Vysoké teploty provázejí vydatné přísuny deště a vlhkost vzduchu neklesá pod devadesátku, zatímco v jiných letech se v tomto období pohybovala kolem 58 procent. To je podle zemědělců klima jako stvořené pro plísně a hniloby.
"Nebezpečí plísní je vysoké. Straší nás na zelenině, obilovinách i ve vinicích," potvrdil ředitel břeclavské agrární komory Ladislav Sečkář.
Pěstitelé obilí se už teď loučí s úrodou ozimých ječmenů. Klasy už uzrály, kombajny je však nesklidí, protože by se propadly do země. "Celé klasy padají k zemi, hrozí znehodnocení úrody. Včera jsme s kombajny na chvíli vjeli do pole a obilí jsme "pojezdili násilím". Zůstaly tam ale hluboké koleje," přiblížil Pavel Veselý ze společnosti ZEČI Boleradice.
Hrozí i plísně
Obilovinám i zelenině hrozí plísně. Soukromý pěstitel Zdeněk Jakubčík ze Šakvic kvůli nim přišel o celou úrodu rané cibule. Vysel ji na podzim. Když ji však potřeboval před několika dny sklidit, začalo pršet. "Začala růst tráva a cibule začala hnít. Pod přívalovým deštěm se dala znovu do růstu a popraskaly slupky," uvedl.
Čtvrt milionu korun, které ho pěstování cibule na pěti hektarech stálo, teď podle něho skončí pod pluhem. Cibuli musí zaorat. Bojí se také o úrodu okurek. "Nakládačky mi teprve kvetou, a už jsou listy pokryté šedým povlakem plísně. A to je ošetřuji chemickým postřikem každé tři dny. V jiných letech to děláme v deseti až čtrnáctidenních intervalech," přiblížil Jakubčík.
Se sběrem by měl začít během týdne. Iluze si však nedělá. "Budu rád, když se nám podaří uskutečnit alespoň jeden sběr. Běžně jsme okurky sbírali celé prázdniny. Letos se nám ale celá úroda doslova utopí dřív, než začneme," dodal.
Výjimkou nejsou podle něho ani brambory. Už teď jsou na hlízách znatelné bílé tečky, jež věstí hnilobné zárodky. "Byly dlouho v mokré půdě, ta jim nesvědčí," vysvětlil Jakubčík.
Meruňky praskají a hnijí
Nápor dešťové vody nezvládají ani plody meruněk. Praskají a v ránách zahnívají. "Zrovna jsme objížděli sady a uvažujeme, jestli má vůbec cenu meruňky sbírat," zvažuje Pavel Veselý z boleradického zemědělství. Meruňkové sady se tu rozléhají na devadesáti hektarech.
S největší pravděpodobností však letošní úroda skončí v destilačním kotli. "Budeme asi pálit meruňkovici," říká pěstitel s nadsázkou.
Bojují i vinaři, réva podle nich zatím plísním odolává. Je to však za cenu vysokých nákladů na preventivní postřiky. I s těmi je ovšem problém. "Rozbahněná půda ve vinicích často brání tomu, aby do nich vjely postřikovače. Teď je přitom nejdůležitější aplikovat postřik proti plísni šedé, a to dřív, než se uzavřou střapce. Jde o dny, někdy i hodiny," přiblížil Martin Půček, tajemník Svazu vinařů České republiky.
O úrodě se bude mluvit až ve sklepě
Jaká bude letos úroda hroznů, si netroufá zatím odhadovat. "O úrodě budeme mluvit, až bude ve sklepě," říká. Vinaři se podle něho obávají také krupobití. "Zhruba před měsícem zničily kroupy například velkou část úrody na Znojemsku," připomněl Půček.
Podle Zdeňka Jakubčíka je to teprve začátek. Tlak klimatických podmínek na vznik plísní je podle něho obrovský. "Za posledních 48 let let se rostlinolékaři nesetkali s tak vydatnými srážkami v tomto období. S hrozny budou ještě obrovské problémy. Mohou shnít ještě před sklizní," varuje Jakubčík, který na vyhodnocování srážek spolupracuje s odborníky z rostlinolékařského ústavu. Tlak chorob je podle nich tak velký, že neustane ani po třech týdnech bez deště.
Snad jediným optimistou zůstává viceprezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla. Říká, že navzdory potížím má současné počasí i kladnou stránku. "Konečně přišla dlouho očekávaná voda. Zužitkují ji ještě jarní ječmeny a ozimé pšenice. Ty teprve dozrávají a předpovědi říkají, že počasí se umoudří. Úroda bude spíš dobrá než špatná," předpověděl Šnejdrla.
