Je to tím, že jaro nebylo. Zima přešla rovnou do léta. Plodiny začaly prudce růst a zemědělci se dostali do časové tísně. Pracují o víkendech i v noci.
"Takový nástup jara nepamatuji. Dlouho byla zima a mráz a pak během týdne vedro. Všechno roste příliš rychle," tvrdí František Hlaváč ze zemědělské společnosti v Násedlovicích na Hodonínsku.
Ovocné stromy už odkvetly
Meruňky a broskve v jejich i okolních sadech odkvetly během tří dnů. Plodů ale mají stromy podle sadařů zatím dost. Bojí se ale, že kvetly příliš brzy. "Ještě mohou přijít jarní mrazíky a nejcitlivější na mráz jsou právě malé plody. Mohly by opadat," míní Hlaváč.
Zhruba dvacetidenní náskok má i vinná réva. Zatímco loni touto dobou začínala teprve rašit, dnes už má lístky na deseticentimetrových letorostech.
"Je to velmi rychlý a nepřirozený vývoj. Struktura tkání je pak řídká a může být náchylnější k chorobám," míní vinař Vladimír Šabata z Přítluk na Břeclavsku.
Běžně stihnou před rozkvětem sadaři postříkat jabloně proti chorobám a škůdcům i třikrát. Letos stříkali jen jednou. Víckrát to nestihli. Vysoké teploty ženou přírodu prudce dopředu.
"Práce se nahromadily do krátkého časového úseku. Je to mnohem větší nápor než v jiných letech," potvrdil předseda Agrární komory Břeclav Ladislav Sečkář.
Podle Pavla Loskota, vedoucího sadů společnosti Zemos ve Velkých Němčicích, zemědělci čekali, že bude mít příroda po dlouhé zimě spíše zpoždění.
S překvapením, které narafičily náhlé tropické teploty, nikdo nepočítal. "Teď už mají květy jabloní několikadenní náskok před loňským normálem," upřesnil Loskot.
Sadaři přivezli k rychle kvetoucím stromům více včel
Z překotného vývoje sadaři radost nemají. V polovině května by mohly totiž přijít obvyklé jarní mrazíky a ovocné stromy by tak zastihly v nejkřehčím stadiu, kdy budou mít malé plody.
Například předloni, kdy mrazy přišly, opadalo až pětadevadesát procent ovocné násady. Stejné nebezpečí hrozí i meruňkám a broskvoním. V extrémně vysokých teplotách odkvetly za rekordní tři dny.
Pěstitelé do sadů museli dokonce navézt včely. "Měli jsme obavy, že je za tak krátkou dobu nestačí opylit. Přivezli jsme sedm pojízdných včelínů," uvedl Loskot.
Náhle vysoké teploty svědčí škůdcům, rychle roste i plevel. Aby pěstitelé neohrozili včely, vyjíždějí plevel postřikovat v noci, kdy nelétají.
Bude teplo, Zmrzlí možná vůbec nepřijdou
Starosti si dělají i pěstitelé obilovin. Chybí jim vláha. A vadí žhavé slunce. "To je teď nejhorší. Obilí už začíná usychat. Je vidět, jak už je od kořenů žluté," dělá si starosti František Hlaváč ze zemědělské společnosti v Násedlovicích na Hodonínsku.
Suchem opadávají i rozkvétající květy řepky. To je podle Hlaváče problém, který nikdo neovlivní. "Práce se vždycky nějak dožene, ale nebude nic platná, když nezaprší," míní.
Obavy mají i vinaři. Náhle vyrostlé letorosty i rozvíjející se listy mají slabou tkáň. Ta podle nich není příliš odolná chorobám. "Záleží na počasí. Pokud bude vlhko, houbové choroby, jakými jsou peronospora nebo padlí, můžou révu výrazně poškodit," obává se vinař Vladimír Šabata z Přítluk na Břeclavsku.
Meteorologové ale žádné výrazné změny počasí nepředpovídají. Teploty se tak dál budou šplhat ke dvacítkám. "Je pravda, že letošní jarní teploty přesahují průměr o pět až šest stupňů. Nejedná se ale o nic neobvyklého," popsal Miloš Dvořák z brněnské pobočky hydrometeorologického ústavu.
Co má náskokVinná réva - má dvacetidenní náskok. Loni teprve rašila, letos má už listy. Meruňky a broskve - kvetly jen tři dny, sadaři museli ke stromům přivézt včelíny, aby včely stačily květy opylit. Jabloně - místo tří postřiků před květem stihli sadaři jen jeden. Škůdci - vysoké teploty jim svědčí, přemnožili se. Plevel - zemědělci bojují s abnormálním růstem plevelů, stříkají i v noci. |
