Kubismus působil na počátku 20. století jako zjevení. Mladé umělce okouzlily Cézannovy a Picassovy obrazy geometrických tvarů a tlumených barev. Pravé úhly představovaly skvělé vymezení proti starší generaci zdobné secese.
Natalie Vicenová (27)Vystudovala mezinárodní vztahy na VŠE a mediální a komunikační studia na Karlově univerzitě. Pracuje v reklamní agentuře VCCP Prague, pro kterou navrhuje grafický design především pro prezentaci v tištěných médiích. Miluje procházky, jógu a minimalismus. Ráda si čte a ve své fantazii oživuje příběhy minulosti. To vše spojila v kolekcích šperků pro českou značku MOOYYY. Po úspěšné řadě Elements inspirované védskými živly zrození vytvořila kolekci náušnic, náhrdelníků, prstenů a broží Origami. |
Emil Filla, Otto Gutfreund, Josef Čapek, Josef Gočár, Pavel Janák, Vlastislav Hofman, Josef Chochol a další se v roce 1911 sdružili ve Skupině výtvarných umělců a následující rok svou tvorbu prezentovali v Obecním domě.
Současně se začaly stavět první kubistické budovy (dům U Černé Matky Boží v roce 1911, Betlémská kaple na Žižkově v roce 1912). Nejvíce kubistických domů se objevilo na pravém břehu Vltavy mezi Podskalím a Albertovem.
Zástavba Prahy se pomalu rozšiřovala mimo centrum a pravý břeh se stal po proražení tunelu vyšehradskou skálou v roce 1904 lukrativním místem k bydlení s výhledem na Pražský hrad, vodu, stranou ruchu a zároveň s dobrou dopravní dostupností. Mladí architekti tak získali prostor pro ucelenější tvorbu.
Ač vlna kubismu trvala asi jen čtyři roky, výrazně určila podobu čtvrti pod Vyšehradem a vytvořila z ní světový unikát. „Oproti ostatním městským částem jsou tu ulice zvláštně tiché a zádumčivé, ráda se jimi procházím a hledám vedlejší cesty nahoru na Vyšehrad. Objevuji tak nádherná zákoutí, podloubí, dlouhá schodiště s krásnými výhledy,“ vysvětluje Natalie Vicenová, která ráda tráví volný čas na procházkách po okolí.
Působivý kontrast
Vyšehrad patří mezi nejpamátnější místa českých dějin, o čemž svědčí Staré pověsti české i hřbitov slavných rodáků v sousedství kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla.
„Zaujal mě blog vysehradskej.cz, dozvím se tam spoustu zajímavostí, které se pak snažím objevit na místě. Líbí se mi genius loci Vyšehradu i čtvrti pod ním, které nejsou tak zasaženy rekonstrukcemi a novou zástavbou,“ říká Natalie. Hlavní město, Pražský hrad a plynoucí Vltavu odtud má jako na dlani, a přesto si krásné výhledy může užívat téměř sama.
Albertov
|
Navzdory svému významu a díky poloze stranou centra a rozloze bývá Vyšehrad příjemně prázdný a prost turistů. Překvapuje množstvím parků a skrytých průchodů, například ze Štulcových sadů sejdete po dlouhých schodech do ulice Na Libušince a na Rašínovo nábřeží a odtud kolem kubistické Kovařovicovy vily pod železničním viaduktem Neklanovou ulicí podél elegantních kubistických činžovních domů na Albertov.
Natalie se sem přestěhovala před čtyřmi lety z Národní třídy, kde vyrostla. „Bydleli jsme v historickém centru, odkud život postupně mizel pod přílivem turistů. Našla jsem si byt vedle botanické zahrady, protože jsem chtěla být blíž přírodě a všude dojet za chvíli. Není tu tak rušno a zároveň to tu dost žije, ale pulzující bary hledejte jinde,“ směje se Natalie. Podnětné a oku lahodící prostředí je pro její práci stěžejní, inspiraci čerpá z procházek v přírodě, na historií prodchnutém Vyšehradě, na tepající náplavce, z kubistické architektury, v galeriích s moderním uměním i při cestování.
Nádherný amulet
Při návrhu své poslední kolekce se snažila do šperku přenést tvar vlny (nami) a noshi, japonského talismanu složeného z papíru přikládaného k dárkům, který symbolizuje štěstí.
„Noshi znamená také sušený plátek masa nebo ryby, který si samurajové předávali před bitvou, a mívalo podobu obálky s plátkem sušeného masa nebo ryby uvnitř. Je to takový osobní talisman. Šperky by měly mít svůj příběh a zároveň osobní význam. Kolekce Origami odkazuje na japonské umění skládání papíru, osobní ozdobný talisman i sílu přírody v podobě vlny,“ popisuje Natalie.
Tvary noshi a nami začala skládat z papíru a zjednodušovat, až vznikl působivý šperk. „Prototyp jsem si tak mohla sama vytvořit z papíru, pak šperk vznikl ve stříbře, dále se brousil a pokovoval zlatem a rhodiem,“ přibližuje výrobu Natalie.
Čekárna. Než stejnojmenná kavárna zakotvila ve Vratislavově ulici, objížděla farmářské trhy. Dnes nabízí dorty, koláče a kávu ve stylovém prostoru s plakátovou výzdobou nebo na romantické zahrádce. „Pečlivě vybírají sortiment českých rodinných výrobců a vymýšlejí zajímavý kulturní program,“ říká Natalie.
Šperky navrhuje pro českou značku MOOYYY (čte se Můj), pro kterou vytvářela nejprve grafický design. „Majitel Tomáš Zempliner mě oslovil, jestli bych nenavrhla kolekci inspirovanou védskými symboly vody, země, vzduchu a ohně. Tak vznikly šperky Elements, amulety s příběhem, které se staly nejprodávanější kolekcí značky. Pro další jsem tak už dostala volnou ruku,“ směje se Natalie.
Zrodila se tak již zmíněná řada Origami, která čerpá z historie, umění i přírody a zároveň vystihuje Nataliinu lásku k minimalismu. Podle jejich návrhů je ručně vyrábějí zlatníci a kovotepci na Bali. Příprava jedné kolekce trvá zhruba půl roku, ale autoři je promýšlejí mnohem déle.
I Natalie už sbírá nápady na další řadu šperků. Kromě estetického hlediska musí zohlednit i ergonomii a pohodlnost, šperk by neměl mít ostré hrany, měl by být odolný, ale samozřejmě vydrží déle, pokud se o něj náležitě staráte. Odložit by se měl před koupáním nebo spaním. „Šperky se mají hlavně nosit,“ usmívá se Natalie.
Prohlédněte si kubistickou Kovařovicovu vilu
23. září 2017 |
