Zatímco Café Fara funguje už dva roky, dřevěný penzion postavený na místě původních chlívků začal sloužit hostům až letos. Areál se tak nyní skládá z budovy bývalé fary, stodoly a vinného sklepa, v letošním roce se ještě rozšíří o nově zrekonstruovanou budovu staré školy.
Mezi budovami najdete dlážděný dvůr s ořechem, za vinným sklepem navazuje zahrada. Samozřejmě lze navštívit i sousedící kostel sv. Jiří. Autorem rekonstrukce i nově postaveného penzionu včetně celkové koncepce je brněnský architekt Marek Jan Štěpán.
V těchto místech byly jen chlívky, dnes tu stojí dřevěný penzion.
Na fasádu byly použity vertikální modřínové latě.
Penzion místo chlívků
Dřevěný penzion postavený na místě původních chlívků je malou, abstraktně stylizovanou stodolou. Vertikální modřínové latě její fasády vytvářejí poetické pozadí pro vržené stíny ořechu na dvoře.
"Můj záměr při vytváření koncepce penzionu – stodoly v Klentnici byl udělat dům stejně voňavý jako je skanzen v Rožnově," vysvětluje architekt Štěpán. Původně uvažoval o stavbě s dřevěnou kubickou věží. "Ta však byla k našemu velkému překvapení zamítnuta příslušným odborem Městského úřadu v Mikulově, byť jsme měli kladné vyjádření Národního památkového ústavu," dodává autor.
Jeden z apartmánů
Tvar budovy je pro tuto oblast typický, až archetypální: podélný dům se sedlovou střechou velikostí respektuje okolní měřítko historické architektury. Budova má unikátní nosnou konstrukci z masivních, křížem třívrstvých lepených dřevěných panelů, natíraných voskovým olejem.
Interiér je celodřevěný, architekt Štěpán tu použil pouze dva druhy dřeva, a to smrk a dub. Veškerý nábytek byl zpracován ručně, klasickým stolařským způsobem. V koupelnách najdete minerální stěrky.
Dřevo doplnil textil z přírodních materiálů.
Apartmán v "dřevěném" penzionu
Uvnitř stodola skrývá "levandulové, meruňkové, mandlové a farní" apartmány. Ve sklepních prostorách, které jsou ukončeny sallou terrenou s výhledem do sadu, bude muzeum vína. Milovníky vína tady navíc čeká další milé překvapení: každý apartmán má svůj box s vínem ve vinném sklepě.
Klenbu v něm zdobí reliéfy ze života vinařů od Rendy Vlasáka. Ten je i autorem jezdecké sochy sv. Jiří z vápence na terase před sklepem.
Café Fara
Penzion celkem logicky doplnil budovu bývalé fary. Toto místo pro obydlí, kanceláře a zázemí faráře se proměnilo v kavárnu a malé etnografické muzeum.
"Zajímavé je, že původní dispozice s emfiládou průchozích místností neomylně funguje i v novém provozu," komentuje Marek Štěpán. Vlastní dispozici rozděluje malá vstupní hala, nalevo je farní salón neboli kavárna a bar, napravo etnografický salón a pokoj se zázemím. Původní úzká (90 cm) zásobovací chodba byla rozparcelována na potřebné zázemí (toalety pro hosty i zaměstnance, sklad a šatnu).
Zařízení Café Fara se shánělo u vetešníků i starožitníků.
Fara po rekonstrukci
Fara byla opravena důsledně historickým způsobem včetně původní fasády a zrepasovány původní výmalby, podlahy a výplně otvorů. "Při rekonstrukci jsme tak použili vápenné jemné štukové omítky se zrnem 0,6 mm či vápenné lazurní nátěry pigmentované podle konkrétního nalezeného odstínu," vysvětluje architekt Štěpán. Samozřejmosti byla pro něho i ruční cihelná dlažba.
Klentnická faraFara v Klentnici je pozdně barokní stavba z období vlády Josefa II. Je postavená jako utilitárně funkční komorní objekt pro nově myšlenou roli faráře – úředníka, jíž císař řešil správu země. Podlouhlý přízemní objekt postavený kolmo ke komunikaci zastřešuje sedlová střecha, štít do ulice je střízlivě zdobný. Má velmi symbiotické postavení vzhledem ke kostelu, který stojí rovnoběžně s ní ve vzdálenosti tří metrů. Na fasádě ke kostelu bylo v padesátých letech 20. století provedené sgrafito s tématem Dobrého pastýře se stádem ovcí. Pikantní je podoba pastýře s Klementem Gottwaldem, byť byla autorkou řádová sestra. Směrem do zahrady stojí v návaznosti na faru hospodářská budova. |
Zařízení je navrženo stylové. Kombinují se zde autorské kusy se zařízením nakoupeným u starožitníků a vetešníků. Cílem bylo vytvořit autentické prostředí. Najdete tu litinové radiátory i litinová umývátka na toaletách.
Klozet s keramickou horní splachovací nádržkou byl dovezený až z Anglie, kde se dodnes tyto starší typy vyrábějí. Dále zde jsou klasické kavárenské stoly, ořechové lavice a židle, bar s mramorovou deskou, empírový typ kachlových kamen a podobně.
Kavárna byla otevřena před dvěma roky na sv. Jiří a rychle si vydobyla zasloužený věhlas. "Je to jednak historie tohoto místa a jeho pozitivní nabití díky faře, která fungovala celá staletí, cítit dodnes. Někdo tomu může říct ´promodlenost´, ale hodně tomu pomáhá i energie rodiny Džiubanových, kteří se o celý malý areál pečlivě starají," tvrdí Marek Štěpán.
Posezení před vinným sklepem
Sklepní prostory ukončuje salla terrena.
Ing. arch. Marek Jan Štěpán* 1967 ve Frýdku – Místku Člen České komory architektů, sekretář Umělecké a liturgické komise Biskupství Ostravsko-opavského. Od roku 2006 je externím poradcem vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, od roku 2009 kmenový člen sdružení Ekotektura Wien - Brno. Zabývá se systematicky sakrální architekturou, mimo jiné je autorem areálu Benedikta XVI. v Brně. V současné době zpracovává například novou liturgickou úpravu Českobudějovické katedrály a některé detaily Svatovítské katedrály. Obdržel celou řadu cen, zejména za stavby kostelů, ale také design solitérů, s nimiž uspěl i v sériové výrobě. Velkou pozornost vzbudil jeho Freedomek (2010). |
