Extrémní vedra sužují hlavně obyvatele rozpálených měst. MF DNES se podívala na to, co politici v posledních letech udělali, aby se v jihomoravských „tropech“ dalo alespoň o něco snesitelněji žít.
„Prevence proti přehřívání města je jednou z hlavních brněnských priorit. Dlouhodobě se snažíme rozšiřovat a udržovat městskou zeleň v dobré kondici tak, aby pomáhala ochlazovat mikroklima. Pocitová teplota se díky výparu může snížit o několik stupňů,“ uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Brno se snaží jít také cestou zelených střech. „Dlouhodobým záměrem je zvětšování plochy zeleně díky dotačním programům. Příkladem je Zeleň střechám!, kde mohou obyvatelé čerpat příspěvky na tvorbu zelených střech, kterých se v Brně zatím povedlo vytvořit přes dvě stovky. Svojí rozlohou by pokryly sedm fotbalových hřišť,“ vypočítává Poňuchálek.
Brno sází také na mlžítka, která osvěžují nejbližší okolí. Instalaci dalších mají pracovníci města v plánu o víkendu v lužáneckém parku. „Mlžítka intenzivně zapínáme, několik jich máme rozmístěných v Tyršově sadu nebo právě v Lužánkách. Funkčnost kontrolujeme každý den,“ popisuje ředitel Veřejné zeleně města Brna Jozef Kasala.
Osvěžení vodním oparem hojně využívá i Znojmo. „V centru města pomáhají mlžící sprchy a suchá mlha. Těch prvních máme celkem pět a loni jsme na Masarykově náměstí nově instalovali právě suchou mlhu. V dálkovém ovládání těchto zařízení nám pomáhá speciálně vyvinutá aplikace,“ vyzdvihuje mluvčí radnice Soňa Bystřická.
O rozšíření stanovišť s mlžítky se usilovně snaží také v Břeclavi. „Při tropických teplotách se v centru města můžou lidé zchladit v pěší zóně. Míst s mlžítky postupně přibude, aktuálně jednáme o napojení dalších. Naším cílem je instalace osvěžení ve všech městských lokalitách,“ říká břeclavský starosta Svatopluk Pěček (ANO).
Aby si děti mohly v rozpálených měsících hrát na dětských hřištích, soustředí se města na zastavení slunečních paprsků. „V roce 2019 poskytlo Brno na zastínění dětských hřišť téměř milion a dvě stě tisíc korun, loni to byl téměř milion a půl,“ vyjmenovává Poňuchálek. V Břeclavi radnice letos nainstalovala zastínění na třech hřištích a jedno další brzy přibude.
Zpříjemnit lidem život ve vysokých teplotách se snaží také brněnský dopravní podnik. „Za poslední tři roky se počet klimatizovaných vozů téměř zdvojnásobil. Naším cílem je jejich počet zvyšovat, takže všechny nové vozy už jsou vybaveny touto technologií. Ty staré bez klimatizace postupně vyřazujeme. Do budoucna chceme teplotní komfort nabídnout ve všech vozech, to ale ještě nějakou dobu potrvá,“ uvedla mluvčí podniku Barbora Doležalová.
Třeba u tramvají je momentálně klimatizovaných dvacet souprav z celkových zhruba čtyř stovek.
Soumrak mokrých ulic
V minulosti byly velmi oblíbeným nástrojem proti vedrům kropicí vozy. Od nich ale Brno, na rozdíl třeba od Znojma, letos ustupuje. „Kropení ulic je finančně nákladné a ve finále není ani tak moc efektivní,“ říká mluvčí městské části Brno-střed Kateřina Dobešová.
S tím souhlasí i zástupci dalších městských částí. „Při takových teplotách využití kropicích vozů sice zvažujeme, ale nevidím v tom velkou efektivitu. Nemáme na to techniku ani peníze. Pro osvěžení mohou lidé využít třeba fontánu na náměstí,“ poznamenává starosta Slatiny Jiří Ides (ČSSD). Ostatně kašny pomáhají k ochlazení na mnoha dalších místech jižní Moravy, ačkoli koupání je v nich zakázané.
I přes urputnou snahu o ochlazení měst se na některých místech stále praktikují činnosti se zcela opačným účinkem.
„V městské části Brno-střed došlo k sekání rozsáhlých ploch, na kterých ještě před pár dny kvetla vojtěška. Sekání v tomto počasí zvyšuje prašnost a spálená tráva s odkrytým povrchem přispívá ke zvýšení teplot v okolí,“ kritizuje opoziční zastupitelka městské části Jasna Flamiková (Zelení) špatnou praxi, k níž v uplynulých dnech přistoupilo například také Blansko.
„Sekat trávu nakrátko je pro zmírnění veder špatně. Města potřebují maximum zeleně a vodních prvků. Kde to jde, je dobré zadržovat vodu,“ uzavírá Lukáš Dolák z brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.
Tropická vedra v kraji* V Dyji na Břeclavsku uhynuly desítky tun ryb kvůli nedostatku kyslíku zapříčiněném přemnožením sinic z veder. Hasiči začali odklízet mrtvé živočichy ve středu večer. Celkové množství je podle mluvčí břeclavské radnice Jany Pelcové tak velké, že odstraňování potrvá minimálně týden. * Podobným škodám se snaží předejít rybáři na Blanensku, kteří se raději pustili do výlovů. „Vyschlo nám několik chovných potoků, ryby nemají vodu ani kyslík, takže je odlovujeme. I tak máme velké ztráty, jež se pohybují kolem 30 až 40 procent. Vylovené kusy umisťujeme do sádek nebo pouštíme do řeky Svitavy,“ sdělil předseda tamních rybářů Martin Sklář. * Nadměrné výjezdy zaznamenávají jihomoravští záchranáři. „V kraji máme až 300 výjezdů za 24 hodin, přičemž průměr se pohybuje kolem 180. Nesouvisí to však jen s horkem, ale také s tím, že lidé jsou v létě aktivnější a přibývá úrazů. V přímé souvislosti s horkem máme desítky výjezdů denně – řešíme kolapsy, přehřátí a úpaly. Také letos přibývá bodnutí hmyzem,“ popisuje mluvčí záchranářů Michaela Bothová. Hmyz je totiž podle Antonína Přidala z Mendelovy univerzity v teplejším počasí aktivnější. „Může být víc vybuzen, lidé se potí a to spolu souvisí,“ řekl. * V Kyjově ve čtvrtek po třech letech otevřeli opravené koupaliště za 70 milionů korun. Dva roky tam lidé nesměli kvůli covidu, ale hlavně havarijnímu stavu, kvůli němuž docházelo k velkému úniku vody. * Vlna veder na jižní Moravě nekončí, v nadcházejících dnech se teploty mají podle meteorologů nadále držet nad 30 stupni Celsia, a to minimálně do úterý. |
