Jakmile dopravu i cítíte, je to špatné. V Brně to na mnoha místech špatné je. "Nejprve projelo auto, o kterém jsme od pohledu vytušili, že na tom bude mizerně. Pak jsme ucítili smrad a za okamžik ukázal přístroj extrémně vysokou hodnotu," popisuje Miroslav Šuta z Centra zdraví a životního prostředí, jak vypadalo měření Kaare Press-Kristensena.
Dánský expert měřil v BrněCentrum pro životní prostředí a zdraví zorganizovalo na vybraných místech Brna měření znečištění ovzduší ultrajemnými prachovými částicemi. Provedl je speciálním zařízením expert Dánské ekologické rady Kaare Press-Kristensen. Zaměřil se na částice, které jsou nejnebezpečnější složkou znečištění ovzduší. "Velmi jemné prachové částice pocházející z dopravy, způsobují vážné zdravotní problémy, jako jsou nemoci |
Právě Šuta dánského experta pozval. Je totiž schopný vyčíslit množství ultrajemných prachových částic, které meteorologické stanice běžně neměří. Dánův speciální přístroj zachytí i prach o velikosti 10 nanometrů, který vzniká ve městech hlavně ve spalovacích motorech dieselových aut. Přístroj vyhodnocuje hodnoty prachu každou vteřinu.
Press-Kristensen změřil vzduch na několika místech v centru Brna. Množství prachových částic i jeho zaskočilo. Podrobné výsledky chce dát k dispozici brněnskému magistrátu nejpozději do dvou měsíců. Co s tím bude město dělat, ale není moc jasné. Podle mluvčího magistrátu Pavla Žáry město o měřeních nevědělo, a jak bude nakládat s výsledky prozatím taky neví.
Rakovina, cévy. I ledovce
Ultrajemný prach přitom znamená velké riziko pro lidské zdraví. Na rozdíl od větších částic prachu ho totiž nezachytí dýchací ústrojí. "Částice jsou schopny prostupovat do krve, kde poškozují stěny cév a vedou k vážným onemocněním," upozornil Šuta, který je původním povoláním lékař.
Částice tak přispívají k většímu výskytu cévních, kardiovaskulárních, ale i nádorových onemocnění. A kromě zdravotních dopadů připomíná Šuta i vliv na životní prostředí. Částice uhlíku vydrží v atmosféře až deset dní a za tu dobu mohou doputovat až do Arktidy, kde podle výzkumů přispívají k tání ledovců.
Jakkoli jsou naměřené hodnoty alarmující, Brno s nimi nic nedělá. Nemusí. Závazné limity pro takto jemný prach totiž neexistují, Světová zdravotnická organizace ovšem v současné době o jejich zavedení uvažuje.
Česká republika však nerespektuje ani stávající doporučení pro jemný prach. "Pokud v Dánsku překročí množství jemného prachu 30 tisíc částic na metr krychlový, začnou s tím dánské úřady něco dělat," říká Šuta.
Prach v BrněHodnoty v Brně 18. února 2014
Srovnání s dalšími městy
Poznámka: číslo = počet ultrajemných prachových částic na centimetr krychlový vzduchu |
Brno má problém i s hrubým polétavým prachem. Denní povolený limit je padesát mikrogramů na metr krychlový a města mohou tuto hranici ročně překročit pětatřicetkrát. V Brně na stanici Svatoplukova naměřili vyšší hodnoty letos už v devatenácti dnech, na Zvonařce patnáctkrát. Loni překročilo Brno limity sedmdesátkrát.
Přitom podle programu zlepšení kvality ovzduší ve městě, který si magistrát nechal zpracovat v roce 2012, je prachová situace prioritou."Pozoruji u sebe i své téměř dvouleté dcery zhoršení respiračních nemocí, rýmy a podobně," potvrzuje i Soňa Homolka, která v centru Brna bydlí. Poté, co bydlela dva roky v Boskovicích. A říká, že je mezi tamním a brněnským ovzduším patrný rozdíl. "V nejhorších dnech je to i cítit," dodává Homolka.
Magistrát: prach je priorita. Ale...
V současné době se Brno snaží zlepšit kvalitu ovzduší výsadbou zeleně i pokračující výstavbou velkého městského okruhu v Žabovřeskách, který by měl koncentraci dopravy v centru ulevit. To však kritizuje Hana Chalupská ze sdružení Dejchej Brno, která tvrdí, že plánované stavby dopravě neulehčí, naopak ji do centra přivedou.
Řešení: emisní zóny nebo filtry
Dopravu vnímá jako největšího znečišťovatele i samotný magistrát. "Je ale složité zabránit zvýšené dopravě, Brno je spádové město," uvedl mluvčí Pavel Žára.
O brněnské ovzduší se dlouhodobě zajímají i matky, které tvoří sdružení Dejchej Brno. Loni například zablokovaly silnici na Úvoze, aby na stav ovzduší upozornily. Na svém webu prezentuje Dejchej Brno možnosti, jak vzduchu pomoci.
Jednou z nich je zavedení nízkoemisních zón, o kterých uvažují již několik let města po celé republice. Emisní zóny, které obcím povoluje zřídit vládní nařízení, mají zamezit starším autům vjíždět do konkrétních oblastí. Řidiči, kteří chtějí skrze nízkoemisní zónu projet, musí se svým autem splňovat limity a na důkaz toho mít na skle nalepenou ekologickou plaketu.
O zřízení takových zón uvažují například v Praze nebo Klimkovicích u Ostravy, Brno připravuje studii o tom, kde a jak zóny případně zavede. Množství prachových částic by výrazně snížily prachové filtry u osobních aut i autobusů. Vozový park brněnského Dopravního podniku čítá 303 autobusů, filtr má ovšem jen deset minibusů a tři testovací autobusy.
Nové autobusy se zabudovaným prachovým filtrem plánuje Dopravní podnik nakoupit v příštím roce. "V polovině letošního roku navíc uvedeme do provozu prvních 12 autobusů na stlačený zemní plyn, do budoucna plánujeme, že bychom takových autobusů měli až 100," uvedla mluvčí Dopravního podniku Linda Hailichová.
Brno přitom mohlo před třemi lety získat grant ze Švýcarska právě na filtry do autobusů. Radní ho však tehdy odmítli. "Efekt takového opatření považuji za mizivý a není třeba na něj vyhazovat peníze," uvedl tehdy náměstek brněnského primátora Ladislav Macek.
Běhat radši do parku
Co s tím? Zůstat doma a neotvírat okna? Těžko. Navzdory rušným a prašným ulicím jsou alespoň brněnské parky vysokých hodnot ušetřeny. V Lužánkách i na Špilberku naměřil Press-Kristensen nejnižší hodnoty v Brně, a to už ve vzdálenosti padesát metrů od silnice.
Pokud hledáte v Brně místo, kam je nejzdravější jít s kočárem či běhat, pak zamiřte sem. "Jen mě moc netěší, že i tam musíme jít kolem velkých dopravních tepen, parků by v centru mělo být víc," komentuje současnou situaci Homolka.
Výzkum by se do Brna podle Šutových slov mohl vrátit, uvažuje se třeba o měření v hromadné dopravě, kde také hrozí vyšší hodnoty prachu.
