Podle zjištění MF DNES totiž Krajský soud v Brně, respektive soudkyně Jaroslava Bartošová, stále pracuje na písemném vyhotovení rozsudku. Teprve po jeho rozeslání je možné odvolání podat. Běžná lhůta stanovená trestním řádem je přitom jeden měsíc.
„Standardní termín se v tomto případě prodlužuje s ohledem na složitost a rozsáhlost věci,“ uvedla pro MF DNES asistentka soudu Martina Vavříková. Dotaz, jak dlouho bude ještě vyhotovení rozsudku trvat, ponechala bez odpovědi. Stejně jako ten, jak časté je, že se píše takovou dobu.
Podle šéfa Soudcovské unie Libora Vávry taková délka sepisování verdiktu i jeho pokaždé zaskočí. Když byl předsedou Městského soudu v Praze, vždy v takových případech zjišťoval, proč úkon tak dlouho trvá. „S každým přibývajícím týdnem a měsícem se zvyšuje tlak i na vedoucího funkcionáře,“ podotýká Vávra. Právě nadřízený daného soudce povoluje prodloužení lhůty nad dvacet pracovních dní.
Vávra má nicméně pochopení pro rozsáhlost spisu i fakt, že soudkyně neřeší jen jeden případ. Komplexností spisu u kauzy Stoka ostatně argumentuje i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, jež případ dozoruje.
V korupční kauze Stoka uznal soud vinnými devět lidí včetně expolitika ANO |
„V odůvodnění se soud musí rovněž vypořádat s případnými námitkami a návrhy procesních stran, jimž nevyhověl. Lze si snadno představit, že různě rozsáhlý bude například popis deseti výpovědí svědků oproti padesáti, desetiminutová výpověď oproti několikahodinové, různě rozsáhlá je argumentace v případě, kdy obžalovaný svoji vinu doznává, než když ji popírá a soud na podkladě jiných důkazů jeho obhajobu vyvrací. Obdobně důležitým faktorem je pak i počet obžalovaných,“ brání soudkyni Radek Bartoš, náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci.
Nicméně kvůli současnému stavu nepravomocně odsouzení stále žijí v nejistotě. Ocitnou se za pár měsíců skutečně ve vězení, nebo bude pokračovat jejich dosavadní svoboda? Například hlavní aktér Jiří Švachula strávil po zadržení v březnu 2019 zhruba dvacet měsíců ve vazbě, poté byl sledován pomocí elektronického náramku. Teď tomu tak ale není u něj ani u ostatních. „Pod dozorem“ jsou pouze podnikatelé Saman El-Talabani a Pavel Ovčarčin, kteří byli už dříve pravomocně odsouzení za jiné delikty.
Další obžalovaný, podnikatel Petr Kalášek, zase neví, zda je definitivně zproštěn obžaloby, jak se dozvěděl letos v květnu. Stále nemá jistotu, co bude následovat. Jeho obhájce Pavel Hála i přesto chápe nestandardně dlouhé zpracování rozhodnutí. „Jde opravdu o rozsáhlý spis, navíc Jaroslava Bartošová patří mezi soudkyně, které jsou velmi precizní,“ říká Hála s tím, že si nemyslí, že by pracovala pomalu.
Sokol: Lidsky dost tíživé
Spis o tisíci stranách nicméně musela znát už při vyhlašování rozhodnutí a rozdělování trestů. To samo o sobě ale podle Jana Laty z Unie státních zástupců nestačí. „Jedna věc je znalost spisu, druhá pak její ‚přetavení‘ do písemného vyhotovení rozsudku. Nota bene pokud je zjevné, že bude napaden odvoláním, a je tedy nutné se v něm zvlášť pečlivě vyrovnat se všemi aspekty případu,“ vysvětluje.
Jenže podle prezidenta Unie obhájců a známého českého advokáta Tomáše Sokola je dlouhé čekání v rozporu s požadavkem na to, aby trestní řízení bylo co nejrychlejší.
„Speciálně pak jde o problém třeba v případě, kdy obžalovaný, který byl odsouzen k vězení, čeká tři čtvrtě roku na doručení rozsudku, pak dalšího tři čtvrtě roku nebo rok na odvolací jednání, a není-li rozsudek zrušen či zásadně změněn, pak zase dlouhé měsíce na verdikt odvolacího soudu. A přitom celou dobu žije ve stínu vědomí, že někdy v budoucnu ho čeká nástup za mříže. To je lidsky dost tíživé,“ líčí.
Tresty v kauze Stoka
|
A dodává ještě jeden kontrast, s nímž se musí obžalovaní a jejich obhájci vypořádat – v porovnání se soudy – bleskovou rychlostí. „Účastníci řízení mají osm dní na podání odvolání a jeho odůvodnění. A pokud to udělají jen stručně, aby byla zachována lhůta a následně bylo možné rozsudek o desítkách, ale i stovkách stran podrobně analyzovat, mnohdy přijde po měsíci nebo dvou od soudu výzva, aby odvolání do pěti dnů podrobně odůvodnili, jinak ho soud odmítne,“ poznamenává Sokol.
Každopádně v případě soudního projednávání Stoky nejde o první nezvyklé průtahy a kroky. Loni na podzim odročila soudkyně jednání jen za účelem vyhlášení rozsudku. Měl zaznít v prosinci, to se nakonec „z organizačních důvodů“ nestalo.
Když pak měla ohlásit verdikt letos v lednu, ani tenkrát z jejích úst nezazněl. Bartošová naopak prohlásila, že ve spisu chybí deset až dvanáct tisíc stran a že se bude muset dál pokračovat v hlavním líčení.
Olomoucké státní zastupitelství tehdy sdělilo, že inkriminovanou část žalobce do spisu nezahrnul, protože se jednalo o pomocný spisový materiál, o nějž se žaloba neopírala. Rozsudky tak zazněly až na konci května, kdy Jaroslava Bartošová zároveň prohlásila, že dodané tisíce stran byly z její strany nutné a že bez nich mohla rozhodnout jinak.
31. května 2022 |
