„Švachula řídil členy organizované skupiny, třeba tím, že neveřejné a tajné informace předával Samanu El-Talabanimu,“ řekla soudkyně Jaroslava Bartošová. Talabani byl podle ní v roli výkonného článku. Byl přímo podřízený Švachulovi. Jeho role spočívala v zajištění konkrétních stavebních firem a bral za to neoprávněně provizi.
Za zvlášť závažný zločin zjednání výhody při veřejné zakázce a účast na organizované zločinecké skupině soud vyměřil Švachulovi trest 9,5 let vězení a propadnutí majetku za miliony korun. Kromě hotovosti a peněz na účtu jde o dvoje hodinky značky Rolex a devět dalších.
Talabani, který už dnes sedí ve vězení za jiný zločin, dostal souhrnný trest šest let vězení. Dále také peněžitý trest milion korun a zákaz činnosti statutárního orgánu v obchodních společnostech a zastupování takových lidí na základě plné moci v délce deset let. Musí také zaplatit milion korun.
Kromě Švachuly a Talabaniho uznal soud vinným také podnikatele Pavla Ovčarčina, Lubomíra Smolku a jeho firmu Kros-stav, Luboše Krejčího a jeho firmu UNO, dále někdejšího vedoucí Správy nemovitostí na Brně-střed Petra Kosmáka, šéfa investičního odboru na Brně-střed Petra Liškutina, který byl zároveň místostarostou za hnutí ANO v Brně-Ivanovicích, a rovněž bývalého politika ODS Jiřího Hose.
„Ovčarčin byl další článkem pod Talabanim. Sám nebo s bývalým politikem ODS Jiřím Hosem či podnikatelem Lubomírem Smolkou oslovoval stavební firmy, předával jim informace a také od nich vybíral úplatky,“ doplnila soudkyně. Ovčarčin, který stejně jako Talabani už dnes sedí ve vězení, dostal souhrnný trest šest let za mřížemi a peněžitý ve výši 500 tisíc.
Většina obžalovaných dostala podmínku
Lubomír Smolka, který se v minulosti přiznal k předávání úplatků, dostal tříletý trest vězení, podmínečně odložený na zkušení dobu pěti let. Podobně s pětiletým podmínečným odkladem tříletého trestu vyšel Petr Kosmák, úplně stejný trest a podmínku dostal i Petr Liškutin a Jiří Hos.
Rozdílné jsou však peněžité tresty. Smolka musí zaplatit tři miliony korun, Kosmákovi propadlo přes tři miliony, Liškutinovi propadlo 352 tisíc a zaplatit musí ještě dva miliony, Hos další tři miliony.
Podnikatel Michal Unzeitig a Luboš Krejčí dostali trest jeden rok vězení, podmíněně odložený na zkušební dobu dvou let. Oba také dostali peněžitý trest 250 tisíc korun.
Stavební firma Kros-stav se nebude smět po deset let účastnit veřejných zakázek a musí zaplatit pokutu milion korun. Druhá obžalovaná firma UNO dostala zákaz na tři roky a pokutu 300 tisíc.
Obžaloby naopak soudkyně zprostila dva podnikatele, a to Ivana Trunečku a Petra Kaláška. Druhý zmíněný se jako jeden z mála dostavil na dnešní líčení. Kromě něj už dorazil jen Lubomír Smolka, ostatní se z jednání omluvili.
Obžalovaní si ponechali lhůtu na odvolání. Státní zástupce s verdiktem spokojený nebyl. Oznámil, že podá protokolární stížnost.
Zmanipulované zakázky za 260 milionů
Firmy poskytovaly zpravidla deset procent ceny zakázky jako úplatek, a to za informace o zakázce, její předběžné hodnotě, projektové dokumentaci a podobně. Mezi těmi, které tyto úplatky poskytly, u soudu zazněla jména společností Barák-stav, IMOS Brno, PSK Brno, Kros-stav, ale i další.
Inkriminované zakázky byly zpravidla malého rozsahu, jednalo se třeba o výměny oken na městských bytových domech, zateplení fasád, opravu kotelny, ale také o opravu funkcionalistické zastávky na Obilním trhu v Brně. Jejich počtem si však i tak obžalovaní přišli na velké peníze. Hodnota zmanipulovaných zakázek totiž převyšovala 260 milionů korun.
Korupce na radnici se podle státního zastupitelství odehrávala při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019. Získávaly je vybrané spřátelené firmy a cena se uměle zvyšovala. Úplatky činily obvykle deset procent ceny zakázky.
Firem zúčastněných v systému bylo několik a vždy vyhrála předem vybraná, ostatní podle obžaloby dělaly takzvaně křoví. Výše úplatků podle obžaloby dosáhla až 47 milionů korun, šlo o 27 zakázek městské části Brno-střed, a o další desítky ovlivněných zakázek na správě nemovitostí městské části. Švachula vinu popírá. Už dříve řekl, že se sám stal obětí nátlaku od spoluobžalovaného podnikatele Samana El-Talabaniho.
Soud se případem zabývá od podzimu 2020. Původně už loni na podzim dokončil dokazování a tehdy zazněly i závěrečné řeči. V prosinci pak měl být vynesen rozsudek, nakonec bylo stání z organizačních důvodů přesunuto na konec letošního ledna.
Ani tam ale verdikt nezazněl a soudkyně si vyžádala další důkazy. Podle soudu státní zastupitelství nedodalo do spisu až 12 tisíc stran, se kterými se obhájci teprve museli seznámit. Dokazování bylo poté dokončeno letos v dubnu.
