Mladí radši mudrují na Facebooku, než aby se zapojili do dění v obci

  10:19aktualizováno  10:19
Na venkově se podle Františka Lukla dá žít příjemněji a bezpečněji než ve velkém městě. I tak však menší sídla nedokážou konkurovat těm velkým, především jejich službám a dopravní dostupnosti. Z venkova tak odcházejí hlavně mladí lidé, upozorňuje předseda Svazu měst a obcí ČR.

František Lukl je starostou Kyjova a už čtyři roky předsedá Svazu měst a obcí ČR. | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Proč dnes venkov nevzkvétá, když je „tak přitažlivý“?
Zhoršuje se dopravní dostupnost, omezují služby, a tím se venkov především pro mladé aktivní lidi stává neatraktivním, a tak ho opouštějí. Pokud tam však mládí nebude zastoupeno, do budoucna nemusí vzkvétat.

Většina mladých odchází kvůli studiu a práci. Tomu se asi nedá zabránit...
Nemusí na venkově pracovat – s odbornými pozicemi tam nenajdou uplatnění. Ale mohou tam bydlet. Dnes není problém za prací hodinu dojíždět – i ve velké aglomeraci než přejedete z jednoho konce na druhý, tak to trvá. Je třeba, aby se lidé po práci vrátili domů do té vísky.

Ale venkov přece nikdy nebude schopen nabídnout to, co velké město.
Jenže tam lidé musejí mít alespoň zázemí v podobě základních služeb od obchodu přes poštu a dobrou školku po fungujícího lékaře, aby se tam cítili bezpečně a šťastně.

Mají však vedení velkých měst zájem, aby z nich lidé odcházeli do menších obcí?
Určitě. Debatujeme s primátory na toto téma i ve vztahu k cestovnímu ruchu. Existuje pár center, která turisté navštěvují, a místní, které tím obtěžují, říkají: „Najděme i jiná místa a rozprostřeme to.“ To je obdobná paralela. Dnes velká centra praskají ve švech. Pokud udržíme lidi, aby bydleli a trávili volný čas na venkově a do center dojížděli jen za prací, tak na tom vydělají všichni. Navíc se tam mohou cítit svěžeji, a to nejen díky životnímu prostředí. Je tam i nižší kriminalita, lidé se více znají, žijí v přátelštější atmosféře. To by mohlo celé společnosti pomoct.

František Lukl

Je mu 41 let, vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Už čtvrtým rokem předsedá Svazu měst a obcí ČR, předtím byl čtyři roky jeho místopředsedou. Už čtrnáct let také řídí z pozice starosty jihomoravský Kyjov. Mezi lety 2013 a 2014 byl půl roku ministrem pro místní rozvoj ve vládě Jiřího Rusnoka.

Existuje nějaký příklad, kde už to jde dobrým směrem?
Jižní Morava. Je typická tím, že je tam i díky zemědělské produkci venkov zachován, a problém s tím, že by se lidé stěhovali do velkých center, příliš nemají. Ba naopak, lidé vidí ve venkovu potenciál a mnozí se snaží najít své rodinné zázemí mimo Brno.

Může vláda nějak pomoci, aby se z venkova neodcházelo?
Musí jít o paletu všeho. Od spravených komunikací přes lékařskou péči a obchody se základními potravinami až po úřady. Proto Svaz měst a obcí ČR bojoval proti rušení matrik na malých obcích. Jinak by se opět muselo za agendou jet do většího města. Totéž platí pro pošty. Pokud toto člověk v obci nenajde, bude se velmi rozhodovat, jestli tam chce zůstat a nepřestěhuje se raději o dvacet kilometrů dál. A nejde jen o mladé.

Myslíte si, že dojde v brzké době k zlepšení?
V průběhu posledních měsíců vnímám obrat k lepšímu. Ministerstvo pro místní rozvoj se snaží opravovat komunikace, ministerstvo zdravotnictví dává stipendijní programy, které mají udržet lékaře v obcích. Je však nutné dodat – nestačí to. Třeba ti lékaři – v obcích jsou neskutečně přetěžování, mají i dva tisíce pacientů a doktor ve městě tisíc.

A co by se mělo ještě udělat?
Pokud chceme, aby venkov vzkvétal a žil, je důležitý i jakýkoliv rodinný podnik, malé farmy, truhlářské dílny. Z ekonomického pohledu to asi nemá vliv, ale pro dané místo obrovský. Byť firma zaměstnává čtyři lidi, tak tím podporuje kulturní a společenské dění v obci. Je proto vhodné ji podpořit, třeba daňovými nástroji. Někteří říkají, že by to byla nekalá konkurence. Já si však myslím, že na tom vydělají všichni.

Můžete ukázat na vzorovou obec či menší město, které jsou občansky vybavené, místní jsou spokojení a jde tam najít práce?
Je to velmi složité – jako určit, které z dětí máte raději. Ale navedu čtenáře na soutěž Vesnice roku, do které se každoročně hlásí desítky obcí. Nejdůležitější je, že ukazuje příklady dobré praxe, a co je neméně důležité, obec to stmelí a všechny komunity v ní táhnou za jeden provaz. I po soutěži.

Byl jste jedním z největších kritiků novely zákona o střetu zájmů, který nutil každého hejtmana, radního i starostu vkládat do otevřeného registru majetkové přiznání. Varoval jste, že především malé obce už nikdo nebude chtít vést.
Jsem velmi rád, že Sněmovna uznala naše argumenty a zákon změnila. Nikdo ze starostů nechce nic skrývat, nicméně tak citlivé údaje, jako jsou zůstatky na účtech, by měly být přístupné pouze orgánům činným v trestním řízení. Než se zákon změnil, stávalo se, že si majetkové poměry starostů lidé promítali v hospodách a oni byli terčem posměchu. Rozsah toho, co se do registru zavádí, sice zůstal stejný, ale nahlížet do něj mohou pouze dozorové a kontrolní orgány, což je v pořádku. I tak rezignovaly desítky zastupitelů. A stále existují obce – a je jich pořád víc – kde chybí vůle kandidovat do zastupitelstva.

Proč?
Mnozí starostové před loňskými komunálními volbami skončili, protože byli ve funkci od revoluce, dosahovali důchodového věku a chtějí podzim života věnovat rodině. Druhá část vnímá obrovskou byrokratickou zátěž a stále se zvětšující odpovědnost za finance a nechtějí jít do rizika.

Nemělo by být naopak v dnešní online době papírování méně?
Přesně, databáze by měly být daleko víc propojené. Instituce by měly víc využívat svých možností a méně zatěžovat nejen starosty, ale třeba i podnikatele.

Sám jste starostou Kyjova, můžete přiblížit, kolik času vám zabere papírování? A mění se ta časová náročnost v letech?
Čím menší obec, tím větší byrokratická zátěž pro starostu. Ve větších obcích má k ruce lidi, na které může přenést některé úkoly – přepis žádostí o dotaci, vyvěšování záměrů. I tak podepisuji denně desítky různých listin, které se týkají smluvních vztahů, žádostí o dotace. Odpovídám řádově na sto mailů. Myslím, že to zabírá čím dál víc času i proto, že jsou větší dotační možnosti. Na jedné straně máte možnost získat víc finančních prostředků, na druhou s tím souvisí administrativa. I v tomto by se mohla ministerstva zkoordinovat z hlediska dokladování. Aby starosta věděl, že když žádá o dotaci, musí doložit toto a toto a nemusel dlouze hledat v podmínkách dotace, jestli tam není změna v povinných přílohách.

Co je nejlepší kvalifikací pro člověka, který se chce stát starostou? Nejdůležitější je chuť a energie dát obci maximum. A dnes se k tomu čím dál víc přidává i schopnost dobrého správce. Aby měl znalosti zákona o obcích, obecního zřízení, tedy jakési základní právní minimum.

Zapojují se do dění v obcích i mladí lidé?
Začínají se víc zajímat o dění v obci, ať už prostřednictvím spolků, nebo aktivním vstupem do politiky. Buď chtějí pokračovat v tom dobrém, nebo chtějí změnu. Uvědomují si potenciál místa. Chtějí na sebe vzít odpovědnost a pouze neremcat na Facebooku a v hospodě. Není jich však mnoho. Daleko více je těch, co jen mudrují.

Jak obcím pomáhá nynější úprava rozpočtového určení daní?
Svaz měst a obcí velmi usiloval, aby došlo k navýšení procenta, které obce získají z DPH. A to se před dvěma lety povedlo. Většina starostů potvrdí, že daňové příjmy jsou mnohonásobně vyšší, a i proto si mohou dovolit investiční boom. Premiér zmiňuje, kolik mají radnice na účtech, a já říkám: ano, protože jsme nejlépe hospodařícími subjekty veřejné správy a chováme se jako v rodině, šetříme na horší časy. Chtěli bychom ale dosáhnout ještě podílu na spotřební dani tak, aby obecní rozpočty dýchaly s rozpočtem státním.

Jak bude vypadat venkov za padesát let? Nehrozí, že se z něj stanou jen satelitní městečka, kam se budou lidé jezdit vyspat?
Moc bych si přál, abychom i nadále měli v republice krásnou mozaiku velkých měst i malých vísek. Stát pro to však musí něco udělat. A musí fungovat i spolupráce mezi obcemi. Aby se mezi sebou vzájemně domluvily, že v některé funguje lékař, v jiné školka, v další pošta. Tedy aby existovalo přirozené propojení a dostupnost a stále jsme nehledali důvody, proč něco nejde.

Nejčtenější

Na farmu už ne! Pomohl mu slovenský parťák, teď se Nečas chystá na galeje

Martin Nečas ze Charlotte se raduje po zisku Calder Cupu.

Jako první se útočník Martin Nečas nedočkavě vrhl na kapitána Patricka Browna, jenž zrovna převzal Calder Cup pro krále...

Naděje pro chudé i peklo pro sousedy. Sociální byty v Brně vzbuzují vášně

Ludmila Funtyová s partnerem a třemi dětmi už více než dva roky díky projektu...

Ohledně sociálního bydlení v Brně proti sobě stojí dva tábory. První, prezentovaný aktivisty blízkými Žít Brno,...

Někomu se nechtělo sesedat z kola, přes rušnou silnici namaloval cyklopruhy

Na rušnou silnici v Hladíkově ulici v Brně někdo namaloval nelegální přejížděcí...

Sesednout z kola, dojít s ním k nejbližšímu přechodu a pak dokráčet zpátky na cyklostezku. Takový způsob překonání...

Elektrokola škodí Pálavě i Podyjí, z rezervací se staly „tělocvičny“

Cyklista na elektrokole v lese

Móda elektrokol dělá těžkou hlavu ochráncům přírody. Problém ilustruje fotka z Facebooku. Cyklista s širokým úsměvem...

U Znojma zemřel po nehodě člověk, tři jsou těžce zranění

Na 42. kilometru dálnice D1 spadl na muže strom. Letěl pro něj záchranářský...

Po čelním střetu dvou osobních aut u Dobšic u Znojma na silnici I/53 jeden člověk zemřel, další tři jsou těžce zranění....

Další z rubriky

Plán na omezení dopravy u nádraží v Brně padl. Nové vedení auta nevyžene

Prostor před brněnským hlavním nádražím.

Více než rok oddalování umístění zákazových značek u hlavního nádraží v Brně nakonec vzalo za své s výměnou ve vedení...

Lidi kolem kamenolomu budí hluk, kvůli dopravním zácpám se pracuje v noci

V kamenolomu v brněnském Komíně plánuje developer postavit bytový soubor, který...

S dopravními komplikacemi v Brně se firma, jež připravuje kamenolom v Komíně na stavbu bytů, rozhodla vypořádat po...

Někomu se nechtělo sesedat z kola, přes rušnou silnici namaloval cyklopruhy

Na rušnou silnici v Hladíkově ulici v Brně někdo namaloval nelegální přejížděcí...

Sesednout z kola, dojít s ním k nejbližšímu přechodu a pak dokráčet zpátky na cyklostezku. Takový způsob překonání...

Najdete na iDNES.cz