Lukáši, vy jste se na Instagramu rozhodl prostřednictvím Delniqa poukazovat na fenomén „zlatých českých ručiček“. Jak vás to napadlo? Ono to hodně souvisí s mou profesí. Já jsem architekt a každý den jsem viděl, co se na stavbách děje. Nejdřív jsem vše dával na svůj profesní profil na sociálních sítích. To bylo ale v rozporu s prací architekta. Navíc mi začaly chodit fotografie od klientů. Vymyslel jsem proto Delniqa s písmenem q na konci. To odkazuje na „myslitele“ s vysokým IQ.
Úsměvné to moc není. Posílají vám snímky také zoufalí zákazníci nešikovných řemeslníků?
Nejdřív posílali fotky mí klienti, kteří se chlubili tím, co na procházkách objevili. I já jsem pak začal zfušovanou práci cíleně vyhledávat. Jezdil jsem kolem Prahy a hledal rozestavěné domy s ukázkovým průšvihem. Nyní mi posílají kuriozity sami sledující a také stále nešťastní zákazníci.
 |
Jaké jsou příčiny nekvalitně odvedené práce?
Problém vidím v nízké úrovni řemesla. Není to pouze český problém, ale celé Evropy. Odchází lidé, co svému oboru rozuměli, byli zkušení, učili se od starších řemeslníků. Těch je už málo. Do stavebnictví přichází lidé, kteří si myslí, že jde o jednoduchou práci. Že to zvládnou také, i když s tím oborem nemají nic společného. To je největší problém – nekvalifikovaní dělníci.
Můžete popsat nejčastější nešvar?
Úplně nejhůř jsou na tom roubené stavby s plastovými okny. To je pro architekta a každého člověka s minimálním estetickým cítěním úplné peklo. Obludné je také nadměrné využívání montážní pěny na místech, kde vůbec nemá být. Místo malty se pěna používá na dozdění staré klenby či překladu.
Dáme tam pěnu, sádroš a dobrý paninko?
Na svém instagramovém profilu se snažím psát lidově. Ostatně někteří řemeslníci tak stále mluví. Ženy oslovením madam, paninko a mladá paní shazují. Tím, jak to podají, říkají, že žena tomu přece nemůže rozumět. Já jsem odborník a vy mi uvařte kafe a buďte zticha.
Katastrofy českých domácností. Podívejte se ZDE |
Jak se vám líbí současné developerské projekty?
Některé projekty jsou opravdu zajímavé. Je vidět, že se developeři posunuli. Nehoní pouze metry čtvereční a prodejní cenu, ale snaží se přinést kvalitu, nějakou přidanou hodnotu. Stále je tu dost nekvalitních projektů, kteří nepřinášejí vůbec nic a navíc nezapadají do urbanistického celku. Myslím, že se projekty zlepšují, ale jde to dost pomalu.
Co vy ke svému bydlení a životu potřebujete?
Stačí mi poměrně málo prostoru. Můj byt má čtyři hlavní obytné místnosti. Klienti jsou často překvapeni, že nebydlím v rodinném domě, když navrhuji vily. Já ale velké plochy nepotřebuji. Mám rád, když interiér působí příjemně, je vybavený kvalitními materiály. Tak se cítím dobře.
Tak kde to máte, paninko? Peklo s řemeslníkem byl doživotní šok |
Žijete ve vlastním bytě. Myslíte, že je lepší hypotéka než nájemní bydlení?
V nájmu jsem bydlel deset let, než jsem šel do vlastního. Všichni mi říkali, vyhazuješ peníze z okna, tak si něco kup, vem si hypotéku. Úvěr je velký závazek na hodně let dopředu. Dnes, když se staví rodinný dům, se vše neustále zdražuje, práce se prodražují a hádání o peníze končí často rozchodem. Někdy by bylo lepší se domu vzdát a bydlet šťastně v nájmu. Já jsem rekonstruoval byt před šesti lety. Při dnešních cenách bych už do toho nešel.
Uvažoval jste někdy o vlastním rodinném domě?
Ano, přemýšlel jsem o domě, ale rychle jsem to zavrhl. Pocházím z vesnice. Pamatuji si, když rodiče stavěli náš dům svépomocí. Táta chodil na stavbu po práci a o víkendu. Dělníky sehnal pouze na melouch. Vedle v domku bydlela babička, která měla velké hospodářství. Za kamarády jsme mohli jít, až když bylo vše hotovo. Sekali jsme trávu, štípali dříví, dávali slepicím i králíkům. I když bych nyní žil jinak, dům nechci. Pro hodně lidí je to meta, které chtějí dosáhnout, je to společenský status. Mě to vůbec neláká. Právě proto, že vím, kolik je kolem domu starostí.
Jaký typ lidí si nechá od architekta navrhnout rodinný dům či vilu?
Mám klienty, kteří už jeden dům v minulosti postavili a nastala u nich další životní etapa, děti odrostly a oni touží po příjemném novém domově na stáří. Mladí jsou často ovlivnění sociálními sítěmi a články o bydlení. Mají vysoké požadavky, které typový dům nesplňuje. Obecně jsou to lidé, kteří od svého bydlení požadují víc než jen čtyři místnosti a jedno parkovací stání.
18. října 2015 |
