Podle Oldřicha Šebesty z Krajské hygienické stanice v Brně, jež dlouhodobě stavy komárů monitoruje, právě teď dosahuje vrcholu první vlna jejich výskytu. A je výrazně slabší než v předchozích letech.
„Když člověk vejde do lesa, má pocit, že je komárů hodně a že to štípe. Ale je to opravdu jen pocit,“ ujišťuje Šebesta.
Jeho tvrzení potvrzují data z pastí, které s kolegy klade v místech, kde se komáři líhnou. Patří sem místa v polesí Lanžhot a Tvrdonice, okolí rybníka Apollo v Lednici, Kančí obora mezi Lednicí a Břeclaví i loděnice v Hodoníně.
„Například u Pohanska, kde bývají mračna komárů, nebylo minulý týden ještě nic. Trošku horší je situace v lese mezi Lednicí a Břeclaví, ale ani zde se výskyt nevymyká běžnému stavu pro tuto dobu,“ podotýká Šebesta.
Zmizení komárů je přitom odrazem toho, v jakém stavu jsou lužní lesy, které v minulosti pravidelně zaplavovaly jarní rozlivy.
„Kalamitní druhy komárů jsou na plochu zaplaveného lužního lesa a okolních luk přímo vázané. Lesy jsou ale v posledních letech velmi suché,“ připomíná odborník s tím, že příliš nepomohlo ani povodňování, při kterém vodohospodáři a lesníci cíleně odpouštějí vodu z novomlýnských nádrží právě do lužních lesů.
„Voda se tady vždy velmi rychle ztratí. Nějaké louže, kde se komáři mohou vylíhnout, sice zůstanou, ale zdaleka se to na jejich počtu neprojeví tak, jako kdyby přišly záplavy,“ vysvětluje Šebesta.
O to jednodušší to mají lesníci, kteří zatím letos museli ošetřit přípravkem proti komářím larvám jedinou souvislou plochu, a to poblíž Týnce v polesí Tvrdonice. Víc bodavého hmyzu se zřejmě letos vylíhne v nádobách s vodou, kterou lidé shromažďují na zalévání svých zahrad. Podle Šebesty se situace ještě může změnit.
„Největší kalamity bývají v létě. Ty jarní jsou víceméně takovou rozcvičkou,“ upozorňuje. Zároveň by však lesy musely být zaplavené opravdu ve velké míře. „Les je skutečně suchý, menší bouřky se tam ztratí. Samotný déšť by nestačil, muselo by zřejmě přijít rozvodnění řek,“ přibližuje expert předpoklady komáří kalamity.
