Ve složité době lidé slyší takřka na každou slevu. A když je navíc bohulibá pro životní prostředí a ještě přinese peníze městské kase, zní to jako terno.
Návrh v tomto duchu dnes leží na stole znojemské radnice – žádá, aby politici přiklepli každému s trvalou adresou ve Znojmě slevu tisíc korun na městskou autobusovou dopravu.
„Všichni víme, že tu žije dost lidí, kteří zde nemají trvalé bydliště. Nic moc je k tomu totiž nenutí, tak proč si měnit doklady. Přitom pokud by se k pobytu přihlásilo sto nováčků, ze sta procent pokryjí příspěvek tisíc korun všem, kteří dnes mají předplatní jízdenku na MHD a město by to tedy nic nemuselo stát,“ navrhuje exstarosta Jakub Malačka (Naše Znojmo) s tím, že za každého „oficiálního občana“ úřad od státu inkasuje 13 tisíc korun ročně.
Vedení radnice s opozicí příliš nevychází, problém s lidmi bez trvalého pobytu, kteří využívají bezplatně služby, za něž jiní platí, však uznává. „Typicky jde o svoz odpadu, ale třeba i parkování, v důsledku čehož pak chybí místa pro ostatní,“ líčí mluvčí města Pavel Kovařík.
Jinde už slevy fungují
Vedení Znojma podle něj téma řeší a hledá způsoby, jak tento nešvar minimalizovat. Ve hře je i zavedení motivačního systému, jenž už jinde funguje. A sleva na MHD podmíněná trvalým pobytem cestujících je jednou z variant. Nicméně Malačkou naznačená čísla prý tak jasná nejsou.
„Pokud dáme dohromady počty držitelů předplacenek s potenciálními daňovými příjmy, nevychází to. Jednoduše na tyto bonusy vzniknou vyšší výdaje z rozpočtu města, než jsou potenciální příjmy. Šlo by tak spíše o prvoplánové populistické gesto než skutečné řešení problému,“ tvrdí Kovařík.
Motivační slevu 1 425 korun ročně už šest let úspěšně využívá Brno s dotačním programem Šalinkarta. Primárně nabádá obyvatele, aby více využívali městskou hromadnou dopravu, zároveň je v podmínkách začleněna včasná úhrada poplatku za svoz odpadu. Díky tomu se k trvalému pobytu hlásí i lidé, kteří tam dřív žili jen v nájmu a za popelnice neplatili.
Roční šalinkarta zlevní, ale jen pro Brňany a při koupi přes internet |
„Loni jsme dotaci uznali více než 35 tisícům Brňanů, což považujeme za úspěch. Za první čtyři letošní měsíce evidujeme přes dvacet tisíc žádostí, to naznačuje vyšší zájem než loni,“ vypočítává mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Fungující projekt zaujal v okolí, na cestování hromadnou dopravou nově od dubna přispívají vedlejší Modřice. Nárok na tisícikorunový bonus získal každý člověk s trvalým bydlištěm, využít se dá v krajském e-shopu na nákup předplatní roční či čtvrtletní jízdenky.
Radnice novinku mimo jiné odůvodňuje úlevou z rostoucích nákladů na živobytí. A také má narovnat fakt, že ačkoli do Modřic jezdí z Brna tramvaj, město leží v jiném tarifním pásmu. Místní tak zaplatí víc než třeba Brňané za zóny 100 a 101.
Radnice má už více než 200 zájemců. „Odhad je tisíc za rok,“ nastiňuje starosta Modřic Libor Procházka (nez.) s tím, že i tady přijdou zkrátka lidé, kteří městu něco dluží.
Nepřihlášené obyvatele odhalí data mobilních operátorů
Problém se značným množstvím lidí, kteří ve městě nemají přihlášený trvalý pobyt, nedávno začali řešit rovněž ve Vyškově. A motivaci k nápravě chtějí nabídnout i v Břeclavi.
„Podle dat, která máme od mobilních operátorů, totiž ve městě bydlí zhruba o dva a půl tisíce lidí více, než zde má zapsaný trvalý pobyt. Tyto rozdíly mohou v daňových příjmech činit až 32 milionů korun, které jdou jinam,“ hlásí mluvčí radnice Ivana Solaříková.
Nicméně Břeclav bonusovou cestou jít nechce. „Dávat slevy na základě zapsání trvalého bydliště považujeme za diskriminační vůči ostatním obyvatelům. Zvažujeme tak možnost jednorázového finančního příspěvku za přehlášení pobytu,“ dodává mluvčí.
Dva tisíce korun už před čtyřmi lety nabízeli za přehlášení trvalého pobytu v Kunštátu na Blanensku, jenže se to neosvědčilo. Příspěvek využilo jen pár mladých rodin, které se tam stejně chtěly nastěhovat, proto projekt stopli. V Třebíči naopak „černým pasažérům“ loni nabídli kromě městské dopravy zdarma i výhodné parkování a vstupné na památky a do akvaparku.
Trvalých pobytů na radnicích přibývá. Kvůli exekucím i vztahům s rodiči |
Z již zmíněných dat od mobilních operátorů každopádně vyplývá, že se počty oficiálních a faktických obyvatel enormně liší. Průzkum zjistil, že například v Brně se v denní špičce nachází až 491 tisíc lidí, v noci naopak počty klesly ke 410 tisícům. O víkendu pak mnoho lidí odjede na chaty, studenti se vrací domů, a tak čísla spadnou na pouhých 310 tisíc.
A když data dřív využila Centrála cestovního ruchu jižní Moravy, aby zjistila, kolik turistů se skutečně pohybuje po kraji, operátoři uváděli čtyřnásobnou cifru proti Českému statistickému úřadu, který vychází pouze z informací od větších ubytovatelů.
