Oldřichův otec byl tramp a k chataření a pobytu v přírodě měl velice vřelý vztah. První chatu postavil v roce 1937, jmenovala se Zlatá hvězda a byla ryze trampská. Druhá chata vyrostla v roce 1948 hned vedle té první, chatové osadě se začalo říkat Údolí skřeků. Právě do ní brával malého Oldřicha a on tak od batolecího věku získával zálibu v chataření.
Druhá chata měla rozměry 3 × 5 metrů a dlouhá léta do ní jezdila celá rodina. Jak se ovšem začaly rodiny ostatních trampů v okolí rozrůstat o ženy a děti, přibývalo i chat. Na nedaleký objekt bývalého mlýna, který byl v dezolátním stavu, upozornil herce jeho kamarád, proto se tehdy vydali za bývalým majitelem, slovo dalo slovo a Navrátil stavení koupil za 40 tisíc korun.
 |
Protože to byla opravdu ruina, proběhla spousta prací, přestaveb a úprav, aby tady v roce 1993 mohl s rodinou začít chalupařit. „Ze starého mlýna tu zbyla jedna zeď z mlýnice na památku, i když tenkrát také nevypadala tak pěkně jako dnes. „Znal jsem ale jednoho šikovného kameníka ze vsi, který ji dokázal opravit, spotřeboval na to ovšem čtyřicet pytlů cementu,“ prozradil Oldřich Navrátil s úsměvem.
Jako z pohádky
Jelikož se to v lidových pověstech a pohádkách jen hemží zakletými mlýny obývanými pekelníky, nešlo se nezeptat, jestli se k místu také váže podobná legenda.
„Na pohled to byl opravdu čarodějný mlýn, byla tu díra ve střeše, jako kdyby tudy kdysi vyletěl čert. Nicméně jeden z bývalých mlynářů, který už je dávno po smrti, měl dřevěnou nohu a my jsme ji tady našli a strašili jsme s ní naše děti, když byly ještě malé. Vždycky jsme říkali, že přijde Klepáč, a bouchali jsme tou nohou do dveří a ony se bály a šly raději spát,“ prozradil herec svou fintu na neposlušné potomky.
Dané oblasti se přezdívá Údolí skřeků, což samo o sobě zní dost strašidelně. „Jelikož jsme kousek od lesa, jsou tu v noci slyšet různé zvuky, jako je třeba houkání výra. Kvůli srnkám jsme museli postavit i plot, protože by jinak okousaly stromy a úrodu,“ svěřil Navrátil.
Zahrada a slivovice
K chalupě patří i velká zahrada, na níž najdeme hlavně ovocné stromy a spoustu zeleniny. Zkušeností z vlastní zahrádky herec využívá během moderování pořadu Receptář prima nápadů, který je pro něho zároveň i velkým zdrojem inspirace, jelikož některé tipy šikovných diváků rád vyzkouší v praxi.
Jeho specialitou je pěstování česneku, jehož sazenice mu nedávno poslala nadšená divačka. „Zahradničení je skutečně můj koníček a mojí ženy naštěstí také, i když ona často dělá tu hrubou práci a je i zdatná kutilka,“ prozradil představitel Emila Nádeníčka z Básníků.
Ze švestek ze zahrady se pak pálí slivovice. „Před třiceti lety jsem tady zasadil švestky a když se zadaří, posbíráme jich i přes osm metráků. A z těch pak u našich kamarádů ve Vizovicích vypálíme slivovici,“ pochlubil se Oldřich a dodal, že je to příjemná příležitost k setkání s přáteli. Slivovicí pak rád obdarovává rodinu a kamarády, protože krásně voní a je velmi chutná.
Místo k odpočinku
Chalupa má přízemí a první patro. V přízemí je plně vybavená kuchyň, v níž Oldřich rád vaří, vaření je totiž také jeho koníčkem. V obývacím pokoji mají majitelé kamna, jež jsou v chladných měsících příjemným zdrojem tepla. Zdi zdobí staré obrázky, které se v rodině předávají z generaci na generaci; najdeme mezi nimi především romantické obrázky andělů a svatých.
Na zdi visí ovšem i portrét císaře Františka Josefa I., protože je tatínek Bajza ze seriálové legendy Bylo nás pět velkým milovníkem starého Rakouska-Uherska.
Římsa nad schodištěm, nad nímž je ložnice, je hotovou přehlídkou historických mlýnků na kávu, jež lze s trochou nadsázky považovat za umělecká díla.
Práci si s sebou Navrátil na chalupu nebere, raději se tu věnuje příjemnějším věcem, jako je právě zahradničení nebo rybaření, většinu ulovených ryb ale pouští. Manželé mají už jedenáctý rok fenku Sisi, s níž rádi chodí na procházky po okolí. Při tom si, jak říkají, dokonale vyčistí mozek od všech problémů, které mívají v Praze.
