„Pokud je bazén zastřešený, bouřka nebo silné deště nevadí. Když ne, nastává problém. Bouřková voda totiž obvykle spláchne do vody nečistoty z ovzduší, třeba prach a pyl i ze střechy a okolí bazénu. Dešťová voda obecně má pak vlivem plynů v ovzduší kyselý charakter (pH 5,6 – 6,0), což negativně ovlivňuje ideální pH vody v bazénu, které se má pohybovat v rozmezí 6,5 až 7,6,“ vysvětluje Kateřina Tylová ze společnosti Albixon.
Nízké zastřešení funguje jako výborný bezpečnostní prvek, chrání i vodu před znečištěním z okolí.
Zastřešení bazénu se tak určitě vyplatí zvážit, a to i dodatečně. Pro rychlé zakrytí bazénu, které chrání před nečistotami z okolí, lze použít také bezpečnostní plovoucí lamelovou plachtu.
Základem pro čistou vodu však bývá hlavně filtrace. Na to upozorňuje i Rudolf Pejša z firmy Bazény Desjoyaux: „Na konstrukci a filtraci se nevyplatí šetřit. Ostatní doplňky a příslušenství můžete pořizovat postupně.“
Pozor na dešťovku
Kyselý charakter dešťové vody je také důvodem, proč je třeba pečlivě zvážit využití dnes tolik propagované dešťovky pro naplnění bazénu. Lze ji použít, ale není to ideální, jde o podobně nestabilní zdroj vody jako představuje například voda ze studny. U té hrozí třeba poměrně častý výskyt řas a také zakalení.
„Dešťovka obsahuje nečistoty ze vzduchu, především prach a pyl. Pokud byste se přece jen rozhodli použít dešťovou vodu, můžete, ale je nutné hlídat hodnoty pH a ty upravit na ideální hodnotu a dále dávkovat chemii podle předpisu. Někdy se stane, že voda bude problémová, nikdy totiž nevíte, jaké látky se v takové vodě objeví. Je tedy možné, že budou potřeba další náklady na udržení vody v dobré kondici,“ varuje Kateřina Tylová.
Jak čistit vodu
Úprava vody se skládá ze dvou základních prvků, čištění pomocí filtrování a dále dezinfekce pomocí různé chemie či úpraven vody. Filtrování probíhá nejčastěji pomocí pískové filtrace, kdy se voda čistí pomoci jednotlivých zrníček písku či filtračního skla, zeolitu.
Dále existují i kartušové filtrace, které se hodí spíše pro menší dětské bazény (filtrace probíhá pomocí kartušové vložky, ve které se zachytávají nečistoty).
Vodu můžete upravovat buď pomocí klasické chemie (chlorové tablety, šoky) nebo pomocí nejmodernějších alternativních technologií, nejoblíbenější jsou UV lampy nebo solničky. UV lampa se přidává přímo do okruhu, kdy v ní prochází bazénová voda a UV zářením se v ní hubí veškeré bakterie.
K dokonalé dezinfekci pomocí UV lampy je potřeba přidat ještě trochu klasického chloru, ale i tak je úspora chemikálií v řádu 70 až 80 procent.
Solnička je přístroj, který vyrábí ze soli pomocí elektrolýzy chlor. Funguje to tak, že se do bazénu nasype odpovídající množství soli, a to 5 kg/1 m3. Z této soli vyrobí solnička ve vodě volný chlor. Voda je tedy mírně slaná.
Automatická solnička Hidrolife s funkcí hlídání pH
„Tento systém je velmi oblíbený, chlor je sice ve vodě obsažený, ale je šetrnější a nedráždí tolik jako vázaný chlor v tabletách. Solničku lze pořídit v základní verzi nebo jako model s hlídáním pH, kontrolou teploty vody, samostatným řízením elektrolýzy, wifi připojením a podobně,“ vypočítává Kateřina Tylová ze společnosti Albixon.
Ať už máte klasické tablety nebo moderní přístroje, musí se hlídat hodnota pH ve vodě. Ideální hodnota se zpravidla uvádí v rozmezí 6,5 – 7,6. Pokud není správné pH, může vám voda v kombinaci s chemikáliemi dělat různé problémy. PH se upravuje pomocí přípravků pH+ či pH-, testuje se pomocí testerů, ať už kapičkových, tabletkových či elektronických.
Abyste se vyhnuli problémům s vodou, je důležité vybrat také správný zdroj vody: například studniční voda může vyjít levněji, ale bývá tvrdší a plná minerálních látek. Tyto látky mohou dělat problémy a prostředky na jejich odstranění mohou vyjít na tisíce. Proto je lepší si nechat přivést vodu v cisterně, případně natočit bazén vodou z řádu. Tedy pokud místní úřady nezakážou napouštění bazénů kvůli nedostatku vody…
Vysavač do bazénu
Bazénový vysavač Dolphin E20 (Albixon) rychle odstraní nečistoty z bazénu. Má aktivní kartáč, který odstraní řasy a bakterie z bazénu.
Šikovnými pomocníky na čištění jsou i bazénové vysavače. Můžete sáhnout po levnější variantě, která se skládá z ručního kartáče, teleskopické tyče a hadice.
Tyto komponenty lze propojit a získáte jednoduchý a účinný vysavač, který poslouží především pro čištění dna. Na teleskopické tyči můžete měnit nástavce i za síťku či jiný druh kartáče (rohový, rovný...).
Sofistikovanější variantu představuje robotický vysavač, který se hodí spíše pro zapuštěné bazény. Na trhu najdete různé modely, některé sbírají nečistoty pouze ze dna, jiné i ze stěn. Nejlepší modely mají aplikaci na chytrý telefon s možností řízení či programování na určité dny. Tyto robotické vysavače mají vlastní filtrační koš či sáček, do kterého se nečistoty sbírají. Vyhnete se tedy zanášením písku ve filtraci i manipulaci s hadicí. Je to nejúčinnější a nejpohodlnější způsob čistění bazénu.
Náklady na chemii i čištění se liší podle typu bazénu. Záleží na velikosti i na tom, zda je například zastřešený. Obecně malému nadzemnímu bazénku stačí menší filtrace a méně chemie, nebývá zde však možnost instalovat technicky vyspělejší řešení.
Hladinová síťka je základem pro čištění mechanických nečistot plovoucích na hladině.
Ve větších, především zapuštěných bazénech, jsou logicky náklady vyšší, ale komfort bývá nesrovnatelně větší. Především lze instalovat různé technologické vychytávky (viz solnička). Ty bývají zpočátku nákladné, ale postupem času se investice vrátí.
Pozor na kosmetiku
Každý člověk, který se v bazénu koupe, ji svým způsobem znečišťuje. Proto je při větší zátěži (více lidí či velmi horké počasí) lepší, když se voda více zachloruje. Čím méně kosmetických přípravků do vody přijde, tím lépe.
Před vstupem do bazénu je ideální, aby se člověk omyl, například pod zahradní solární sprchou. „Mastné krémy mohou zanechávat mapy či linku na stěnách bazénu, existují na to čistící přípravky, nicméně je lepší, když se jich nepoužívá mnoho během sezóny,“ varuje Kateřina Tylová.
Lepší je tedy problémům předcházet. Samozřejmostí je i očištění nohou před vstupem do bazénu. Další nečistoty, které se v bazénu objevují, pocházejí především z ovzduší (loni byl typickým příkladem žlutý pyl), hmyz, listí či tráva.
