Na Břeclavsku postaví další skleník budoucnosti. Zřejmě na okurky

Plocha skleníků ve Velkých Němčicích na Břeclavsku, která už dnes zabírá místo velké jako Václavské náměstí, by se měla do roka téměř zdvojnásobit. Vedle stávajících dvou skleníků na moderní pěstování rajčat vyroste další, téměř čtyřhektarová stavba. Tentokrát zřejmě pro okurky.

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

I na nové ploše by se zelenina měla pěstovat supermoderním způsobem. Bez půdy a s pomocí počítačových technologií. Zemní práce už v areálu začaly. V tuto chvíli firma Agro Maryša připravuje projekt a ladí jej s nizozemským dodavatelem technologie. 

„Skleník by měl být čtyřhektarový. Mohl by také sloužit pro pěstování rajčat, protože technologie jsou velmi podobné, avšak na této ploše uvažujeme o okurkách,“ uvedl šéf skleníků Josef Karpíšek.

Výdaje na stavbu nového skleníku podle něj přesáhnou sto milionů korun.

Po roce provozu prvního skleníku je to odvážná investice. Rajčatům z Velkých Němčic se však, jak se zdá, daří. V loňském roce jich z farmy pod značkou Čerstvě utrženo na trh putovalo 1 100 tun.

Potenciál skleníku je však ještě nejméně o dvě stě tun vyšší. Zvláště nyní, když má farma za sebou zkušební první rok, kdy se ladil provoz, technologie, pracovní postupy i počet zaměstnanců.

Rajčata se postupně dostávají do obchodní sítě a podle Karpíška na ně lidé reagují velmi pozitivně. Zatím jsou k dostání třeba v Makru či v internetovém supermarketu Rohlík.cz. To, jestli je do budoucna lidé seženou i v dalších řetězcích, bude záviset hlavně na nich.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

„Na začátku vždy musí být poptávka. Zákazník musí přesně vědět, co chce,“ naznačuje Josef Karpíšek.

U dovozové zeleniny, jež cestuje přes půl Evropy, trhá se ještě zelená a dozrává v umělé atmosféře, je podle něj sice nižší cena, chuťové vlastnosti se však s plody z tuzemských skleníků nemohou rovnat.

„Záleží tedy na ochotě zákazníka odsunout do ústraní to levné dovozové a dát vyšší cenu za kvalitu,“ připomíná Karpíšek s tím, že u rajčat pěstovaných ve sklenících cenu ovlivňují provozní náklady, které jsou velké zvláště přes zimu.

V tuto chvíli se o rajčata stará zhruba 60 zaměstnanců. Dalších nejméně 70 lidí farma přijme po dostavění nového skleníku. „V něm se předpokládá dvousměnný provoz,“ podotýká Josef Karpíšek. Doufá, že se jej podaří spustit do roka.

Stejně jako stávající skleníky bude ten nový využívat elektrickou energii z bioplynové stanice. Rostliny se zde budou pěstovat bez půdy ve speciálním substrátu metodou hydroponie. Zavlažování a dávkování živin bude řídit počítač. Květy pak mají opylovat čmeláci, jejichž dobu pohybu po skleníku řídí wi-fi přijímač.