V koupelně i v celém obytném interiéru chce mít člověk také náležitý tepelný komfort. Má na něj plné právo. Moderní otopná tělesa mu toto právo nehodlají upírat.
V moderním interiéru se uplatní nejen klasické radiátory, ale také designové otopné žebříky či sálavé deskové panely z různých materiálů. Nezřídka na sebe poutají pozornost, někdy se mohou stát doslova dominantou prostoru.
Cílem však nemusí být vždy maximální efekt: někdy je lepší střídmé řešení, které dokáže doladit a pohledově sjednotit celý interiér.
Každopádně se dnes otopná tělesa stále častěji stávají bytovým doplňkem, který po celý rok dobře plní svou estetickou funkci a jen v zimním období se proměňuje v plně funkční topidlo.
Zde naleznete další návštěvy z časopisu Domov.
Volba systému
Klíčovou roli pro výběr jednotlivých otopných těles má volba systému vytápění a teplonosného média. Jestliže ponecháme stranou plynová topidla, představuje úplně prvotní volbu rozhodnutí, zda bude otopná soustava řešena jako teplovodní, nebo elektrická.
Řadu otopných těles dnes však můžete napojit na kterékoli z uvedených médií, případně na obě. Pro elektrický systém zpravidla hovoří úspornější provoz a možnost přesnější regulace.
Šíření tepla
Příkladem toho, jak se občas pletou pojmy s dojmy, je pojem „radiátor“. I když odkazuje na radiaci, tedy šíření tepla sáláním, většinu své tepelné energie nepředává do interiéru pomocí sálání, nýbrž pomocí proudění vzduchu (konvekce).
Poměr obou složek šíření tepla (radiace a konvekce) může být u různých typů radiátoru odlišný. Například trubkové radiátory a otopná tělesa s větší sálavou plochou poskytují relativně vysoký (přesto stále menšinový) podíl sálavého tepla.
Vyšší podíl sálání je nejen příjemný a zdravý, ale také vám umožňuje vytápět na nižší teplotu, protože teplý vzduch nestoupá zbůhdarma ke stropu. Sálavé teplo se šíří v prostoru rovnoměrně a ohřívá přímo jednotlivé předměty v něm, nábytek, stěny a také lidi. Navíc zlepšuje kvalitu vnitřního prostředí, protože nevíří prach.
Sálavé zdraví
Vedle klasických deskových radiátorů lze představit také otopná tělesa s výrazným podílem sálavé složky. Doslova mistry sálání jsou elektrické infrapanely. Tady už sálavá složka skutečně převažuje, mnohdy výrazně. Nedochází tím k přepalování a vysušování vzduchu ve vytápěné místnosti ani k víření prachových částic.
Vzhled panelů přitom může být velmi různorodý, od přírodního kamene přes keramiku, sklo či zrcadlový povrch až po obrazový motiv.
I dnes lze občas drahý návrh designéra nahradit svěžím a neotřelým nápadem, který vychází z podmínek konkrétního interiéru.
Ten nejlepší design naštěstí nepoznáte podle ceny, nýbrž podle toho, co vám otopné těleso skutečně nabídne: esteticky, funkčně nebo „jen“ jako atmosférotvorný prvek, který doladí a zútulní prostor.
Příkladem může být zesílení nebo zdvojení trubek radiátoru, které vedle nevšedního vzhledu přináší vyšší topný efekt, či spojení funkce topidla s užitečnou doplňkovou funkcí svítidla, zrcadla, věšáku, poličky nebo sušáku ručníků.