Zvěř do nich totiž právě v tomto období klade mláďata, a když zemědělci vjedou do polí s moderními žacími stroji, mláďata, ale někdy i dospělé srny před nimi nestačí utéct. Ročně tak v kraji stroje usmrtí stovky kusů zvěře.
Zvířata nemají před stroji šanci uniknout. "Vloni nám na jednom lánu zemědělci posekali jedenáct srnčat. Zvěř nemá šanci uniknout. Stroje dnes mají velký záběr a jsou i mnohem tišší než dříve," říká Petr Schuttermeier, hospodář mysliveckého spolku z Chvalovic na Znojemsku. "Je to masakr. Ve vzduchu lítají nohy i hlavy mláďat, kosení nepřežijí ani malí zajíci a bažanti," říká.
Plaší je pachem
"Každý rok při kosení uhyne mnoho mláďat," tvrdí také hospodář mysliveckého spolku Podhoří ve Velkých Opatovicích Dušan Komoň. Dřív dávali myslivci do polí lesknoucí se alobaly. "K tomu jsme procházeli pole před kosením se psy, ale moc to nepomohlo," říká.
Letos poprvé začali používat plašiče. Ty vyhánějí z polí zvěř zápachem. "Do PET lahví jsme dali hadřík, který jsme namočili do tekutiny, která zapáchá. Obrátili jsme je dnem nahoru, napíchli na klacek a v poli je rozmístili po zhruba padesáti metrech. A zdá se nám, že to zabírá, zvěř se z něj stáhla před kosením pryč," říká Dušan Komoň.
Zvěř obvykle myslivci vyhánějí se psy. To ale není podle Komoně příliš účinné. "Pokud je lán příliš velký, pes je za tři čtvrtě hodiny už unavený a nepoužitelný," říká jednatel Českomoravské myslivecké jednoty v Blansku Jaroslav Zelený. Připomněl, že dříve tolik mláďat v tomto období nehynulo. Sekačky měly daleko menší záběr, byly hlučnější a nejezdily tak vysokou rychlostí jako nyní.
"Už jsme se setkali s případy, že i dospělé srně žací stroj usekl nohy," říká.
Někteří myslivci v kraji si na vyhánění zvěře pořídili i zvukové a světelné plašičky. Ty zvukové dávají na pole večer před kosením.
Neřeknou nám včas, stěžují si myslivci
Se synem je začal vyrábět Pavel Chalupa z Ústí nad Orlicí a tvrdí, že si je již od něj kupovali i myslivci z jižní Moravy. Například z Dolních Dunajovic, Tetčic, Blanska i dalších míst. V posledních dnech je do polí rozmísťoval například i Zdeněk Šebesta z Březí na Břeclavsku. "Celou noc plašič vydává přerušovaný zvuk, tak vyhání zvěř pryč," popsal.
Aby zemědělci zabránili škodám, zákon jim ukládá, aby včas informovali myslivce o tom, že chtějí vjet do polí kosit. "Jenže to moc nefunguje, někdy se o tom dozvídáme, až je pole pokosené," uvedl Petr Schuttermeier a tuto zkušenost mají i další myslivci v kraji. "Funguje to jen v případě, že předseda družstva nebo jeho pracovníci jsou také myslivci," dodal.
O letošním rychlém jaru nestačily ještě srny v některých lokalitách mláďata naklást. "U nás to letos vychází dobře, pícniny se kosí o čtrnáct dní dříve než obvykle a myslivci od nás říkají, že žádná mláďata ještě neviděli," řekl Schuttermeier. - Čtěte: Zemědělci nestíhají, jaro zrychlilo
I tak ale podle některých myslivců zhoršuje letos situaci velké sucho. "Tráva je nízká a řídká, a tak se zvěř více stáhla právě do vojtěšky, jejíž porosty jsou vyšší," říká Pavel Chalupa.
Při jarním kosení hynou i mláďata zajíců a žací stroje rozjezdí i vajíčka bažantů a koroptví. "Abychom tomu zabránili, chodívali jsme po polích, vajíčka sbírali a dávali je do líhní," říká například Jaroslav Zelený z Blanska.
