Člen představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Karel Vaverka v rozhovoru pro ČTK upozornil, že by v nejhorším případě mohl dům spadnout.
"V poslední době je módní dělat v panelových domech předsazené lodžie a předělávat dispozice bytu. Sám jsem zažil případy, že za mnou přišel klient, který chtěl vybourat i dva nosné panely, protože místo nich chtěl průchod. Že nad ním bylo dalších šest pater, vůbec neřešil," poznamenal Vaverka. Ten majitele bytů před podobnými nerozvážnými rekonstrukcemi varuje.
"Bourání nosných stěn má velké limity a představuje obrovské riziko. Pokud se takových děr v domě objeví více na různých místech, tak může dojít až k tomu, že to ten dům už nebude schopen umět vstřebat a může dojít k jeho destrukci," upozorňuje Vaverka.
Zkroucené dveře v přízemí nejsou výjimkou
Vybourání díry do stěny se může projevit i jinak než nutně pádem domu. "Představitelé bytových družstev a společenství vlastníků často popisují případy, kdy někdo v horním patře většinou panelového domu vyboural nějakou stěnu. Ve spodních patrech se pak zkroutily dveře tak, že nešly otevírat ani zavírat," přiblížila další vliv úprav odborná poradkyně ČKAIT Marie Báčová.
Podle ní jsou problémem také rekonstrukce bytových jader, která se běžně nahrazují mnohem těžšími materiály, takže ve skutečnosti pak dům musí nést výrazně větší zátěž. I to ovlivní jeho statiku. "Samozřejmě, jedno jádro nehraje velkou roli. Ale co když je takových jader deset nad sebou?" ptá se Báčová.
Laické úpravy bytů jsou problém i podle odborníka na statiku výškových budov, prorektora pro výstavbu a investiční činnost ČVUT Miloslava Pavlíka.
"Pokud se statika naruší nerozvážnými zásahy do nosné konstrukce, tak se původní nosný systém, který působí jako krabice, může narušit," potvrdil profesor Pavlík.
Za hlavní problém považuje Pavlík to, že se takové úpravy řeší pouze pro daný jeden byt a neposuzují se komplexně. "Nikdo nezkoumá, jaké změny zásah způsobí v tuhosti komplexu," podotkl Pavlík.
ČKAIT soudí, že by se vše vyřešilo tím, kdyby všechny stavební úpravy v bytech musel posoudit a schválit příslušný stavební úřad. V současnosti pro přestavbu bytu jeho majitel povolení stavebního úřadu nepotřebuje, většinou stačí jen souhlas společenství vlastníků jednotek.
Jednotný postup při posuzování úprav je dobrým řešením
S Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě souhlasí i Tomáš Zima z Ateliéru Dispozic, kteří se problematikou rekonstrukce panelových bytů zabývají.
Panelové domy by se dle něj měly určitě posuzovat jako celek. Například při plánování otvoru v nosné zdi v jednom bytě by bylo ideální zdokumentovat zbytek domu (jeho nosné konstrukce) tak, aby se při statické výpočtu vycházelo z reálných dat.
"Teoreticky by to mohl a měl dělat stavební úřad, ale to se zdá jako nereálné. Navíc bohužel existují i zásahy do nosné konstrukce provedené bez povolení a načerno," vysvětlil iDNES.cz Zima.
"Každý dům by měl mít svou dokumentaci aktuální a v naprostém pořádku. Ta by byla k dispozici členům BD nebo SVJ jako podklad pro rekonstrukci jednotlivého bytu. V dnešní době, kdy není přesně stanoven postup pro panelové domy, to vidím jako jediné řešení. Úprav bytů přibývá, standardy našeho bydlení se od dob výstavby domů změnily. A pokud ČKAIT plánuje doporučit jednotný postup při posuzování rekonstrukcí a úprav těchto domů, je to jedině dobře," dodává Zima.
