Cely pro 486 lidí a v nich 650 vězňů. Tak vypadá situace ve věznici v Kuřimi, která je tak třetí nejnaplněnější věznicí v Česku. Horší situace je podle nejnovějších statistik jen v ostravské věznici Heřmanice a Oráčově na Rakovnicku.
"Zvenku se může zdát, že problém je v tom, že jsou na sebe vězni namačkaní více, než by měli být. Jenže to není to hlavní. Největší potíž je, že na ně nikdo nemá čas, vše se řeší hekticky. Ve vězení pak bují neformální síť vztahů, která rozhodně nepřispívá nápravě," popisuje pod podmínkou anonymity situaci v Kuřimi partnerka jednoho ze současných vězňů.
Jihomoravské věznicepočet vězňů / kapacita Brno-Bohunice 587 / 691 Břeclav 224 / 194 Kuřim 650 / 486 Znojmo 210 / 230 Trest domácího vězení zná zákon od roku 2010. Od té doby byl na jižní Moravě uložen 106 lidem. Jen 12 z nich zatím selhalo a podmínky trestu porušilo. (Zdroj: VSČR a PMS) |
S velkým počtem trestanců se navíc na jižní Moravě nepotýká jen Kuřim. O 15 procent je překročena maximální kapacita v Břeclavi a těsně pod stoprocentní naplněností je věznice ve Znojmě.
"Pokles stavu odsouzených je ale jen dočasný, během července očekáváme dodání dalších osob do výkonu trestu," upozornila mluvčí znojemské věznice Ludmila Kurdíková.
Vězňů je více, dozorců a vychovatelů ale jen tabulkové počty
Naprostá přeplněnost věznic je přitom problém, se kterým se česká justice snaží vypořádat řadu let. Bezvýsledně. Průměrná naplněnost všech 36 věznic v zemi je nyní 112 procent. A vězeňská služba potvrzuje, že takové podmínky práci s odsouzenými zhoršují.
"Snažíme se všemožně předcházet konfliktům mezi odsouzenými. Vytipováváme možné pachatele násilí i možné oběti jejich útoků, kterým věnujeme zvýšenou pozornost," popsal mluvčí kuřimské věznice Milan Novotný.
Snahu ale opět komplikuje to, že je vězňů více, zatímco dozorců a vychovatelů jsou jen tabulkové počty. Oproti původním záměrům jsou tedy vězni "v přesile".
Na přeplněné věznice se hodlá zaměřit i nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Výrazné úspory a zlepšení situace si slibuje především od toho, že místo čtyř druhů věznic pro různě závažné zločiny vzniknou jen dva typy zařízení.
"Ušetří se tím obrovské množství prostředků a zjednoduší se logistika," nastínil plány Blažek v rozhovoru pro Českou televizi.
"I domácí vězení je trest"
Pokračovat hodlá Blažek i v postupném zavádění trestů domácího vězení, přestože ho zatím soudy udělují jen minimálně. "Nezbývá nic jiného, než trpělivě vysvětlovat, že i domácí vězení je trest. Účelem trestu není pachatele zdevastovat, ale dovést ho k nápravě, a to se dá zajistit právě i formou domácího vězení," tvrdí Blažek.
O tom, že domácí vězení by soudy mohly provinilcům ukládat častěji, jsou přesvědčeni i pracovníci Probační a mediační služby. Ti na takto potrestané lidi dohlížejí a předem také zkoumají, zda je vůbec technicky možné, aby člověk trest domácího vězení dostal - tedy především to, jestli má kde bydlet a jestli s domácím vězením souhlasí rodina odsouzeného či jeho spolubydlící.
"Od roku 2010, kdy byl trest domácího vězení zaveden, ho v Jihomoravském kraji soud uložil jen 106 lidem," vyčíslil šéf jihomoravského pracoviště Probační a mediační služby Pavel Krpata.
