Miloš Kopecký, Křemže
Mimořádně tragickou historii má Červený mlýn v jihočeské obci Křemže, ve kterém žil Miloš Kopecký. Ve 40. letech zdejší samotu obývala rodina se čtyřmi dětmi. Jedné noci otec vstal a chladnokrevně rozsekl své ženě hlavu sekerou. Poté zabil jedno z dětí a oběsil se. Důvodem byla jeho duševní nemoc.
Miloš Kopecký ale zdejší přírodu miloval a v Křemži si dokonce vzal svou čtvrtou ženu, tanečnici Janu Křečkovou. „Když se budeme brát na Staroměstské radnici, to bude jízlivých řečí. A tak nás oddali v Křemži na národním výboru,“ vzpomínala.
Na duchy prý Kopecký nevěřil, osud stavení mu nevadil. Když ho ale za 40 tisíc korun kupoval, nikdo mu to pro jistotu neřekl. Zvědaví lidé často v blízkosti mlýna korzovali a nakukovali dovnitř, herec na ně za to s oblibou vystrčil své holé pozadí. Po Kopeckého smrti v roce 1996 rodina mlýn prodala.
Jan Pivec a František Kreuzmann, Škrdlovice
Hvězdy filmů pro pamětníky Jan Pivec a František Kreuzmann, známí z filmů Škola základ života či Hotel Modrá hvězda, nejezdily na chalupu, ale do venkovského penzionu Vysočina blízko rybníku Velké Dářko, jemuž se přezdívá „moře Vysočiny“.
Ve 30. a 40. letech to byla destinace prvorepublikové smetánky a dodnes tu opatrují starou knihu hostů.
„Tolik jsem se k vám těšil, jenže film mi to zkazil. Jak ale budu mít chvilku volnou, utrhnu se, Pepi,“ posteskl si Kreuzmann šéfovi podniku Josefu Doležalovi v létě 1939.
Jiný spokojený host kdysi napsal: „Lepší zítřek nežli dnešek, to Vám přeje Ladislav Pešek.“ V restauraci penzionu mají stálou výstavu fotografií připomínající slavnou minulost podniku.
Vladimír Menšík, Dolní Police
Nejoblíbenějším místem jeho chalupy v Dolní Polici nedaleko České Lípy bylo pro Vladimíra Menšíka podkroví. To si vybudoval vlastnoručně, aby tam lehával a udílel „pokyny“ členům rodiny jako v nějakém velínu.
Chatu si zde pořídil v roce 1965 za tři tisíce korun. „Tehdy bylo módní mít chalupu. Navíc jsme měli děti a potřebovali jsme tak někam jezdit,“ svěřila se Menšíkova manželka Olga.
Herce v Dolní Polici rádi navštěvovali jeho kolegové, třeba Miroslav Horníček, Vlastimil Brodský či manželé Růžkovi - také nadšení chalupáři, a tak si vzájemně svá venkovská stavení hodnotili.
Menšík navařil něco dobrého k jídlu, večer všichni seděli na zahradě a bavili se. Přání trávit tu klidné stáří se ale bohužel Menšíkovým nevyplnilo. Herec zemřel už v roce 1988, nedožil se tak ani šedesátky. Jeho žena chalupu v roce 2005 prodala.
Jiřina Šejbalová, Krhanice
Herečka Jiřina Šejbalová neměla vlastní děti, a tak se na chatě u Sázavy mohla starat alespoň o manžela a také hosty z umělecké branže, pro které ráda vařila.
Právě zde napsala v roce 1968 svéráznou kuchařku „Vaříme na chatě“. Čtenáři knihu milovali, byť se v ní popisovalo i zdánlivě obyčejné opékání buřtů. Šejbalová radila, že nejlepší jsou poté, co se před opékáním ještě vyudí v komíně.
Starší, „gumové“, housky zase doporučovala navlhčit, zespodu obalit v mouce a vršek potřít bílkem, aby na nich lépe držel doma nasypaný kmín. „Vložením do remosky dáme pekařskému výrobku příležitost, aby si vzpomněl, že také může chřupat,“ napsala.
Ze známých osobností navštěvoval Jiřinu Šejbalovou například básník František Hrubín, v jehož Srpnové neděli hrála.
Beneš, Růžek a Augusta, Chřibská na Děčínsku
Většinu roku žili v ruchu hlavního města, chvíle volna si užívali ve městečku Chřibská. Řeč je o Svatopluku Benešovi alias nadporučíku Lukášovi ze Švejka, Martinu Růžkovi, který hrál krále Kazisvěta a o herci Karlu Augustovi.
Svatopluk Beneš získal chalupu v neutěšeném stavu, dovnitř dokonce volně vcházela i zvířata a podle toho to tam také vypadalo. Bývalý dům rodiny ševce představitel prvorepublikových milovníků zvelebil a postupně tu vytvořil i krásnou zahradu.
U náměstí měl chalupu také Martin Růžek. Lidé ho tu měli rádi a domek mu pomáhali opravovat. „Jeho sousedem byl také populární herec Karel Augusta. Byl to výtečný společník, občas s námi chodil posedět do restaurace. Ani on na sobě nedával znát, že ho zná celá republika,“ zavzpomínal na Růžka muž ze sousedství.
Svatopluk Beneš získal chalupu v Chřibské na Děčínsku v neutěšeném stavu.
Petr Haničinec se odstěhoval natrvalo do středočeských Bratronic.
Petr Haničinec, Bratronice na Kladensku
Když herec Petr Haničinec přišel v restitucích o dům na Barrandově a následně měl u Humpolce vážnou autonehodu, odstěhoval se natrvalo do středočeských Bratronic.
„Emigrant mi vyměnil zámky u bytu v Praze bez náhradního bydlení. Proto jsme se ocitli v Bratronicích,“ líčil v roce 2000 v jednom z rozhovorů. V Bratronicích se mu ale líbilo, při oslavách hercových sedmdesátin za ním na tamní hřiště přišly stovky lidí. Bylo září, pil se burčák a peklo se prase.
Haničinec zval do obce také své herecké kolegy, sám občas vystoupil a lidi to nesmírně bavilo. Přijel třeba Radoslav Brzobohatý nebo herečka Jiřina Švorcová, se kterou ztvárnil zamilovaný pár v Ženě za pultem. Umělcův život se uzavřel 7. listopadu 2007 ve věku 77 let.
Informace a historky o chalupách slavných hereckých hvězd vycházejí z knihy Chalupáři stříbrného plátna, kterou napsal Radek Laudin, redaktor MF DNES a týdeníku 5plus2.
