Moderním komfortem může být spousta (někdy zbytečných) věcí. Zdá se, že stále víc z nás vnímá jako luxus absolutní klid a pocit bezpečí. Je však možné se v 21. století odstřihnout od civilizace, splynout na chvíli s přírodou, aniž byste za zážitkem cestovali tisíce kilometrů?
Zuzana Novotná pochází z jižních Čech, kde to má ráda a také dobře zná, což s úsměvem komentuje: „Když filmaři potřebují najít nějakou vhodnou lokalitu, zajímavé místo, zavolají mi. Ostatně i jedna z těchto maringotek si ve filmu zahrála.“ O tom pořídit si k rekreaci něco jiného než chatu, uvažovala delší dobu.
Maringotka Cikánka na louce s výhledem na rybník Dehtář a Šumavu na horizontu. Obytný prostor zvětšuje dřevěná terasa vyrobená na míru stejně jako zavěšené úly.
Připouští, že realizace alternativního bydlení trvala déle, a pokračuje ve vyprávění: „Maringotku nemůžete jen tak někde postavit. Musí stát na zahradě nebo na soukromém pozemku se statusem stavební. Proto většina z nich nemá povolení. Obcházela jsem starosty obcí, ale bezúspěšně. Nakonec mi pomohli kamarádi. Poskytli mi své pozemky blízko Českých Budějovic (mimo hlavní turistické trasy) se slovy: postav si tu, co chceš!“
Jedna maringotka stojí na louce u lesa svažující se k rybníku Dehtář s výhledem na zvedající se šumavské kopce na obzoru, druhá na kraji romantické pastviny v obci Lipí.
Víkendová dobrodružství
„Lidé přijedou a na pár dní tady splynou s přírodou,“ říká Zuzana, která vymyslela maringotkám příběh i sezonní využití. I ona sama si sem se svými dětmi či přáteli jezdí odpočinout. Na „chatu“ to nemá daleko, bydlí totiž nedaleko odsud. Vytvořila tím i projekt, který zpřístupňuje nevšední zážitky dalším zájemcům, mnohdy slouží jako kulisy fotografům.
Do jeho názvu Bohemian Soul promítla naprostou volnost, vracení se ke kořenům, respektive přírodě, bohémský a kreativní přístup k životu. Podle toho, ale i podle konkrétního zařízení, barev i místa, kde maringotky stojí, je i pojmenovala: tu u rybníka Cikánkou, pastevecká dostala název Mexičanka.
Vnitřek maringotky u rybníka. Okno nad dřezem je obrácené k lesu, za červenými dveřmi je schovaný suchý záchod.
„Můžu říci, že fungujeme na přírodu, ale s maximálně citlivým přístupem. Z lesa se někdy večer zatoulá liška, pravidelně sem chodí srnky, výjimkou nejsou netopýři, Je tu krásně, ale takovou romantiku většinou lidé vydrží jen pár dní,“ pobaveně dodává.
Beze stopy
Žádná elektřina, suchý záchod, pitná voda v barelech, do budoucna solární panely podobné těm, jaké mají obytné přívěsy. Domky na kolech jsou soběstačné, nic nepotřebují. Pokud by přijelo víc lidí, je k dispozici malý generátor. Světelnou atmosféru dokresluje spousta světýlek na baterky.
Vaří se a voda ohřívá na ohni, kuchyň slouží jen jako přípravna. Špinavé nádobí Zuzana odváží, používání chemie se tu nedoporučuje. Vnitřní koupelnu vyřešila venkovní sprchou.
V šestnácti začal Radek stavět domek na kolech, za dva roky byl hotový |
„Bydlení, i když jen dočasné bez ,luxusu’, je výchovné. Naučíte se tu jinak žít a s danými věcmi hospodařit. Překvapivě nikdo nebrblá. Místa i zážitky mají sílu. Naopak, přichází nadšení, že nic nepotřebujete. Vybízím každého, kdo tu přespí, aby napsal vzkaz. Někdy přibude dokonce básnička,“ prozrazuje majitelka, která od začátku věděla, že když maringotku, tak jedině cirkusáckou, která opravdu jezdila po štacích.
„Hledala jsem na internetu a objevila zdroj na severu Čech. Byl jich plný dvůr. Koupila jsem rovnou dvě a nechala je tam opravit. Důležité bylo, že měly v pořádku podvozek i oje, nic zrezlého. Na míru udělali opláštění, uvnitř upravili stěny ošetřenými smrkovými palubkami,“ vzpomíná.
Postel s úložnými prostory vyrobil podle návrhu majitelky truhlář na míru. Vnitřek maringotky je pobitý smrkovými palubkami.
A sladké sny… Postel s úložnými prostory vyrobil podle návrhu majitelky truhlář na míru. Vnitřek maringotky je pobitý smrkovými palubkami. Spodek je natřený neutrální šedou. Prostor slouží pro ukládání, přezimuje v něm venkovní nábytek. Na jaře proběhne údržba, k maringotce u rybníka přibude vyvýšená terasa a dřevěné molo usnadňující přístup do vody. Vše je objednané u truhláře, který vyrobil podle Zuzanina návrhu vnitřní spací vestavby či kuchyňské linky.
Boho vždy v „poho“
Co vlastně znamená boho? V interiéru tento styl vyjadřuje naprostou uvolněnost, originalitu. Pohrává si s vintage prvky, nechybí v něm pořádně syté barvy, etno motivy či suvenýry připomínající cesty do dalekých krajin. Může být natolik pestrý, kolik mu autor návrhu umožní.
Zuzana eklekticky namíchaný styl miluje a s lehkostí se v něm pohybuje. Pracovat s ním není snadné, je zapotřebí cit pro barvy a odvaha do konceptu elegantně zapojit i kýč. Vytvořit harmonický celek, který má i vtip.
Navrhla řadu interiérů soukromé a komerční sféry, některé pro vlastní potřebu, takže věci může v rámci vlastního portfolia přesouvat. Okouká-li se někde něco, najde nové místo.
Vnitřek maringotky na pastvině nezapře středoamerickou inspiraci. Majitelka namalovala okolo oken typické motivy. Kuchyň vyrobil truhlář.
„Nejradši mám žlutou, červenou a modrou barvu. Přidávám staré věci, takže nic nepodléhá módním trendům. Vytvářím útulno, na které se i ráda dívám, podobně jako na výtvarné umění. Lidé se často bojí divočejších barev. Často slyším, že doma by se tak odvážné kombinace báli. Tady se v nich cítí výborně,“ připomíná.
Na otázku, jak složité je vytvořit fungující mix, interiérová designérka závěrem odpovídá: „Pořád někde čerpám inspiraci. V cizině obcházím blešáky, u nás nakupuji v bazarech. Věci schovávám, když v nějakém projektu něco chybí, mám zásobu. Mívám sice vizi o tom, jak by to mělo vypadat, zároveň ale nevím, jaké konkrétní vybavení seženu. Tudíž se sama ráda nechávám překvapit.“
