"Letos by se měly zpracovat všechny potřebné papíry, na začátku příštího roku bychom chtěli vybrat soukromého partnera. Ten by měl do konce roku 2011 dosáhnout na územní a stavební rozhodnutí, v roce 2012 by pak mohl stavět. A v roce 2013 by to mohlo být hotové," naznačil ideální průběh budování sportovního a zábavního centra náměstek primátora Oliver Pospíšil.
Nechtějí úvěr, ale partnera
Potřebné "papíry" znamenají hlavně projektovou dokumentaci. O peníze na její zpracování, které se mohou pohybovat v milionech korun, minulý týden město požádalo na ministerstvu pro místní rozvoj.
To nabídlo speciální dotační program na pilotní, takzvané PPP projekty. To znamená takové, na kterých se má veřejný sektor, v tomto případě město Brno, podílet společně se soukromým investorem.
Brno by si tak nemuselo na vybudování akvaparku brát úvěr od banky.
Nabídne k využití pozemek, starý stadion a infrastrukturu. A bude hledat soukromou firmu, která stavbu akvaparku zaplatí a bude jej zároveň i provozovat.
"Je možné, že provoz bude generovat ztrátu, na které by se pak město poplatkem za udržitelnost podílelo," podotkl Pospíšil a dodal, že čím volněji město projekt investorovi zadá, tím bude atrakce výdělečnější.
Jinými slovy, pokud město nebude vyžadovat přesně třicetimetrový tobogan s deseti zatáčkami, soukromý partner bude mít lepší podmínky pro vlastní invenci a komerční využití prostoru.
"Tím menší by pak mohla být červená čísla provozu. A to bude jedno z kritérií výběru partnera. Samozřejmě zachování padesátimetrového bazénu pro sportovce bude pro město vždy klíčové," ujistil Oliver Pospíšil plavce, pro které je situace v Brně momentálně zoufalá.
Bez řečí a jako jeden muž
Plavecký bazén město koupilo od firmy Kometa PS, kterou poslal v říjnu loňského roku soud do konkurzu. Majitel bazénu Zdeněk Valc tehdy dlužil přes 18 milionů korun.
Mezi věřiteli bylo také město Brno, které vlastní některé pozemky pod jediným padesátimetrovým bazénem na jihu Moravy. O odkupu bazénu do majetku města začali radní jednat ještě před vyhlášením insolvence.
Poslední tečku za několikaměsíční anabází prodeje stadionu tak udělali včera brněnští zastupitelé. Převod nemovitosti za 19 milionů korun schválili jednomyslně a v tichosti, bez jakýchkoli diskuzí. Shodli se zastupitelé jak koaliční, tak opoziční.
"Už když byla ODS ve vedení města, jsme prosazovali, že sport za Lužánky patří. Je to pro město do budoucna výhodné a je to i v našem zájmu," řekla šéfka klubu zastupitelů za ODS Jana Bohuňovská. A potvrdila, že i v budoucnu budou brněnský akvapark podporovat.
Připomněla tak projekt Ponava, který město pod vedením občanských demokratů zpracovalo v minulém volebním období. Byl zaměřený na komplexní revitalizaci území, zahrnoval opravu nejen nejen plaveckého, ale i zimního a fotbalového stadionu.
"Projekt akvaparku z něj bude vycházet," informoval mluvčí magistrátu Pavel Žára.
Podle náměstka Pospíšila vznikne v nejbližší době pracovní skupina pro přípravu Akvaparku Brno. "Bude mít za úkol zpracovat harmonogram a navrhnout i různé způsoby financování projektu," upozornil Oliver Pospíšil na to, že s PPP projekty existuje v České republice jen velmi málo zkušeností.
Projekty, kterých je zatím jen pár desítek, se teprve rozbíhají. Letos město musí v rozpočtu najít asi čtyři miliony na nejnutnější opravy "plavečáku". Největším problémem je zatékání vody do přízemí a podzemí, poškozená střecha a podlahy. Město, které se stává vlastníkem od 1. února, chce rekonstrukci zvládnout za provozu.
Celkové opravy vyčíslili odborníci na 15 milionů. Město však doufá, že kromě nejnutnějších oprav už bude další rekonstrukce zahrnuta do výstavby akvaparku. Ten by měl vzniknout jak ve stávajícím prostoru, tak na pozemcích, které přiléhají k ulici Sportovní.
