednotek, některé s předzahrádkami. Součástí je také parkoviště a velká zahrada se vzrostlými stromy.
„Vila není historicky chráněna, a proto byla rekonstrukce mnohem jednodušší než pod diktátem a dohledem památkářů. Původní fasáda byla velmi členitá a zdobená vyčnívajícími kamínky. Nosné stěny široké 45 až 60 centimetrů bylo nutné kvůli úspoře energií zateplit,“ vysvětluje Jan Novotný ze společnosti EU Property project.
Společně s architekty připravila firma nové členění a barevnost fasády tak, aby byla zachována historická hodnota budovy. „Mohli jsme zvolit co nejjednodušší zateplení bez složitých říms, pilastrů a šambrán a jen na fasádě bychom ušetřili téměř dva miliony korun. My jsme ale šli náročnější cestou,“ říká Novotný a dodává, že se v letech 2015-2016 do domu nastěhovalo třináct rodin a narodily se zde již čtyři děti.