Aplikace viskózního roztoku je poměrně snadná - natře se na zraněné místo, může se ale také nanést sprejem nebo vstříknout injekční stříkačkou. Gel poté na těle ztuhne. Díky těmto vlastnostem ho může lékař pacientovi vytvarovat přímo na míru.
„Doba účinku hydrogelu je nastavitelná jeho chemickým složením. Během jeho působení na těle může docházet k postupnému uvolňování například proteinů, které přispívají k hojení tkání. Gel může sloužit i k řízenému uvolňování chemoterapeutik pro léčbu rakovinového bujení,“ popsala vlastnosti nového přípravku vedoucí výzkumného týmu Lucy Vojtová ze Středoevropského technologického institutu VUT (CEITEC).
Svůj objev si vědci nechali patentovat. Teď pro něj hledají ještě širší využití.
„V budoucnu může být ještě upraven a obohacován o různá léčiva a bioaktivní látky, které by urychlovaly a usnadňovaly léčbu nemocí i poškozených tkání po úrazech nebo operacích, takže je neustále co vylepšovat,“ dodala Vojtová.
Výzkumy hydrogelů začaly spolu s vývojem kontaktních čoček v 60. letech minulého století a od té doby neustále pokračují.
V budoucnu se gely mohou využívat při 3D tisku tkání a orgánů, na čemž Vojtová se svým týmem také pracuje.
Sama se o vývoj hydrogelu začala více zajímat už v roce 2002, kdy se vrátila ze stáže v USA. V Brně si pak vytvořila tým, když postupně zaučila dvě studentky, které jsou dnes spoluautorkami patentovaného přípravku.
