Jejich díla však zdobí stěny domů, tramvajové zastávky, mosty a muzea už několik let po celém Česku. „Jsme tři základní členové a všichni máme shodou okolností příjmení Veselý. Já, můj bratr Filip a kolega Aleš. Je to čirá náhoda, že se náš kolega jmenuje stejně. Aspoň se to dobře pamatuje,“ usmívá se Lukáš Veselý.
Výtvarné činnosti se všichni věnují už odmala. „Spolu s Alešem jsme začali vytvářet malby na stěny v roce 2009. On se věnoval americké retuši a já jsem měl zkušenosti s graffiti a většími plochami. Propojili jsme naše techniky a začali nejdříve malovat dětské pokojíčky, školy a nemocnice. Naše začátky byly především dětské věci. Potom k tomu přibyly restaurace, kluby a následně jsme přešli na muraly, což jsou velkoplošné nástěnné malby,“ popisuje začátky Veselý.
 |
Název vymyslel u piva před jedenácti lety. „Vznikl nejdřív jako sranda, ale potom se to chytlo. Dodnes se hádáme, kdo to vymyslel, ale já si myslím, že já,“ směje se.
Právě název Malujeme jinak odkazuje k tomu, že trio z Brna vytváří své umělecké výtvory jiným způsobem než ostatní. „Většinou každý výtvarník dělá svůj styl a nenechá do toho nikoho sahat. My jsme spojili tři styly, protože každý z nás má styl jiný. Každý do toho vloží svůj díl a kompozici vytvoříme společně. Dílo je pak bohatější,“ objasňuje Lukáš Veselý.
V Brně mohou lidé vidět výtvory seskupení Malujeme jinak na mnoha místech. Jedním z nich je například brněnský Bronx. „Projekt Městské galerie vznikl ve spolupráci s básníkem Martinem Reinerem. Vytvořili jsme devět nástěnných muralů na domech, které jsou na Cejlu, ve Francouzské a Bratislavské ulici. Není to čistě naše autorství, jsou to věci, které navrhli známí umělci a my je namalovali a zvětšili,“ poznamenává Veselý s tím, že malovat díla jiných renomovaných umělců byl poměrně složitý úkol.
Pozornost lidí poutají také barvami hýřící trafostanice. „Trafostanice malujeme v rámci dlouhodobé spolupráce se společností EG. D. Nyní budeme realizovat akci nazvanou Tornádo, máme malovat nově vybudovanou elektro síť v oblastech zasažených tornádem. Vznikne tam kolem dvaceti nových trafostanic, které budou v obcích. Chceme vytvářet cyklus, jenž má odrážet danou lokalitu. Například ornamenty z krojů, folklor a tamní příroda,“ předestírá Veselý.
V Praze přespávali ve stanech
Malby brněnských umělců jsou k vidění i v Praze, kde pomocí svých obrazů vytvořili populární Muzeum fantastických iluzí. „Pavel Kožíšek měl vždy sen vytvořit muzeum optických klamů, a nakonec oslovil nás. My jsme neměli žádnou větší zkušenost s optickými klamy, ale skočili jsme do toho a naučili se,“ vzpomíná umělec.
V Praze brněnští výtvarníci přespávali v muzeu ve stanech. Když z nich vylezli, šli malovat. „První etapu jsme vytvářeli měsíc a půl a druhou zhruba tři týdny. Komplikované to bylo v tom, že jsme museli vždy pomocí mobilů a foťáku hledat úhel na focení, aby vše fungovalo tak, jak má. Myslím, že se nám to ale nakonec povedlo,“ říká Veselý.
V Praze spoluvytvářeli také projekt Stones Mural Praha 2021 kolem železniční trati. „Od Smíchovského nádraží až po Radotín vznikl jedinečný artový festival, na kterém se podílelo pětatřicet umělců,“ dodává Veselý.
Nejtěžší je návrh, pak ho nasvítí na stěnu
Práce na velkoformátových dílech se mnohdy dělá ve velmi náročných podmínkách, i několik desítek metrů nad zemí.
„Vymyslet návrh je složité. Samotná realizace je poměrně rychlá, protože jsme se za ty roky už naučili, jakou techniku využívat. Na komplikované nebo geometrické věci máme projektor, kterým si návrh přesvítíme na stěnu. Ale návrhy jsou ten oříšek. Nejdříve musíme plochu vidět a pak přemýšlet, co by se na ni hodilo. Záleží, kde je umístěná a jak vypadá,“ objasňuje Veselý s tím, že návrhy vytvářejí všichni tři členové skupiny společně.
Malby ve veřejném prostoru baví Lukáše Veselého především proto, že sám má blízko ke graffiti. „Vždy jsem sám ve veřejném prostoru pracoval a přišlo mi to přirozené. Byla to moje výzva. Ukázat, že lze vytvářet kvalitní graffiti, a pak z toho vytvořit kvalitní muraly, které budou veřejnost bavit, “ popisuje s tím, že během jedenácti let, co se pouličnímu umění věnují, se celkové myšlení o streetartovém umění změnilo.
„Urazilo to ohromnou cestu. Teď existují muralové festivaly, například v Olomouci nebo v Praze. Lidé to začínají vnímat tak, že to může veřejný prostor obohatit, a najednou vidí motivy na domech, které dlouhé roky přehlíželi. Mám radost, že to postupně začíná fungovat. Samozřejmě nemáme jen publikum, které nás podporuje, někteří se diví tomu, proč čmáráme po zdech, když můžeme v jejich očích dělat něco užitečnějšího,“ uzavírá Lukáš Veselý.
