Z architektury se stává politikum, říkají autoři brněnské Omegy Pilař a Kuba

Pro mnoho lidí může být přísně jednoduchá minimalistická architektura těžko stravitelná, příliš intelektuální záležitost. Přesně takový je rukopis brněnských architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře, kteří získali hlavní cenu v letošním ročníku prestižního architektonického klání Grand Prix architektů.

Architekti Kuba a Pilař při on-line rozhovoru | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Mezinárodní odborná porota ocenila jejich návrh nových budov a sportovní haly pro Chemicko-technologickou fakultu Univerzity Pardubice.

Čtenáře LabBraba zajímalo, co architekti říkají na situaci kolem novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny. "Bohužel situace není dobrá, ze stavby Moravskoslezské vědecké knihovny se stalo politikum," posteskli si Pilař s Kubou.

Zatímco předchozí vedení kraje podle nich stavbu systematicky připravovalo a zajistilo financování výstavby včetně zdrojů z EU, nynější vedení kraje projekt zpochybňuje a navrhuje připravené finance přerozdělit jiným způsobem. "Kupodivu politicky přesně opačná situace vznikla v souvislosti s Národní knihovnou v Praze," dodali architekti.

Nenaplněné soutěže jsou demotivující

"Jaké máte pocity, když zvítězíte v architektonické soutěži, a najednou to vypadá, že váš návrh stejně stát nebude?" ptal se čtenář Rejpal.

"Je to samozřejmě demotivující," shodující se architekti. A jako příklad uvádějí nedávnou soutěž o Akademické náměstí v ulici Veveří v Brně.

"V tomto případě se jednalo o druhou veřejnou architektonickou soutěž na stejné téma, tedy o výstavbu budov fakulty architektury, výtvarných umění a soudního inženýrství. Ačkoliv na obou soutěžích participovala i fakulta architektury účastí svých zástupců v porotě, nakonec je to právě vedení fakulty, které přípravu výstavby znemožňuje s odůvodněním, že chce setrvat ve stávajících prostorách. To si snad mohlo vedení fakulty rozmyslet dříve, než bylo vynaloženo značné množství finančních prostředků na obě soutěže. Je to výsměch všem soutěžícím," odpověděli architekti. 

On-line rozhovor

Odpovědi architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře čtěte - zde.

Čtenáře zajímalo, co si duo Pilař a Kuba myslí o přesunu brněnského nádraží. Podle architektů je to riskantní projekt, který může fatálně změnit celý dopravní systém města.

"Nevidíme problém v samotném Jižním centru, ale v jeho architektonickém a dopravním přičlenění k městu. Další neznámou veličinou je doba a dynamika výstavby. Pokud by se tento projekt zastavil nebo byl realizován jen částečně, hrozí, že bude tato část města permanentním staveništěm. Současná ekonomická krize názorně ilustruje, jaké situace mohou nepředvídatelně nastat. Příkladem je zastavení výstavby Spielberk office centra nedaleko," odpověděli architekti.

Oba architekti vycházejí z tradic kvalitní předválečné české i současné světové architektury. "Hodně nás inspiruje také čerstvý nositel Pritzkerovy ceny, švýcarský architekt Petr Zumthor. Jeho čistý rukopis, jednoduchá a promyšlená forma staveb, používajících minimum materiálu, to, že si spíš hraje se světlem a stínem," popisuje Pilař.

Architekti své studio Kuba & Pilař založili těsně po škole v roce 1998, kdy vyhráli v architektonické soutěži s návrhem knihovny pro Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Před sedmi lety za ni v Grand Prix architektů také získali hlavní cenu.

Jednou z nejzajímavějších příležitostí bývá pro současné architekty zástavba proluky v historickém jádru města. S projektem nového domu Omega na náměstí Svobody se tento sen brněnským architektům splnil. Cesta k jeho realizaci ale vůbec nebyla jednoduchá.

Osud jako blob?

Tým Kuba & Pilař v roce 2001 vyhrál v architektonické soutěži na zastavění proluky, kterou vypsala firma Unistav. Investor si však nakonec vybral konkurenční projekt, který se v soutěži vůbec neumístil. Stavba se odkládala a po třech letech město muselo hledat nového investora. Tím se stala pražská realitní společnost Amadeus Real, která nechala dům postavit podle vítězného návrhu. Otevřen byl po pěti letech od soutěže. "Myslím si, že má Brno docela štěstí, že zde vznikla takováto stavba. Po procházce pasáží Rozkvět je to, myslím, velká úleva," uvedl architekt a publicista Daniel Němeček.

Podobný osud jako Kaplického knihovně pro Prahu hrozí také jejich projektu Moravskoslezské vědecké knihovny, kterou Kuba & Pilař navrhli pro Ostravu a zvítězili s ní v soutěži vypsané Moravskoslezským krajem. Uvedení v život se nedočká, protože knihovna se stala předmětem politického sporu mezi současným a bývalým vedením kraje. Současná krajská vládnoucí koalice ČSSD a KSČM vítězný projekt nechce s tím, že se změnily podmínky a že na něj teď nemá dostatek peněz.

A stavět se nebude ani další jejich vítězný projekt. Před půl rokem v Brně vyhráli v soutěži, kterou vypsalo brněnské Vysoké učení technické, s návrhem na nové budovy tří fakult technického učení na Akademickém náměstí. Adresa ještě neexistuje, měla teprve vzniknout.

Pro stavbu se počítalo s obrovským pozemkem na konci Veveří, kde ulice přechází v Minskou. "Měly vzniknout nové prostory pro fakultu výtvarných umění, fakultu architektury a Ústav soudního inženýrství. Projekt bohužel ztroskotal na tom, že se fakulta architektury rozhodla zůstat tam, kde je, tedy na Poříčí," poznamenal Pilař.

Brno má cenu Grand Prix

V letošním ročníku Grand Prix architektů si velmi dobře vedli brněnští autoři. Ze sedmi oceněných staveb se jim podařilo získat dvě ceny. Tým architektů Tomáš Pilař a Ladislav Kuba má dokonce v prestižní soutěži hlavní cenu. Odborná mezinárodní porota zvolila za nejlepší stavbu minulého roku jejich projekt nových budov chemicko-technologické fakulty a sportovní haly pro pardubickou univerzitu.
Šéfredaktora architektonického časopisu ERA 21 Osamu Okamuru vítězný projekt oslovil přehledným řešením, které u tak obří stavby není lehké udržet. "A výsostná architektoničnost prostoru, kterou neruší žádný prvek. Nadčasově syrový tovární vzhled betonových nástaveb přeneseně odkazuje k předmětu studia i k hi-tech vybavení školních laboratoří," dodal Okamura.

V kategorii novostaveb zvítězil polyfunkční městský dům od architektů Heleny Borákové, Dalibora Boráka, Martina Příhody ze společnosti Dobrý dům. Černobílý elegantní objekt v ulici Milady Horákové nedaleko Dětské nemocnice nabízí podle poroty soutěže chytrý mix funkcí - v přízemí je obchod, ve třech nadzemních podlažích kanceláře a v nejvyšších dvou patrech mezonetový byt.

Porota ocenila použité materiály, které vzhledem k napjatému rozpočtu vypadají luxusně a zároveň stroze. "Na výtahové šachtě jsme použili pohledový beton, což v takových domech není moc obvyklé. Přízemí průčelí jsme obložili průmyslovými sklocementovými deskami, které mají vzhled přírodního kamene," dodal Dalibor Borák s tím, že se vešli do třicetimilionového rozpočtu.

Národní cena za architekturu je soutěžní přehlídkou nejlepších projektů, které byly na území České republiky postaveny v uplynulém roce. Již pošestnácté ji pořádalo neziskové sdružení Obec architektů, letos společně s Českou komorou architektů. Nejlepší stavby v šesti různých kategoriích letos mezinárodní porota vybírala ze 101 přihlášených prací.

(leč)