„Byli jsme u zrodu trendu otevřených kuchyní. Šéfkuchař Pohlreich celému národu vštípil, že kuchařina je skvělé řemeslo, a kuchyně se pod tímto vlivem začaly postupně otevírat. Proto jsme už v roce 2010 navrhli první Bageterii s otevřenou kuchyní i výdejním pultem přes celou délku provozovny,“ vzpomíná architekt Tomáš Cieśla ze studia Archicraft.
A zmiňuje současnější výrazný trend, jímž je kombinace odhalených textur konstrukčních materiálů včetně pohledového betonu, trubek i elektrorozvodů. Těmito trendy se řídí i mnoho dalších studií, třeba IO studio, Ateliér A8000 a další.
Nové trendy se odrážejí i v návrhu konceptu sítě českých kaváren Basics Coffee: „Zde jsme využili přirozenou barevnost příčkovky Porotherm, osekali pěnobeton, abychom ukázali jeho vnitřnosti. Tyto ‚hrubé textury‘ jsou použity v kombinaci s uhlazeným vzhledem zalakované dubové dýhy,“ vysvětluje architekt Cieśla.
Ověření na místě
„Většinou spíš skicujeme než děláme vizualizace, hlavně však jdeme na místo a tam bereme do rukou cihly a další materiály a zkoušíme. Jde nám o to, aby byl krásný reálný výsledek, ne idealizovaný render. U toho nikdy nemáte šanci ozkoušet si, jestli se náhodou dvířka kabinetu na příbory neotevírají až moc a nepřekážejí při průchodu číšníků,“ doplňuje architekt Miroslav Krátký ze studia Archicraft.
Zkušenosti je naučily mnohému. Už vědí, jaké židle se za dva měsíce intenzivního používání nerozviklají, nenavrhnou pult, na kterém nelze servírovat kávu, nepoužijí svítidlo, které svítí moc nebo naopak málo.
Své znalosti tak studio zúročilo například v případě kavárny Mojo. „Je to multifunkční prostor, kde jsme různým částem interiéru navrhli různou typologii tak, aby mohl sloužit jak na popíjení čaje s notebookem na stole, tak na válení se v křeslech a objevování kouzla kávy. Ale také na jednodenní školení s akusticky oddělenou místností, pro rauty sklápěním nástěnných desek na kavárenské stoly, ale i na popíjení vína u barových pultů s výhledem na večerní promenádu u řeky,“ popisuje Miroslav Krátký.
Architekti chtěli vytvořit kontrastní prostředí, které vytáhne zaměstnance korporátních kanceláří z pracovního života a budou se v něm moct uvolnit.
Nejsou zvyklí navrhovat něco šokujícího, křiklavého, co by na první dojem zapůsobilo, ale časem by mohlo rychle omrzet.
„Oko by to sice nejprve strhlo, ale druhý den už unavilo. Naším cílem je návrhům vtělovat uměřenou, elegantní dávku vizuálních podnětů, které jen tak nezestárnou. Většinou proto volíme minimalističtější architektonický rozvrh a odolné materiály, bez nějakých větších barevných nebo tvarových excesů,“ říká Miroslav Krátký.
Problém s návrhy gastro provozů je totiž také v tom, že každý gastro brand prochází vývojem, zvláště řetězce fungující ve čtyř- či pětiletých cyklech. V nich jsou zvyklí provádět refresh svého loga, webu, propagačních materiálů, podobu obecné komunikace. A architektonický návrh by to vše měl reflektovat, zohledňovat, v jaké fázi se značka právě nachází. Navrhnout otevřené řešení, které update umožní. Proto architekti úzce spolupracují i s grafickými designéry.