Ačkoli nejnovější data nezahrnují brněnskou aglomeraci, je to pro kraj pozitivní zpráva, k níž pomohla i výměna starých kotlů na uhlí nebo dřevo.
Vytápění domácností je obrovským zdrojem znečištění, u některých prachových částic dominantním, v případě karcinogenního benzo(a)pyrenu dokonce téměř výhradním.
Nejefektivnějším řešením v poměru vynaložených peněz a přínosu pro ovzduší jsou známé kotlíkové dotace. V pondělí odstartovaly žádosti do druhé krajské výzvy a asi v polovině roku se rozjede nový program na výměnu nevyhovujících zařízení u nízkopříjmových domácností.
V hledáčku karcinogen
V hodnocení meteorologů vyšel lépe jihomoravský venkov, ačkoli logicky vykazuje výrazně vyšší podíl starých kotlů na tuhá paliva než například Brno. Kvalita ovzduší je totiž často fakticky horší v malých obcích než ve velkých městech. Jde ale o to, jaká látka se měří.
„V malé obci se projevuje vytápění, to se ale děje jen v zimě. Zato třeba vliv dopravy je celoroční,“ poměřuje vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchym Brzezina.
Na venkově se kvůli způsobu vytápění očekávají koncentrace benzo(a)pyrenu vyšší. Konkrétní data získají meteorologové až na jaře. Látka se totiž zachytává na filtr, který musí být analyzován v laboratoři, což je pracnější. „Každopádně se obávám, že kvůli stoupajícím cenám energií lidé stará kamna znovu vytáhnou,“ podotýká Brzezina.
Karcinogen benzo(a)pyren jako nejproblematičtější znečišťující látku ve vztahu k jižní Moravě specifikovalo i ministerstvo životního prostředí.
Jeho koncentrace – vedle jiných látek – nyní měří také brněnské Centrum dopravního výzkumu, které spolu s krajským odborem životního prostředí vytipovalo šedesátku míst v kraji.
Přístroj sbírající data o ovzduší stál dva týdny například v Hodoníně na náměstí, vrátí se sem v létě a v další topné sezoně. „První ucelenější výsledky bychom měli mít k dispozici v průběhu května,“ říká za centrum expert Roman Ličbinský.
V „problémové“ brněnské aglomeraci představuje zásadní zdroj znečištění ovzduší doprava, v okrajových čtvrtích i vytápění. Podle posledních ucelených – a bohužel deset let starých – dat bylo v Brně na 650 nevyhovujících kotlů, jež každý rok vytvořily přes 6,5 tuny prachu a 3,5 kilogramu karcinogenů.
V Brně začalo měření kvality ovzduší
Existuje celá řada strategií v ochraně ovzduší. Stručně se dají shrnout do triády – osvěta, obměna, dostavba. „Kombinací přirozené, respektive dotované obměny, kontroly a osvěty by se mělo docílit významného snížení počtu kotlů i jejich vlivu. Dostavba páteřních silnic v Brně i okolí pak prokazatelně povede ke zvýšení plynulosti dopravy, a tedy i nižším emisím znečišťujících látek. Platí, že právě popojíždění, zastavování a pak akcelerace vedou k násobně vyšším emisím,“ shrnuje Petr Holeček z tiskového oddělení krajského úřadu.
V úterý také začala praktická část projektu Monitoring a opatření ke zlepšení kvality ovzduší na území města Brna odborníků z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Prvním stanovištěm měřicího vozu se stala Líšeň.
Za jeden rok nastřádá data také u silnic, železnic, spalovny a v zahrádkách. Kromě toho cílí i na imisní zátěž obyvatel na jejich cestách do školy či práce díky malým mobilním přístrojům u dobrovolníků.
„Díky tomu můžeme odhadnout zatížení obyvatel plynoucí z jejich konkrétních návyků pohybu po městě,“ uvádí koordinátor projektu Vilém Pařil z Masarykovy univerzity.
Získaná data mají tvořit důležité podklady pro rozhodování v dopravě, zdravotnictví, školství nebo životním prostředí. „Trápí nás také polétavý prach z dopravy, stavebních prací a polí v okolí Brna,“ jmenuje další problémy náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Stavební práce zmiňuje i Brzezina. „Dokážou vyprodukovat obří množství znečištění, které se může rozptýlit i do širšího okolí,“ říká s tím, že podíl dopravy bývá co do kvality ovzduší přeceňován. Ukazují to i lepšící se koncentrace oxidu dusičitého, jehož hlavním zdrojem jsou právě auta. Loni podruhé v řadě nebyl překročený imisní limit, a to ani na brněnských stanicích, kde je doprava nejintenzivnější.
Rok 2021 sice byl po stránce kvality ovzduší hodnocený jako velmi příznivý, podle expertů je ale nutné hodnotit v delším časovém horizontu. Obecně se však stav v tuzemsku zlepšuje neustále od začátku 90. let. Výrazný pokles je díky změně legislativy patrný třeba u koncentrací oxidu siřičitého, který se do vzduchu dostává hlavně z průmyslu.
Zatímco v minulosti jej odborníci v denním průměru někdy naměřili i dva tisíce mikrogramů na metr krychlový, dnes se hodnoty pohybují kolem pěti mikrogramů. Ostatně dlouhodobé zlepšení pozorují u většiny látek.
Vliv na kvalitu ovzdušíDoprava, průmysl či staré kotle představují pouze část složitého problému. Na kvalitu vzduchu mají obrovský vliv také meteorologické a rozptylové podmínky:
|
