V následující dekádě Brno plánuje postavit více než tisícovku levných nájemních bytů. Ve stejném stylu chtěly svým obyvatelům pomáhat také mnohé jihomoravské vesnice. Plány jim ale překazilo ministerstvo pro místní rozvoj, které zpřísnilo podmínky pro udělování dotací na sociální bydlení.
Podle původního návrhu úředníků měly obce udržovat byty pro nízkopříjmové rodiny minimálně pět let. Nově však tuto hranici posunuli na čtyřnásobek. „Měli jsme už za čtvrt milionu připravené podklady ke stavbě pěti bytů. Nicméně dvacet let je pro rodiny s nízkým příjmem udržet nedokážeme. Museli bychom ubytovávat lidi ze širokého okolí, abychom tyto podmínky splnili. Projekt by ztratil smysl, bytový dům chceme pro místní,“ uvedl například starosta Velatic na Brněnsku Jan Grolich (KDU-ČSL).
Po splnění pětileté lhůty vedení obce zamýšlelo obecní byty nabídnout jako startovací mladým rodinám, případně seniorům. „Nechceme, aby se stěhovali pryč z Velatic,“ vysvětlil Grolich.
Tři podkrovní byty plánovali postavit i v Hruškách na Vyškovsku. „Stejně jako Velatice máme hotový projekt. Po splnění pětiletého období jsme chtěli byty poskytnout seniorům. Nové podmínky pro nás nejsou přijatelné. Přesto doufám, že se v budoucnu podaří na stavbu najít peníze v obecním rozpočtu,“ podotkl starosta Jan Kauf (nez.).
Zájem je i tak, tvrdí ministerstvo
A není sám. Prostřednictvím nových bytů plánovali mnozí jihomoravští starostové alespoň částečně zabrzdit dlouhodobý pokles obyvatelstva na venkově. S pomocí státu ale počítat nemůžou. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž podmínky znovu měnit nehodlá. Chce docílit toho, aby nové bydlení co nejdéle sloužilo nejchudším rodinám.
„Nejde o běžné komerční byty určené k prodeji. Mají sloužit skutečně těm nejpotřebnějším. O snížení hranice proto neuvažujeme také proto, že jsme vycházeli z požadavků Evropské komise. Navíc i přes dvacetiletou udržitelnost jsme zaznamenali velký zájem žadatelů. Jde o projekty v hodnotě dvou miliard korun,“ vypočítal mluvčí ministerstva Vilém Frček.
Příjem žádostí začal letos v září. Dosáhnout lze na příspěvek, který pokryje více než 90 procent nákladů. Osoba, se kterou následně obec uzavře nájemní smlouvu, nesmí mít průměrný čistý měsíční příjem rok před uzavřením dohody vyšší než 0,6násobek průměrné měsíční mzdy. Nájemné za metr čtvereční sociálního bytu pak nesmí překročit 57,50 koruny.
„Jde nám o to, aby bylo na venkově obecní nájemní bydlení. Zároveň jsme si vědomi toho, že musíme řešit také sociální bydlení. Tudíž přicházíme s programem, který tyto dvě formy kombinuje. Navíc chceme, aby se sociálně vyloučení lidé lépe zapojili do společnosti. Obce by ve výsledku měly mít bytové domy, kde budou žít lidé využívající sociální i obecní bydlení,“ hájí smysl projektu a jeho nastavení ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).
Mnozí starostové to však vidí jinak. Předseda Svazu měst a obcí a kyjovský starosta František Lukl (Sedmadvacítka nezávislých) proto plánuje opět otevřít debatu o podmínkách udělení dotace. Starostové se sejdou se zástupci ministerstva příští týden. „Naším záměrem je postavit sociální byty také v Kyjově. A zmírnění podmínek bychom uvítali. Už dříve jsme usilovali o snížení doby udržitelnosti bytů pro nízkopříjmové rodiny z dvaceti na deset let, ministerstvo však bylo neoblomné. Zkusíme se o tom znovu pobavit a přednést argumenty,“ vysvětlil své plány Lukl.
Fakta Sociální bydlení Jedná se o formu pomoci domácnostem, které si nedokážou svépomocí zajistit bydlení. V Česku nyní pro nízkopříjmové rodiny staví byty obce, které mohou za určitých podmínek čerpat dotace přes ministerstvo pro místní rozvoj. Nájemce nesmí mít průměrný čistý měsíční příjem vyšší než 0,6násobek průměrné měsíční mzdy. Na podobném principu fungují i startovací byty pro mladé, které obce za výhodných podmínek nabízejí lidem začínajícím samostatný život.
