Psal se rok 2009, když se na internetu objevilo video natočené na mobil patnáctiletým žákem. Zachycovalo soulož jeho kantorky s dalším mladíkem. Tisk ženu překřtil na „pornoučitelku“, v médiích její prohřešek občas připomínají i dnes.
Po veřejném pranýři se učitelce angličtiny, jejíž jméno na doporučení specialistů neuvádíme, zhroutil svět. Přitom za nic nemohla. Lékaři po incidentu zjistili, že trpí těžkou formou schizofrenie. Nemocí, která podle odborných odhadů postihuje procento populace. V Česku 100 tisíc lidí.
Pokus o sebevraždu
Ve školních letech prospívala s vyznamenáním, nepila alkohol, nebrala drogy. Až krátce poté, co se objevila v choulostivých pozicích na titulních stranách novin, se vyjádřil Miroslav Křivánek, ředitel školy, v níž učila: „Její morální selhání vrhlo stín na její kolegy.“
Kantorčiným chováním bylo pobouřeno i ministerstvo školství a Jihomoravský kraj. „Do školství ať se nevrací,“ vzkázal jí hejtman Michal Hašek (ČSSD).
Úřady a politici ovšem už netuší, že učitelku v březnu 2009 (krátce poté, co podala výpověď) přivezla rychlá záchranná služba do nemocnice.
Podle informací od jejích rodičů, u nichž se skrývala, vyhrožovala skokem z okna. „Byla odeslána na psychiatrii,“ uvedli po letech lékaři. Ženu měla na starosti doktorka Petra Hartová z psychiatrického oddělení Nemocnice Znojmo.
„Během první hospitalizace byla provedena laboratorní vyšetření včetně toxikologie, vše bez patologického nálezu. Neurologické vyšetření i CT mozku byly negativní. Žena tak byla propuštěna domů,“ vzpomíná přednostka oddělení Hartová. Případ publikovala v odborném tisku.
Podruhé přivezli učitelku do nemocnice o týden později, to už za asistence policie. Napadla matku.
„Tehdy poprvé přiznala, že slyší už od dětství hlasy. V hlavě jí říkají, co má dělat, a že má pocity vkládání myšlenek, ovlivňování. Klinicky byly přítomny sluchové halucinace, paranoidně perzekuční bludy (pocit, že je sledována, pozn. red.),“ vysvětluje lékařka Hartová.
Pacientka byla nedobrovolně hospitalizována dva měsíce. Diagnóza zněla nemilosrdně: paranoidní schizofrenie. Po propuštění docházela na kontroly nepravidelně. Ke třetí hospitalizaci se dostavila za sedm měsíců. Už na vlastní žádost.
„Nemohla jíst, zvracela, nespala. Slyšela hlasy, měla zmatek v hlavě. Léky nebrala. Chtěla již ale pomoci, uvědomovala si, že jí při poslední hospitalizaci bylo lépe.“
Od té chvíle již s lékaři dobře spolupracovala, účastnila se psychoterapie. S odstupem měsíců následovaly další dobrovolné hospitalizace. V lednu 2011 byla kvůli schizofrenii uznána za plně invalidní.
Člověk ztrácí zábrany
Dnes se ředitel školy Křivánek k případu vracet nechce. Na otázku, jestli se někdy učitelce škola omluvila, řekl MF DNES: „My jsme s ní zacházeli slušně. Pak jsem se někde doslechl, že je nemocná a má invalidní důchod.“
Tehdejší vedení ministerstva školství v čele s někdejším ministrem Ondřejem Liškou (SZ), které učitelku odsoudilo, se k případu již nechce vracet vůbec. Jenže pověst bývalé kantorky je zničena.
„Povídají se o ní podivné věci, to ano,“ připustil ředitel Křivánek.
Závažné duševní onemocnění přitom může mít různý rozvoj. V tomto případě byl plíživý. „Důsledkem takové poruchy je, že člověk ztrácí zábrany a dochází k bizarnímu chování,“ vysvětlil MF DNES renomovaný docent psychiatrie Karel Hynek. Sám má se schizofrenikem osobní zkušenost: před deseti lety jej při útoku dlouhým nožem téměř připravil o život.
Konstatuje též, že tlak médií v případě této učitelky paradoxně napomohl k její léčbě: jinak by se k ní zřejmě nemusela vůbec dostat.
Schizofrenie je nebezpečná právě v tom, že si ji pacient nemusí uvědomovat. Podle docenta Hynka tak nelze zabránit podobným případům.
Například i opakování nedávné tragédie ze Žďáru nad Sázavou, kde rukou schizofreničky zemřel student bránící spolužačku (více o tragédii čtěte zde). „Podobným útokům nemůžeme předejít, protože duševně choří byli, jsou a budou,“ podotýká Hynek.
Záběry ze Žďáru krátce po neštěstí:
14. října 2014 |
