V roce 1969 lidé sever Finska hojně opouštěli, ovšem mladý a nadšený pár zamířil do městečka Posio k severnímu polárnímu kruhu. Vybudovali zde továrnu na výrobu keramiky a výrobky značky Pentik dnes znají nejen ve Finsku, ale i v zahraničí.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.
Anu už nepracuje ve sklepě jako na počátku své umělecké kariéry, ale je stále dychtivá. Každé ráno brzy vstává a nemůže se dočkat, až zaboří ruce do keramické hlíny. Vše nové chce vidět a cítit.
Kromě nynějšího domu s manželem zrenovovali přes 150 let starou sobí farmu a změnili ji v centrum umění Timisjärvi. Svoji starou roubenku proměnili v místní muzeum keramiky.
Starý srub, který Anu a Topi přetvořili v útulný domov, vždycky tak idylický nebyl. Naopak, když jej koupili, byl v žalostném stavu, ve sklepě se válely plechovky prošlého kaviáru a lahve vodky... Dnes ale vlídný dům dýchá životem svých laskavých majitelů.
Anu při naší návštěvě ráda odpověděla i na všechny otázky:
Co vás zaujalo právě na tomto místě?
Zamilovali si jsme si tuto scenérii přírody, výhled na jezero téměř ze všech stran a krásný les. Je tu klid, jsme na samotě, ale není to daleko do továrny. Přála jsem si právě zde vytvořit domov v moderním osvěžujícím stylu a propojit ho se starým srubem.
Navrhla jste si dům sama?
Spolupracovala jsem s mladým studentem architektury. Řešení jsme vymysleli společně, technickým výkresům se věnoval odborník a dům postavili řemeslníci z Posia. Chtěla jsem propojit starý srub s novou stavbou, jejíž součástí bude i můj ateliér.
Původním záměrem byla myšlenka dotvořit jej stavbou výhradně ze skla, abychom mohli být cele součástí okolní přírody. Výsledkem jsou tříkomorová izolační skla téměř všude v maximální výšce stěn. Je tu příjemně. O tepelnou pohodu a svěží vzduch pečuje tepelné čerpadlo s rekuperací.
Měla jste od počátku jasnou vizi, jak bude dům vypadat a jak ho zařídíte?
Zbožňuji mixování stylů a slučování zdánlivě neslučitelného. Stále něco vymýšlím, mám ráda bláznivé kombinace. Často se s přáteli po jídle přesouváme ze staré části srubu sem ke stolu do ateliéru s výhledem do přírody, kde si dáme sklenku koňaku a je nám tu dobře.
Například v ložnici jsem plánovala vytvořit záhlaví lůžka ze speciálního kusu dřeva z Indie, který jsme museli nejdřív dostat dovnitř, teprve potom došlo na osazení oken domu. Také jsem si od počátku představovala tmavě šedou nebo černou kuchyň.
Stěnu ložnice krášlí jeden z dvanácti kusů stropních panelů ze starého rozebraného paláce indického mahárádži. Lůžko vyrobené na míru truhláři z Pentiku doplňují vyřezávané truhly, které slouží jako noční stolky.
Jinak jsem si ale přála, aby byl interiér světlý s mými oblíbenými barvami oranžovou, růžovou, žlutou, modrou... Sámové žijící na severu Finska mají také rádi pestré barvy, já si je ale zamilovala v Indii, tam jsou snad ještě zářivější. V Indii jsem si sama našla mnoho starých zničených kusů nábytku, které mi můj kamarád už tam repasoval a já si je pak přivezla domů.
Váš dům je dokonalou ukázkou eklektického stylu, kde se harmonicky spojují moderní, přírodní i etnické prvky. Všechno jste si zařizovala sama?
Ano, vím, co mám ráda, proto je to velmi jednoduché. Stejně tak jsem sama zařizovala náš dům pro hosty i dům v Timisjärvi.
Součástí obývacího pokoje je i Topiho oblíbená knihovna.
Které místo v domě je vaše nejoblíbenější?
Mám ráda svůj ateliér a tento rustikální stůl, který jsem našla v Číně. Jde o recyklované dřevo v kombinaci se železem. Cokoliv si přivezu, nikde neschovávám, hned to začnu užívat. Krásné předměty dodávají energii. Občas ale vybavení měním. Dvakrát jsem už vyměnila židle a po výstavě dojde i na dekorace stěny nad krbem.
Všimla jsem si, že keramiku nejen tvoříte, ale doma ji i hojně užíváte.
Vždy testuji naše nové kolekce a nosím si domů prototypy, ale nejraději mám asi novou kolekci Kivi a Valo. Také si často vozím keramiku ze zahraničí.
Když se vracíte domů z cest, na co se nejvíc těšíte?
Před několika týdny jsem se vrátila z nejlidnatějšího města Číny, ze Šanghaje, kde byl hluk a znečištěný vzduch. A tady je tak krásné prostředí, klid, skvělí lidé a překrásná příroda... Doma si pustím klasickou muziku, jazz, někdy i country či rock and roll a zabořím ruce do hlíny.
Aby prostor získal víc světla, Anu dřevo nabílila. Pohodlné posezení u krbu zajišťuje moderní kožená pohovka.
Je pro vás navrhování těžká práce, nebo zábava?
Průmyslový design je občas velmi náročný. Někdy je to ale snadné. Například kolekce Kivi a Kallio přišly jednoduše. Často myslím na Pabla Picassa, abych neudělala stejnou chybu. O jeho život a práci se velmi zajímám. Stále je třeba hledat něco nového, mít oči otevřené a vnímat, co se kolem nás děje.
Ve vašem věku už ženy zpravidla bývají v důchodu, co vás žene kupředu a stále nutí vstávat brzy ráno a pracovat s hlínou?
Lidé, kteří nic nedělají, jsou staří, já se tak necítím. Jsem zdravá, mám spoustu energie a těším se na to, co přijde. V byznysu jsem měla i špatné období, cítila jsem vždy velkou odpovědnost za téměř 300 zaměstnanců. Stále s námi pracují ti stejní lidé, stali se součástí naší rodiny. Vždy jsme museli umět proměnit důmyslnost a kreativitu na chleba, vydělat peníze a obstát.
Co byste v domě s odstupem času udělala jinak?
Udělala bych si větší kuchyň, protože ráda vařím. Těší mě prostírat a aranžovat stoly, s oblibou různě kombinuji naše nádobí... Jsem šťastná a svobodná.
Obývací pokoj je součástí zrenovované části starého srubu. Aby nepůsobil příliš rustikálně, doplnila Anu teakový jídelní stůl plastovými židlemi Louis Ghost (Kartell) od Philippa Starcka. Prostor vhodně dotváří a zároveň i barevně oživuje komoda přivezená z Rádžastánu. Nechybí ani zářivé obrazy zhotovené na zakázku.
Anu Pentik* 1942 Umělkyně, která žije a pracuje v laponském městečku Posio, spolu s manželem Topim vybudovali úspěšnou rodinnou firmu Pentik, jejíž produkty těší příznivce skandinávské jednoduchosti, rustikální nostalgie a exotiky vzdálených zemí doma i ve světě. Nyní se s nimi můžete seznámit i u nás. Anu se dočkala samostatné umělecké výstavy v Taidehalli v Helsinkách, kterou bude zahajovat finský prezident. Byla oceněna uměleckou radou Lapland, čestným doktorátem University Lapland i medailí za zásluhy pro Finsko. Stále rozvíjí své umění a v současnosti se věnuje především volné tvorbě a studiové kolekci. Inspiruje se životem a kouzelnou finskou přírodou. Přeje si, aby k lidem prostřednictvím její tvorby přicházely jen radostné pocity, které zpříjemní jejich životy |
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.
