Josef Maršálek pochází z malé moravské vesničky, kde trávil i dětství. Rozhodně není městské dítě. Když však začal péct a stoupat po profesním žebříčku až do výšin, v nichž se pohybuje nyní, logicky se přesunul do města, a to nejen do Prahy.
Udělal totiž velkou kariéru ve světě. V londýnském obchodním domě Harrods se vypracoval na kuchaře i manažera roku, na dobrotách z jeho dílny si pochutnávali i členové královské rodiny.
 |
Ačkoliv byl povýšen a v Londýně stále velmi žádán, přesunul se na čas do daleké Indie, kde pomáhal rozjíždět podnikání kamarádovi, jehož poznal v Anglii. Po roce si však opět sbalil kufry, další příležitosti pro něho chystala Česká republika.
V Česku na něho čekala spousta práce, ať už na pořadu Peče celá země, při poradenství, které poskytuje různým podnikatelům na startu podnikání, nebo třeba při natáčení show s Terezou Bebarovou Čas na Te.Be. Ale vedle práce na něho čekala i láska.
Díky Petrovi se oklikou přes Anglii, Indii a Prahu vrátil na venkov. „Jsem strašně rád, že žiju na malé vesnici, i když není až tak malá jako ta na Moravě, ze které pocházím. Když tenkrát můj přítel Péťa přišel s nabídkou, abych se k němu přestěhoval do jižních Čech, byli jsme akorát na návštěvě u mé babičky na Moravě. Leželi jsme a on mi to pošeptal do ucha. Byl jsem tak rád… a současně se mi strašně ulevilo, přišlo to totiž v pravý čas,“ svěřil se cukrář časopisu Na chalupě s Terezou Bebarovou.
Josef s Petrem tedy nyní žijí daleko od Prahy, v moderním venkovském domě uprostřed velké zahrady, obklopeni přírodou. „Mám to tady u nás hrozně rád. Bydlíme u lesa, všude kolem jsou rybníky, rovina, máme krásný výhled na Hlubokou, je tu čisto, jsou tu slyšet žáby, které řvou každou noc jako krávy, máme obrovskou zahradu, která je teď už zalesněná a zazáhonovaná. A máme bazén, kde se můžu vyvalit a napsat u něj třeba další knihu. Bydlíme v krásném, čistě navrženém domě, který si před mnoha lety navrhoval Péťa sám a postavil ho se svým tátou. Jsem tu moc rád, všechno do sebe krásně zapadlo,“ rozplývá se světově uznávaný cukrář.
Domov pro dva blázny
Dům je na první pohled plný štěstí a pohody, sám Josef si pochvaluje, jak skvěle se manželům bydlí. „Nejdokonalejší je v domě můj partner, manžel, se kterým jsme nedávno oslavili první výročí naší svatby. Je to úžasný člověk, hezky jsme si spolu sedli, i když jsme každý blázen do něčeho jiného. Já mám to bláznovství v cukrařině, on zase kolem zvířat – vyučuje na Jihočeské univerzitě chov drobných zvířat a etologii. Sešli se dva blázni, kteří se podporují a doplňují,“ směje se Josef Maršálek.
Tak jako je Josef světovou špičkou v cukrářství, dá se totéž říci o Petrovi v chovu morčat. Už desítky let šlechtí speciální druhy, jím odchovaná zvířata slouží jako chovná nebo výstavní po celém světě. „Od dětství z domova na vesnici to mám nastavené tak, že domů zvíře prostě nesmí. U nás doma nicméně najdete pětisetlitrové akvárium a speciální zimní místnost pro morčata i želvy,“ směje se Josef.
Odpočívá na zahradě
K domu patří samozřejmě i veliká zahrada plná rostlin a stromů. „To je absolutní relax! Když se může člověk hrabat v zemi, tak ho to takzvaně uzemní a všechna trápení se tím zneutralizují,“ rozplývá se Josef nad tím, co všechno poskytuje jeho tělu i duši práce na zahradě.
„Matka země z vás všechno vytáhne. S radostí pozoruji čtyřicet rostoucích stromů, záhony se zeleninou – to je to, v čem jsem vyrostl. U nás na vesnici jsme měli všichni velké zahrady, pěstovali jsme brambory a zeleninu, nic z toho se nekupovalo, vše bylo vypěstované nebo odchované. Není nic lepšího než si opatřit maximum věcí sám – lidi se k tomu ostatně hodně vracejí, kdekdo shání pozemek na zahrádku, chce mít chalupu se zahradou. Prostě se zase pokoušíme vracet zpátky ke kořenům a je to tak správně,“ zakončuje vyprávění o svém domově uznávaný cukrář, jenž opustil velký svět, aby mohl být šťastný a zamilovaný uprostřed jihočeských lesů a luk.
