„Když jsem se syna ráno ptal, jestli chce jít do školky, tak se moc těšil. Obzvlášť proto, že jde do té nové,“ směje se Jiří Barbořák, který má v Hruškách školkového „prvňáčka“.
Podobně se těší z opravené školky i Patricie Nešporová. Její dcera musela denně nasedat do autobusu a do školky jezdit do nedalekého Lanžhota. „I když cestování zvládala dobře, to, že je v Hruškách školka znovu otevřená, je pro nás určitě pohodlnější,“ vyznává se.
První den dorazila do školky zhruba třetina z celkových 75 dětí, protože v obci řádí neštovice.
Když přitom těsně před koncem minulého školního roku přešlo přes Hrušky tornádo, nebylo vůbec jisté, jak dlouho se školka bude opravovat.
„Všude byly díry, strop byl pryč, střecha pryč, všude špína, nepořádek, třísky ve stěnách i v lehátkách, hračky poházené všude,“ popisuje okamžik, kdy se po tornádu do své školky poprvé podívala, ředitelka Lenka Předinská.
„Seděla jsem na sloupku a plakala jsem. Říkala jsem si, že se to snad nedá spravit. Že to bude šílená práce,“ přiznává, že i na ni v první chvíli padaly chmury.
Děti dojížděly rády
Vzchopit se však musela velmi rychle. Alespoň těm dětem, které se přihlásily do školky na prázdniny, bylo nezbytné zajistit provoz. A ideálně k tomu přibrat i děti, jejichž rodiče se potřebovaly věnovat opravám svých domovů. „Měli jsme jedinou starost. Aby děti byly z té hrůzy pryč. Aby nezažily tu bezmoc,“ popisuje ředitelka.
Pomocnou ruku podali z okolních obcí. O prázdninách tak děti z Hrušek jezdily nejprve do Prušánek, pak do Dolních Bojanovic a od září do Lanžhota, kde jim místní škola dala k dispozici dvě třídy. Ty nejmenší děti zůstávaly v Hruškách ve společenské místnosti zemědělského podniku, aby nemusely dojíždět autobusem.
„Bylo to velmi náročné. A já rodiče i učitelky obdivuji, jakou měli trpělivost,“ říká starostka Hrušek Jana Filipovičová (za KDU-ČSL). „Ale co mám informace od rodičů, děti dojížděly rády, považovaly to za velké dobrodružství. A i páni řidiči se k nim chovali kamarádsky. Byl to jeden velký výlet, který nám ale konečně skončil,“ dodává se smíchem.
Ostatně obec musela i na dopravu dětí do Lanžhota doplácet. Konečný účet, v němž se sčítají náklady na opravu školky, zatím nemá. První část oprav za asi osm milionů korun je již uhrazená, podobnou částku věnovala formou práce firma Metrostav, která školku opravovala.
A to ještě rekonstrukce zdaleka neskončila. „Čekají nás opravy venkovních prostor a rekonstrukce zahrady, se kterou počítáme někdy v jarních měsících,“ informuje starostka. Celkově se počítá s náklady kolem 30 milionů.
Škola otevře v pondělí
Prostorově zůstává mateřská škola stejná. Nicméně v rámci rekonstrukce přidali v Hruškách rekuperaci, aby děti mohly dýchat čistý vzduch. „Pořád jsou tu rozbité věci, máme tu rozlámaný nábytek, ale postupně se všechno spraví,“ věří ředitelka Předinská.
Zatímco na mateřskou školu už si děti zvykají, do té základní se dnes teprve začal stěhovat nábytek z Tvrdonic, kde školáci našli dočasný azyl. Do své domovské školy se vrátí v pondělí.
„Nicméně na budově základní školy budou nadále probíhat opravy. Bude se opravovat fasáda, tělocvična, která utrpěla škody, a máme připravenou projektovou dokumentaci na rekonstrukci přilehlého víceúčelového hřiště, se kterou bychom chtěli začít na jaře,“ vypočítává Filipovičová.
Od příštího školního roku by se děti měly vracet do školy v podobě, jak ji znali dřív.
