Josef Šebánek, Podskalí
Jeden z nejslavnějších českých (ne)herců, známý především jako děda Homolka ze slavné trilogie, se narodil v Podskalí u Písku. Jeho rodný dům musel být stržen při stavbě přehrady Orlík.
Šebánek poté odešel do Prahy, Podskalí ale zůstalo jeho celoživotní láskou. Nakonec se sem vrátil a koupil tu chatu, kterou důvěrně nazýval Žrapidla. Prostě se mu v ní dobře jedlo a pilo. Až do konce života sem jezdil odpočívat s manželkou Marií.
Než se stal hercem, pracoval jako taxikář, vorař, lesní dělník, soustružník, řidič náklaďáku a autobusu, letecký mechanik a také autojeřábník. Kvůli své bodré povaze se přes neteř seznámil s režisérem Milošem Formanem, díky kterému začala jeho herecká kariéra.
Josef Šebánek se narodil v Podskalí u Písku, které zůstalo jeho celoživotní láskou.
Milovník cigaret, fotbalu a dobrého jídla začal mít v 60 letech zdravotní potíže, nechal si narůst plnovous a zhubl, prý aby už ho do filmu nechtěli. Na chatu jezdit přestal, zemřel v Praze na zástavu srdce v roce 1977.
Ota Pavel, Samota, Týřovice
„Tohle je nejkrásnější řeka na světě. Úplnej ráj. Jestli je po smrti nějaký nebe, tak tam musí bejt tahle řeka,“ velebil Berounku otec rodiny Karel Heřmánek ve filmu Smrt krásných srnců.
Snímek z roku 1986 podle románu spisovatele Oty Pavla proslavila krásná chalupa - Kouřimecká rybárna, kde bydlel filmový Karel Prošek v podání Rudolfa Hrušínského a jeho pes Holan.
Roubenka je dnes kulturní památkou, a právě zde žil na sklonku života Ota Pavel u převozníka Jaroslava Zýky. „Přestože jsem projel skoro celý svět, nikde mi nebylo tak dobře jako na rybárně a jako s ním. Byl jsem šťasten jako dítě anebo jako někdo, kdo se znovu narodil,“ napsal v dopise z 28. dubna 1971.
V rybárně se staral o zvířectvo, chytal ryby i převážel přes řeku a sedával pod stovky let starým dubem, který prý roste nad hrobem jednoho švédského generála z třicetileté války. Ota Pavel zemřel na infarkt v Praze v roce 1973, bylo mu 43 let.
Vlasta Fabianová a Bohuš Záhorský, Kamenný Přívoz
Nedaleko Prahy odpočívali o prázdninách herečtí manželé Vlasta Fabianová a Bohuš Záhorský. Vzali se až v pozdějším věku, kdy Fabianová - herečka „aristokratického“ vystupování - měla za sebou slavnou roli ve Fričově filmu Prstýnek. Záhorského lidé znali třeba jako komořího Langa z Císařova pekaře.
Oba si oblíbili chatu ve stráni nad řekou Sázavou s krásným výhledem do údolí. Bohuš Záhorský výborně vařil a manželka ho při tom prý ráda sledovala. Obřad se konal pár kilometrů od milované chaty v Jílovém u Prahy.
Šest kilometrů od Kamenného Přívozu se rozkládá víska Krhanice. Tady žila a pracovala herečka Jiřina Šejbalová a Fabianová se Záhorským ji jezdili často a rádi navštěvovat. Šejbalová probírala s „kuchařem“ Záhorským různé recepty a nakonec zde napsala jednu z prvních kuchařek - Vaříme na chatě, která měla obrovský úspěch.
Rodinné trampoty oficiála Tříšky, Jetřichovice
A na závěr jedna filmová chalupa. Stojí v Jetřichovicích v Českém Švýcarsku a právě zde se točil film z roku 1949 Rodinné trampoty oficiála Tříšky. Hrál ho Saša Rašilov a coby pražský bytový referent se tu s rodinou ubytoval v chalupě, aby si vyléčil nervy.
Tehdejší ředitel Barrandova Rašilova podvedl. Film bylo třeba dokončit, ale herec měl už být v Národním divadle. Od ředitele Barrandova dostal telegram, že je v divadle omluven. Když mu pak žena volala, že ho shánějí v Národním divadle, kde proboha vězí, tak Rašilov dostav vztek.
Strhl nalepený knírek, praštil s ním o zem a zařval: „Cože? Okamžitě do Prahy!“ V tu chvíli si před ním klekla herečka Jarmila Kurandová (filmová Babička) a prosila ho. A Saša koukal na tu plačící Kurandovou, znovu si ten knír nalepil a scénu dotočil.
Informace a historky o chalupách slavných hereckých hvězd vycházejí z knihy Chalupáři stříbrného plátna, kterou napsal Radek Laudin, redaktor MF DNES a týdeníku 5plus2.
