Statek a lihovar Semtín byly od 80. let minulého století opuštěné, v dezolátním stavu. "Když jsem sem přijel, pomalu jsem přes kopřivy nic neviděl," vzpomíná hlavní projektant, architekt Jiří Javůrek ze studia SGL Projekt
Od investora dostal krátké zadání: zrekonstruovat statek a lihovar a vytvořit zde zázemí pro ubytování, pořádání firemních akcí i náplň pro trávení volného času.
Stručné zadání, ale spousta práce. A také komplikací.
Část budov už nebylo možné zachránit.
Vila patřící k lihovaru byla v dezolátním stavu.
Objekt z druhé poloviny 17. století je totiž na okraji Přírodního parku Džbány-Žebrák, na pozemku o ploše přibližně 90 hektarů. Lesy, velké louky s bohatými prameništi, remízky, mokřady a soustavou rybníků si žádaly promyšlený a výjimečný přístup.
Bylo třeba řešit celý areál včetně budov komplexně, aby odpovídal charakteru krajiny. "Nápad s motivem čapího hnízda vznikl velmi rychle. Čápi zde sídlí od roku 1926, svou věrností nás uchvátili. Každý rok se sem vracejí z Afriky, my jsme se snažili tento statek navrhnout tak, aby se na něj vraceli lidé, kteří jej navštíví," říká architekt Javůrek.
Na projektu začal pracovat v roce 2006, o čtyři roky později byl dokončen. Od té doby získala stavba jízdárny řadu cen, například nominaci na titul Stavba roku 2010, dostala se také do finále Světového festivalu architektury v Barceloně v roce 2011.
Hnízdo jako symbol
Kruhová stavba jízdárny připomíná čapí hnízdo. Základ tvoří masivní betonový prstenec, který zastřešuje atypická konstrukce z dřevěných lepených vazníků. Mezi ně je vložený obvodový plášť vyrobený z polykarbonátových průsvitných desek (Lexan Thermoclear solar).
To, co dodává stavbě neobvyklý, až expresivní výraz, je však "hnízdový obal" z dubových klád o délce 4, 6 a 8 metrů. Ty jsou připevněny na sekundární kovovou konstrukci, takže výsledný dojem připomíná čapí hnízdo.
Při nočním osvětlení získává jízdárna zcela jinou atmosféru. Dokonce "ruší" řidiče projíždějící kolem, kteří sledují stavbu a zapomínají ne bezpečnost jízdy. Došlo zde kvůli tomu i k několika haváriím.
Spočítat, kolik bude potřeba klád, nemělo nic společného s klasickými stavebními výpočty spotřeby cihel nebo tvárnic. "Museli jsme si udělat model, připravit si větvičky a začít 'stavět', dokud vzhled neodpovídal našim představám. Pak se začalo počítat," vysvětluje architekt Javůrek.
Unikátní "hnízdo" nemá zdaleka jen estetickou úlohu, funguje také jako stínění, aby se jízdárna nepřehřívala. Architekti sice i zde použili stínící pohyblivý systém Maron s vodicími hliníkovými lištami, ale to v horkém létě nestačí.
Centrální světlík s průměrem osm metrů slouží k intenzivnímu přirozenému větrání vnitřního prostoru. Přívody čerstvého vzduchu jsou umístěny pod hledištěm, vzduch pak odchází kruhovým prstencem ve střešním plášti. Ve zvlášť horkých dnech pomáhají ventilátory na střeše.
Pro koně je kruhová jízdárna ideální.
Aréna totiž neslouží pouze jako jízdárna, ale také k pořádání různých prezentací, sportovních a kulturních akcí. Pískový povrch jízdárny s kapilárním zavlažováním lze totiž v případě potřeby zakrýt deskami z překližky. Plocha je obklopena takzvanou lambrínou (tvarované prkenné ohrazení jízdárny) a hledištěm přibližně pro 200 lidí, v patře je VIP tribuna.
Stavba má průměr 35 metrů a výšku 12,5 metrů, průměr jízdárenské plochy je 24 metrů. Z jízdárny, která je v těsné blízkosti stájí, projdete pod lehkým zastřešením přímo do restaurace.
I v ní najdete motivy koní, například "vypálené" otisky podkov zdobí desky stolů. Také vybavení navrhovali architekti studia SGL Projekt.
Model jízdárny
Jízdárna představuje dominantu celého areálu.
Záchrana dvora
Zatímco jízdárna představuje zcela novou stavbu, řada dalších budov je původní. Architekt Javůrek se snažil zachovat jich co nejvíce, ale někdy bylo nutné bourat.
Například velká stodola s dvěma příčnými průjezdy byla původně určena k rekonstrukci, nakonec se však kvůli špatnému stavu konstrukcí musela zbourat.
"Abychom zachovali původní výraz objektu, který byl výrazný svou dominantní hmotou a poctivostí použitých tradičních materiálů, postavili jsme novou budovu jako kopii. Celokamenné zdivo bylo nově postaveno jako sendvičové v totožné tloušťce," vysvětluje architekt Javůrek.
Nově postavené budovy pro ubytování mají "venkovsko-luxusní" charakter. Lihovar po rekonstrukci slouží jako restaurace.
Vnitřní líc konstrukce je z přiznaných kamenných bloků rozbořených zdí. Do stodoly umístili architekti konferenční sál a bazén. Pro ten vestavěli do budovy samostatný blok opláštěný ocelovými nýtovanými pláty ze zkorodovaného plechu.
Budova lihovaru, stejně jako vila, která k němu patřila, byly zrekonstruovány a upraveny pro současný provoz. Právě komín lihovaru s čapím hnízdem tvoří dominantu celého areálu.
Také komín se však musel opravit. "Byl jsem překvapený, jak se parta tři komínářů vypořádala s jeho nakláněním. Postupně prořezávali spáry, až se komín opět 'srovnal'," popisuje Jiří Javůrek.
Industriální prvky zůstaly zachovány.
Restaurace ve starém lihovaru
V budově lihovaru je dnes restaurace. Sály s křížovými klenbami klenutými na středový kamenný sloup slouží jako restaurační salonky. Kuchyně je v nově přistavěném objektu, stejně tak jako recepce a informační centrum areálu. Toto lobby s terasou připomíná svými industriálními prvky průmyslové určení staré budovy.
Ocelové nosné sloupy a prosklená ocelová fasáda s typickými drobnými tabulkami odkazuje na výrobní charakter objektu stejně jako ocelové nýtované schodiště či původní ocelová nádoba osazená ve věži přes dvě podlaží klubu.
Zrekonstruovaná vila slouží pro ubytování, další nabízí nový, jednotraktový dvoupodlažní dům. Přízemní pokoje mají předzahrádky v těsném sousedství výběhů pro koně a venkovní jízdárny.
K současnému komfortu patří i bazén.
Studio SGL Projekt tak zachovalo podobu uzavřeného dvora původní usedlosti. Nové budovy nahradily menší obytný dům a stáje, které bylo nutné zbourat, stodola se postavila znovu, lihovar a vila se zrekonstruovaly.
Farma plná zvířat
Na rekreačně-vzdělávací provoz navazuje hospodářská farma. Není určena pro chov dobytka na maso, ale pro ukázku toho, která zvířata žila či žijí na farmách. Přijíždějí sem třeba celé školní autobusy, děti zde mohou vidět desítky druhů zemědělských zvířat chovaných na pastvinách.
Chov dobytka umožňuje návštěvníkům relaxovat v těsné blízkosti domácích zvířat.
Chov zvířat na farmě není motivovaný ekonomickým ziskem.
Kromě nich zde najdete Ekocentrum Čapí hnízdo, o něž se stará Ochrana fauny. Zachránění živočichové tady našli nový domov. Naučná stezka (1,5 km) vede kolem Zahradnického potoka s tůněmi, nedílnou součást představují také rybníky.
