Pražský ateliér DaM architekti přišel s neobvyklým návrhem, jak po více než padesáti letech dostavět blok domů v blízkosti renesanční vodárenské věže v Revoluční ulici, který tvoří bránu do Starého Města ve směru od Štefánikova mostu.
Autoři svůj projekt nazvali Novomlýnská brána a pojali jej vskutku vizionářsky. Architekt Petr Burian se svými spolupracovníky rozhodně nápady nešetřil. A také odvahou.
Novému paláci má ustoupit novorenesanční budova, která dnes Revoluční ulici uzavírá. Podle odborníků i památkářů se jedná o bezcennou stavbu, nicméně ve stínu protestních akcí za zachování domu v Opletalově ulici (více čtěte zde) lze očekávat, že se i v tomto případě objeví hlasy proti.
Nicméně ani poté, co starý dům buldozery promění v haldu suti, úplně nezanikne. "Otisk jeho podoby se objeví na fasádě nové budovy. Transformovaný obraz původního průčelí může být do pláště vytetován jako zasunutá vzpomínka pro zasvěcené," vysvětluje historik architektury Zdeněk Lukeš.
Fasáda moderního domu bude tvořena perforovaným plechem v barvě mědi, která si "hraní" s iluzí může dovolit. Aby plech nepůsobil temně, rozřezali ho autoři ve svém návrhu na svislé pláty. Takže zatímco od mostu působí dům celistvým dojmem, v pohledu z Revoluční je do fasády vyříznut ustupující organický otvor.
Fasáda nové moderní budovy bude umět měnit barvy
Děrovaný plech nabídne ještě jeden netradiční trik. Díky úhlu dopadu slunečních paprsků i úhlu pohledu lidí na ulici bude vytvářet iluzi pohybu a měnit odstíny své barvy.
Novomlýnská brána* Původně u Vltavy na začátku Revoluční ulice stály Eliščiny lázně, postavené na místě staré továrny v roce 1869 ve stylu anglické gotiky. Ty musely v roce 1940 ustoupit stavbě mostu a úpravě předmostí. Od té doby je blok domů neukončen. |
"Původně na tomto místě stála ohromná budova Eliščiných lázní z druhé poloviny 19. století, která byla zbořena v roce 1940, protože komplikovala nájezd vojenské techniky na most," popisuje historik Vladimír Šlapeta.
Navržený dům by tedy měl vyplnit její místo a jakoby obtékat malý barokní domek. "Kvůli tomu, že náš dům musí komunikovat s různými slohy v okolí a jde o významné ukončení bulváru, zvolili jsme abstraktní formu," vysvětluje architekt Petr Burian, který si pochvaluje i vstřícnost magistrátu vůči moderní architektuře.
"Případ Revoluční je jak klasickým případem letitého bolavého problému městského centra, tak příkladem moderní architektury, která může město pozvednout a ukázat, že Praha není zakonzervovaná," říká primátor Bohuslav Svoboda a dodává, že je třeba nalézt dělicí čáru mezí tím, co ničí historické jádro města, a tím, co českou metropoli naopak posouvá dál.
