Svatý Leonard nově nevzhlíží k nebi, ale se skloněnou hlavou přemítá o současné přelomové době. | foto: Luba Mrkvica

Svatý Leonard nově dohlíží na vinice, místo okovů má ale v rukou MacBook

  • 3
Dříve stávaly kolem vinohradů kapličky a boží muka. V poslední době je však na Břeclavsku nahrazují moderní sochy, které z vinic dělají živé galerie pod širým nebem.

Když mladé Vinařství Plenér koupilo pod Pálavou svou první vinici Nad svatým Leonardem, netušili v něm, proč se jmenuje právě takhle. Jednoho dne však objevili v trávě zarostlý podstavec, který mohl být základem sochy.

„Po pátrání na památkovém ústavu jsme zjistili, že podstavec patří soše svatého Leonarda, která byla po rekonstrukci přemístěna do obce Klentnice. Historie této sochy je zajímavá a táhne se až do roku 1790. Jejím autorem je Karel Sklenář a důvodem, proč zde socha stála, bylo, že tímto místem vedla stará kupecká cesta mezi Pavlovem a Mikulovem a svatý Leonard byl jejím patronem,“ vysvětluje spolumajitel vinařství Ivo Marek.

V Plenéru se rozhodli sochu do vinohradů znovu instalovat, ovšem na trochu jiném místě a hlavně v novém pojetí. Oslovili sochaře Petra Křiváka, který vytvořil podobu Leonarda coby patrona sedláků, zemědělců, vězňů a duševně nemocných.

„Celá tvorba trvala zhruba rok. Zpočátku se vše tvořilo 3D sochařstvím, takže skenováním a tvorbou modelu. Hodně pracuji s nedokonalostí ve skenování a v práci používám prvek náhody a chyby. Poté přišlo na řadu klasické sochařství, takže modelování, formování a odlévání. Pro něj jsme použili speciální beton, který je pevný a používá se k sochařství. Také jsme k němu přidali černý pigment,“ popisuje Křivák techniku své práce.

Leonard už nevzhlíží k nebi

Původní svatý Leonard bývá vyobrazován v černém mnišském hábitu s mitrou na hlavě, nesoucí knihu a okovy. Bolestně se dívá k nebi a Bohu s útrpným výrazem ve tváři. Jeho současná podoba ve vinici je však jiná.

„Má sice černý hábit a kapuci, ale rozhodl se, že vyjde vinohradem nahoru, neb stará kupecká cesta už zanikla. Nechce zůstat sám, chce být s lidmi, kteří na Pálavu jezdí. Žije ve svobodném státě, a tak odhodil okovy, jeho knihou je MacBook a kabát je roztrhaný pálavskými větry,“ přibližuje Marek.

Leonard podle něj již nechce bolestně vzhlížet k Bohu pro pomoc, je však stále pokorný a s hlavou skloněnou k zemi přemítá o současné přelomové době. 

„Možná přemýšlí o tom, co nám vzal či dal covid. Nebo o vykořenění tohoto kraje, kde se původní obyvatelstvo muselo vystěhovat a přišli lidé noví, kteří k danému místu neměli žádný vztah, ale v průběhu generací si ho vybudovali. Anebo jen přemýšlí nad tím, jak obrátit opět lid k víře v Boha, kterou zde historicky ztratil,“ podotýká spolumajitel vinařství.

V Popicích vznikla křížová cesta

Leonard je nejmladším přírůstkem do rodiny soch, které v posledních letech vyrostly mezi vinohrady a jsou oblíbeným cílem turistů.

„Nad Pavlovem je to socha svaté Anežky, ve Strachotíně Památník Cyrila a Metoděje a v Dolních Věstonicích Pálavský anděl lásky,“ vypočítává vinařka z Plenéru Dominika Černohorská. Na okraji Dolních Věstonic zase stojí velká Věstonická venuše.

Před pár měsíci vznikla v Popicích také křížová cesta mezi vinohrady, kterou nechalo vytvořit Vinařství Židek. Anna a Rudolf Židkovi ji vybudovali na vlastní náklady ve viniční trati Svidrunk a od každého zastavení je výhled na nedalekou Pálavu i Mušovská jezera. Přístup na křížovou cestu je pro všechny volný. 

Pod její podobu se podepsala výtvarnice Jaroslava Sojneková a textem ji doplnil básník Jindřich Zogata. Sochařské zpracování návrhu do mramoru provedli sochař Václav Kyselka a výtvarník Jan Sojnek, přičemž k realizaci rodina Židkova vybrala bílý supíkovický mramor.